Britský genetik, buněčný biolog a profesor mikrobiologie Sir Paul Maxime Nurse převzal na Mendelově univerzitě v Brně čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa. Hovořil například o odkazu zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, ale také o brexitu, proti kterému ve své zemi protestoval.
Ceremoniál symbolicky završil oslavy sto let školy, která hrdě nese ve svém názvu jméno slavného genetika. Nurse je podle rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové jednou z klíčových osobností současné biologie a genetiky. Britský vědec je mimo jiné držitelem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 2001 za objevy klíčových regulátorů buněčného cyklu.
„Význam jeho vědecké činnosti je obecně znám. Je pro mne velkou ctí, že můžeme udělit čestný doktorát vědci a nesmírně inspirativní osobnosti, jejíž přínos pro genetiku a biologii je zcela nesporný jak pro vědeckou komunitu, tak pro společnost,“ uvedla Nerudová.
Mendel by si zasloužil víc
„Jsem genetik, takže je pro mne opravdu speciální stát na místě, kde genetika vznikla,“ uvedl v projevu Nurse, který město poprvé navštívil v roce 1981, kdy se v zimě vydal na tříhodinou cestu autobusem z Prahy do Brna, aby navštívil Mendelovo muzeum a hrob. Od té doby byl ve městě ještě několikrát. Mendel podle něj ve svém rodné zemi není oslavován, jak by si zasloužil. „Nevím proč tomu tak je, protože je jedním z největších vědců všech dob,“ dodal.
Nurse vyrostl v dělnické rodině. Nejdříve šel na střední školu a pak na vysokou. Jeho kariéra nebyla jednoduchá. „Zvláště se mi nedaří v cizích jazycích, šestkrát jsem propadl u zkoušky ve francouzštiny, což je asi světový rekord,“ smál se Nurse, který pracoval jako technik a umýval náčiní v laboratoři pivovaru Guiness, což vedlo k jeho lásce k pivu a kvasnicím, a i jeho výzkumu, jehož ústředním tématem je buněčný cyklus a buněčné dělení u kvasinek. Nurse jako první objevil gen cdc2 a zároveň určil, že je to právě tento gen, který hraje klíčovou úlohu v regulaci buněčného cyklu, tedy v načasování událostí jako je dělení buněk či jejich jader. Jeho tým přitom identifikoval stejný gen i u člověka, čímž mimojiné dokázal, že zákony buněčného cyklu jsou stejné u rostlin, zvířat i člověka.
Objev může mít zásadní dopad na léčbu rakoviny, neboť rakovinné buňky mají buněčný cyklus narušený, což umožňuje jejich masivní dělení. Léčba by tak mohla spočívat v obnově klasického cyklu.
Nobelovu cenu obdržel v roce 2001 společně s krajanem Timothy Huntem a Lelandem Hartwellem z USA. Členové Nobelova výboru zdůvodnili nominaci této trojice přínosem všech jejích členů ke kontrole buněčného řetězce při dělení buněk, které probíhá při onemocnění rakovinou. Britský vědec je zároveň v pořadí 65. držitelem čestného doktorátu na Mendelově univerzitě (dříve Vysoká škola zemědělská v Brně).
Čestný doktorát MENDELu
Nurse v Brně ještě zmínil, že miluje univerzity. Na řadě z nich pracoval. V Bristolu aktuálně nosí občas talár po Winstonu Churchillovi, který univerzitu také vedl. Univerzity jsou podle něj místem, které nutí přemýšlet, ptát se a zpochybňovat již existující myšlenky nebo závěry. „Je naším závazkem učit studenty, aby přemýšleli.“
Brexit je katastrofa
Čestný doktorát převzal den předtím, než jeho země opustila Evropskou unii. Nurse tento krok kritizoval.
„Jsem smutný z toho, že moje země opouští EU. Podle mého názoru je to katastrofa pro mou zemi a není to dobré ani pro EU. Naši lidé se zahleděli do sebe, odvrátili se nejen od Evropy ale i od celého světa,“ uvedl Nurse. Pátek označil vzhledem k brexitu za velice smutný den a chování některých britských politiků za infantilní. Zároveň vyjádřil názor, že se jeho země časem do Evropské unie vrátí. „Nemá smysl být středně veliká země bez vlivu a síly v globálním světě. Brexit znamená, že jsme ztratili vliv, moc a kontrolu. Když si to lidé pomalu uvědomí, tak doufám, že se racionální přístup vrátí,“ dodal.