Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha slaví 70 let od svého založení. Do jubilejního akademického roku vstupuje s novým magisterským programem Udržitelnost a oběhové hospodářství a pro budoucí bakalářské studenty otevírá šanci studovat omezování klimatické změny. Absolventi této fakulty se dlouhodobě starají o to, aby měla naše společnost k dispozici dostatek vody, kvalitní paliva, nové zdroje energie a mohla žít v co nejméně znečištěném prostředí.
„Přestože slaví kulaté výročí, jedná se co do témat o fakultu budoucnosti,“ říká profesor Pavel Matějka, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, pod jejíž křídla Fakulta technologie ochrany prostředí (FTOP) patří. „Zelená chemie, odpadové a oběhové hospodářství, produktová ekologie, klimatická změna či moderní energetika se ve svých důsledcích dotýkají každého člověka na Zemi. Nejen Česko akutně potřebuje kvalitní experty v těchto oblastech,“ dodává rektor Matějka.
V letech 2018–2022 prošlo bakalářskými, magisterskými a doktorskými programy FTOP přes 500 absolventů. Studovat lze na fakultě i v angličtině v prestižních mezinárodních programech, které jsou podporovány Evropskou komisí.
„Poptávka po našich absolventech na trhu práce je ohromná. Nacházejí zaměstnání v průmyslu, finančním sektoru, technologických start-upech, státní správě či výzkumu,“ vypočítává děkan FTOP, profesor Pavel Jeníček. „Studium je úzce spjato s vědeckou prací na všech ústavech a studenti mají možnost se zapojit do řešení grantových projektů, které se následně využívají či realizují v průmyslu, na ministerstvech nebo probíhají ve spolupráci se zahraničními institucemi.“
Na fakultě se dlouhodobě rozvíjí rozsáhlá výzkumná činnost. Vědci zkoumají například využití oxidu uhličitého pro výrobu syntetického zemního plynu, antibiotickou rezistenci v odpadních vodách, vodní systémy v podmínkách změny klimatu, materiály pro energetiku 21. století. Zabývají se též recyklací odpadních plastů, odstraňováním nebezpečných odpadních látek nebo využitím čistírenských kalů jako zdroje energie a fosforu, což jsou kritické komodity EU.
Novým, ale o to větším tématem je udržitelnost. „V návaznosti na teorii planetárních mezí, oceněnou Nobelovou cenou, vypracováváme podklady, jak globální limity integrovat do denního života, lidské spotřeby a především do metody posuzování životního cyklu,“ říká Vladimír Kočí z Ústavu udržitelnosti a oběhového hospodářství FTOP. „Umíme také určovat uhlíkovou stopu a další environmentální parametry festivalů, kulturních a propagačních akcí. Spolupracujeme s Colours of Ostrava, Rock for People a podobně,“ dodává Kočí.
FTOP také dlouhodobě spolupracuje s velkými firmami na řešení problémů, s nimiž se potýkají. Patří mezi ně mimo jiné ORLEN Unipetrol, Net4Gas, ČEZ, Veolia, Škoda nebo například Čepro. Probíhá též rozsáhlá mezinárodní spolupráce se světovými univerzitami typu Berkeley, California State University nebo univerzitou v Gentu.
Historie fakulty
FTOP je pokračovatelkou Fakulty technologie paliv a vody, která vznikla 1. 9. 1953. Od poloviny osmdesátých let se začala fakulta výrazněji orientovat na problematiku ochrany životního prostředí. 1. 7. 1991 byla fakulta přejmenována na dnešní Fakultu technologie ochrany prostředí. Jako jediná v České republice tehdy vyučovala studijní obory Technologie vody a Chemické a energetické zpracování paliv. Mezi významné absolventy patří například Milan Smrž – autor a spoluautor desítky odborných publikací a patentů a viceprezident evropské asociace EUROSOLAR, která usiluje o úplnou náhradu fosilních a jaderných zdrojů obnovitelnými –, nebo Miroslav Kos, spoluautor celé řady technologických řešení čistíren odpadních vod v ČR, včetně Nové vodní linky pražské, dokončené v roce 2019.