Některá klíšťata nesají jen krev, ale aktivně pijí vodu z prostředí. Výsledky výzkumu CEITEC VFU a Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích publikoval časopis Scientific Reports. Schopnost klíšťat přijímat vodu z prostředí výrazně zvyšuje jejich šanci na přežití, na druhé straně však může současně znamenat, že by člověk mohl úspěšně kontrolovat jejich výskyt a bránit tak šíření nemocí. A to metodou, která by neškodila ani lidem, ani přírodě.
„Hlavní životní nebezpečí u všech terestriálních členovců, včetně klíšťat, je kvůli jejich malé velikosti ztráta vody a vyschnutí. Dogma u klíšťat je, že získávají vodu z krve hostitelů a částečně z vlhkosti vzduchu. To ale znamená, že se velké procento klíšťat nikdy nedožije dospělosti a mortalita od larev přes nymphy do dospělců je – naštěstí – velmi vysoká,“ přibližuje Luděk Žůrek, vedoucí projektu z brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity.
Studie zaměřená na biologii a ekologii amerického klíštěte Amblyomma americanum přinesla nečekané zjištění. Druh tohoto klíštěte má schopnost ústním orgánem aktivně nasávat kapky vody, převést je přímo do slinných žláz i do střeva, což mnohokrát zvyšuje šance na jeho přežití a významně prodlužuje celkovou délku života.
Toto neobvyklé chováni mezi klíšťaty využili vědci k novému způsobu kontroly výskytu klíšťat. Z mnoha různých chemických a biologických látek, které vědci testovali, se ukázalo, že některé soli založené na hořčíku, sodíku, a chlóru jsou velice efektivní a stoprocentně dospělá klíšťata během tří dnů zahubí a zároveň nepředstavují nebezpečí pro přírodu a ostatní živočichy.
„Sání vody je také zřejmě jeden z hlavních důvodů, proč je tento druh klíštěte, který je významným přenašečem několika lidských a zvířecích patogenů v USA, velice úspěšné v šíření nemocí a jehož výskyt se v USA rozšiřuje od východu na západ, a to i v době oteplování a změny klimatu,“ dodává Žůrek.
Stejné chování bylo prokázáno rovněž u dalších dvou druhů klíšťat vyskytujících se v USA, avšak jen u velmi malého počtu jedinců, proto bude třeba dané zjištění dále zkoumat. Testování za účelem možnosti snížení výskytu amerického klíštěte se dosud provádělo pouze v laboratorních podmínkách a vyžaduje i následné potvrzení přímo v přírodě.
Pravděpodobnost úspěšnosti kontrolovat výskyt klíšťat člověkem, a to pouhým pokropením trávníku vodou s uvedenými solemi, se nicméně podle vědců jeví jako relativně vysoká a v současné době probíhá výzkum u dalších druhů klíšťat v USA i Evropě.
Výzkum v rámci CEITEC VFU ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR v Českých Budějovicích podpořila Grantová agentura ČR, vědci spolupracovali s kolegy z Kansas State Univerzity.
„Zmíněný projekt je jedním z osmi projektů aktuálně řešených na CEITEC VFU Brno. Na roli klíšťat, jakožto vektorů závažných infekcí člověka a zvířat, je na univerzitě zaměřen také spoluřešitelský projekt Mgr. Hrazdilové. Vyzdvihnout je třeba také výsledky výzkumné skupiny profesora Širokého, která v loňském roce publikovala v prestižním časopise Emerging Infectious Diseases prioritní poznatky týkající se role hlodavců v chorobách přenášených klíšťaty. Výzkum realizovaný Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno a související s klíšťaty a jejich rolí v přenosu původců infekcí člověka a zvířat patří k nosným tématům CEITEC VFU Brno,“ říká rektor školy Alois Nečas.