Uznání diplomu ze zahraničí může trvat i několik měsíců. Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička navrhuje proces zkrátit a zjednodušit. Novela zákona ho sice zjednodušuje, ale jen univerzitám s institucionální akreditací.
Uznávání diplomů ze zahraničních škol a univerzit v Česku trvá až příliš dlouho. Kvůli komplikacím s nostrifikacemi tak země přichází o talenty, dochází totiž k odlivu mozků na univerzity do jiných států. V polovině října si na to před novináři postěžoval místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nestraník za ANO). Vláda i české univerzity by podle něj měly hledat způsob, jak rozhodování o platnosti zahraničních diplomů zjednodušit a zkrátit.
„Je téměř absurdní, že u studentů, kteří vystudovali Oxford, Cambridge a další univerzity, které se objevují celosvětově v první dvacítce, třicítce, neuznáme diplom z těchto škol,“ řekl Telička. Připomněl, že například univerzita v Oxfordu automaticky uznává české maturity.
Studenti ze zahraničních univerzit, kteří chtějí působit v české státní sféře nebo pokračovat v doktorském studiu na českých univerzitách, musí projít takzvanou nostrifikací diplomu. Student Jakub Červenka z britské univerzity ve Warwicku na společné tiskové konferenci s Teličkou řekl, že tento proces trvá od půl roku do dvou a půl let. V podstatě to tak podle něj vylučuje plynulý přechod ze zahraniční na českou univerzitu a může to zkomplikovat i nástup do zaměstnání.
Podle Teličky navíc procedura odrazuje české studenty od toho, aby se vraceli do vlasti a předali dál zkušenosti, které získali na zahraničních školách. Česko kvůli tomu podle něj přichází o část svého potenciálu.
Univerzity: Uznávání nám komplikují i sami žadatelé
Největší české univerzity, které magazín Universitas oslovil, uvádějí, že nostrifikace u nich mohou trvat i dva měsíce. I to je ale pro plynulý přechod z jednoho studia do druhého dlouhá doba a může komplikovat studium zahraničním studentům i Čechům, kteří chtějí studovat v zahraničí. Navíc pokud žadatel nenavštíví webové stránky univerzity, případně se nezeptá a nedodá dokumenty kompletní, řízení se přerušuje a celková doba vyřízení se tak může ještě protáhnout.
Vít Zouhar, prorektor pro studium na Univerzitě Palackého v Olomouci, uvedl, že největší potíže jim činí například posoudit, jestli žadatel studoval na instituci, která je oprávněná poskytovat vysokoškolské vzdělání.
„Dále je složité posoudit důvěryhodnost dokumentů a nostrifikaci také prodlužuje doručování písemností do cizích zemí,“ řekl Zouhar. „Z pohledu Univerzity Palackého v Olomouci je nejnáročnější žádost o nostrifikaci žadatele, který absolvoval vysokou školu nebo předkládá dokumenty, jež vyvolávají více otazníků. Univerzita musí své pochybnosti podložit důkazy. Teprve na jejich základě lze žádost zamítnout,“ dodal Zouhar.
Na pražské Univerzitě Karlově zase mají problémy s nečitelně vyplněnými žádostmi či chybějícími povinnými údaji. „Dále například studenti neuhradí nostrifikační poplatek, nedodají povinné dokumenty se správnou formou ověření a překladem nebo nedodají plnou moc v případě zastupování,“ vysvětlil mluvčí Karlovy Univerzity Václav Hájek.
Nejhůře se nostrifikují diplomy ze zemí bývalého Sovětského svazu, z Afriky či ze zemí postižených válečnými konflikty. Je tam totiž rozdílný systém školství i zpracování dokumentů a často nelze doložit patřičné dokumenty nebo zjistit stupeň akreditace.
Ministerstvo školství oponuje, že je vázáno při uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání správním řádem a lhůty plní, když rozhoduje ve třiceti dnech, ve složitých případech v šedesáti dnech. Správním řádem se řídí také vysoké školy, u nich ale ministerstvo délku řízení nemůže ovlivnit. „Úprava zákona ani vnitřních předpisů skutečně nutná není, je dostatečná a každá instance je povinna dodržovat zákonné lhůty. Často se navíc řízení prodlužuje nedostatečným podáním žadatele, které je třeba doplňovat,“ uvedlo ministerstvo.
Zjednodušení přináší novela zákona
Novela zákona o vysokých školách nově umožnila zjednodušení postupu při přijímání zahraničních studentů ke studiu. Ověřit předchozí zahraniční vzdělání lze přímo na základě předložení dokladu o absolvování zahraničního vysokoškolského vzdělání, tedy diplomu.
„Tento způsob ověření předchozího stupně vzdělání se ale váže na získání institucionální akreditace dané vysoké školy pro alespoň jednu oblast vzdělávání. Žádost o udělení institucionální akreditace bude Masarykova univerzita podávat do konce roku,“ podotkla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.