Až pětatřicet procent bakalářů se neprokouše ke státnicím. Studenty i univerzity to stojí mnoho času, peněz i energie. Masarykova univerzita přichází s rozsáhlou kampaní, která má vysokou studijní neúspěšnost zmírnit. Součástí je plošné prověřování angličtiny uchazečů, lepší informovanost o náplni oboru, pomoc psychologa nebo přímý kontakt s garanty oboru.
Každý třetí český bakalář nedokončí své studium. A z magistra předčasně odchází zhruba každý čtvrtý. S nelichotivými statistikami se rozhodla něco dělat brněnská Masarykova univerzita a představila plán, jak s alarmující studijní neúspěšností na českých vysokých školách něco dělat.
„Celá řada akademiků je přesvědčena o tom, že ukazatelem kvality školy je, kolik studentů vyhodí v prvním ročníku,“ podotkl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Téma neúspěšnosti je podle něj pořád v českém akademickém prostředí vnímáno jako poměrně nevýznamné. „Má ale rozměr ekonomický, dochází ke škodám. Vysoké školy drží kapacity poslucháren a učitelů, které nejsou efektivně využity. Studenti ztrácí rok života a mohli by přitom studovat to, co je pro ně vhodnější,“ dodal Bek a upozornil, že na univerzitách v západní Evropě se neúspěšnost v bakalářském studiu pohybuje jen kolem pěti či šesti procent.
Přitom třeba na Masarykově univerzitě nepostoupilo do druhého bakalářského ročníku 39 procent prváků. V magisterském studiu to bylo 17 procent a v návazném magisterském studiu pětina. Malá neúspěšnost je na medicíně či na právech, protože ty jsou hodně výběrové. Velká neúspěšnost je naopak na filozofické či ekonomicko-správní fakultě. Řada studentů se tam zapíše do dvou oborů, dokončí pak ale jen jeden.
Kampaň má pomoci studentům i učitelům
Univerzita proto nyní přichází s kampaní, která se bude odehrávat v mnoha směrech a která by měla studenty udržet v posluchárnách až do zdárné promoce. Druhá největší česká univerzita už například zpřísnila studijní a zkušební řád i přijímací test studijních předpokladů. Do něj nově zařadila plošné prověřování znalosti angličtiny. „Často se totiž stává, že studenti při přechodu ze střední školy na vysokou nejsou schopni v angličtině číst povinnou literaturu,“ podotkla Markéta Pitrová, prorektorka pro rozvoj.
Škola také založila poradenské centrum, kde mohou zájemci s odborníky probrat své představy o studiu. Stejně tak zavedla nové, výstižnější a podrobnější popisy studijních programů, kde je přesně popsána náplň studia, požadavky i možnosti další kariérní dráhy v daném oboru. „Chceme, aby uchazeči byli o oboru dobře informovaní a zvolili si takový, který jim sedne už na první dobrou,“ přeje si Pitrová. K dispozici studentům bude také psycholog. Zdarma budou mít až pět konzultací, kde mohou s psychologem probrat své případné potíže a načrtnout plán, jak si se situací poradit.
Škola také spustila poradenský portál pro studenty i zaměstnance. Je to jakýsi rozcestník, který má studentům i učitelům ukázat všechny zásadní informace na jednom místě. Také vytvořila nové popisy studijních programů.
Ke každému programu bude možné kontaktovat prostřednictvím e-mailu příslušného garanta, který uchazeči i studentovi individuálně poradí a zodpoví případné otázky. Masarykova univerzita také spustila informační kampaň s názvem Jsme jedno ucho pro vaše problémy, jež poradenství popularizuje, a nyní přidává videa s absolventy, kteří se během studia dostali do potíží, ale vyřešili je a školu řádně dokončili.
Proč končí? Studium je těžké či nezvolili správně
Vedení univerzity si více než rok dělalo průzkumy o tom, proč vlastně studenti tak často posluchárny předčasně opouštějí. Neúspěšní studenti jako důvod odchodu ze školy uváděli nejčastěji časovou náročnost studia. „S tím ale nic neuděláme. Z náročnosti studia neslevíme, vysoká škola prostě je náročná a studenti by s tím měli počítat,“ připomenula Pitrová.
Další z potíží, na které si studenti stěžovali, byly nenaplněné představy a očekávání. Právě v tom by měla pomoci nová kampaň. Dalšími důvody předčasného ukončení byla nemožnost skloubit vzdělávání s prací, nedostatečná motivace, ale také přesun do vhodnějšího oboru. Řada maturantů nemá totiž o svém budoucím zaměření ještě úplně jasno.
Bek: Obor se má volit až po prváku
Podle končícího rektora brněnské univerzity Beka mohou ke zlepšení situace přispět samy školy, ale i případná změna vysokoškolského zákona. Nyní musí vysoká škola studenta přijmout do studijního programu. Na většině západních univerzit se ale uchazeči dostanou na fakultu a pak se teprve rozhodují, jaký konkrétní obor chtějí studovat. Bek řekl, že i prvorepublikové školy braly studenty na fakultu. „Špičkové univerzity dobře vědí, že je lepší studenty nechat vyzkoušet si, co jim jde víc. Mají pak první rok započtený a neztrácejí ho. V prvním ročníku učí nejlepší profesoři, nobelisté, kteří umí nadchnout,“ dodal rektor.
Několik univerzit společně připravilo materiál s podněty k novele vysokoškolského zákona, která začala platit v roce 2016. Zástupci škol o případných úpravách jednají s ministerstvem školství.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.