Prokázala až fantastickou schopnost růst i na znečištěné půdě, kontaminované těžkými kovy, ropnými látkami a pesticidy. A dokáže dokonce přispívat k postupnému odstraňování znečištění díky takzvané fytoremediaci. Rostlina se nazývá ozdobnice obrovská a jejím využitím se zabývá tým z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
U zrodu vědeckého týmu, který se zabývá možností využití takzvaných marginálních lokalit pro pěstování energetických rostlin, stál projekt programu NATO Science for Peace and Security. Centrem zájmu vědců z UJEP byly bývalé vojenské lokality kontaminované těžkými kovy, ropnými látkami nebo pesticidy.
Do mezinárodního týmu projektu „Nová fytotechnologie pro obnovu kontaminovaných vojenských lokalit“ byly kromě ústecké univerzity zapojeny partnerské instituce z Ukrajiny, Kazachstánu a USA.
Nejvhodnější rostlinou se ukázala být ozdobnice obrovská, nenáročná vysoká vytrvalá travina produkující velké množství biomasy. Během necelých pěti let ji výzkumníci otestovali v nejrůznějších podmínkách v laboratoři i na reálných zkušebních lokalitách.
„Mechanismus působení rostliny záleží na druhu kontaminace. Například u těžkých kovů jde o kombinaci ukládání do rostlinných částí, hlavně kořenů, a snižování mobility prvků přímo v půdě. U ropných látek je hlavním procesem podpora ropu rozkládajících půdních mikroorganismů v kořenovém systému rostliny,“ vysvětluje princip fytoremediace Diana Nebeská, studentka doktorského studia a členka projektového týmu, která vztahům mezi ozdobnicí, znečištěnou půdou a půdními mikroorganismy věnuje svou připravovanou disertační práci.
Kromě fytoremediace ozdobnice obohacuje půdu o důležitý organický uhlík a podporuje půdní mikroorganismy nezbytné pro přirozený běh nejrůznějších půdních procesů. Potvrdil se tak předpoklad, že pěstování ozdobnice je jednou z možností, jak smysluplně využít lokality nevhodné k pěstování potravin a zároveň přispět k jejich obnově. Biomasa z ozdobnice má navíc celou řadu možných využití pro výrobu energie, ale i pro další zpracování na papír, stavební materiály nebo podestýlku pro hospodářská zvířata.
Závěry projektu byly v posledních letech popsány v řadě odborných publikací a v červnu 2021 je očekáván tisk knihy shrnující kompletní poznatky výzkumu.
Kromě prezentace dat pro další odborníky se ale projekt zaměřoval i na uplatnění výsledků v praxi: „Považujeme za důležité, aby se informace o naší fytotechnologii dostaly k těm, kteří by je mohli reálně využít a ozdobnici pěstovat i zpracovávat. Členové našeho týmu se proto účastnili kromě odborných konferencí i setkání se zástupci průmyslu. Na Ukrajině jsme uspořádali několik workshopů pro zájemce o produkci ozdobnice. Právě tam je totiž momentálně velká poptávka po alternativních zdrojích energie, jako je biomasa, a zároveň jsou k dispozici rozsáhlé plochy pro její pěstování,“ shrnuje dopady projektu Valentina Pidlisnyuk z Fakulty životního prostředí UJEP, která stála v čele celého týmu.
Výsledky projektu jsou ale z velké části přenositelné i do českých podmínek. Ozdobnice by mohla být například jednou z vhodných rostlin pro rekultivace post-těžebních lokalit.
Přínos projektu má obrovský potenciál nejen ve výzkumné části. „Za stejně důležitou považujeme skutečnost, že projekt přispěl k rozvoji laboratoří, podpořil mladé výzkumníky a studenty a přinesl nové spolupráce v České republice i ve světě. Na těch teď můžeme stavět při přípravě dalších projektů a plánů,“ doplňuje Pidlisnyuk.
Detailní informace o projektu i spolupracujících partnerech naleznete zde.
Projekt NATO v číslech naleznete také zde.
Téma fytotechnologií na UJEP přehledně shrnuje video.