Vinice Šobes na Znojemsku je v tuzemských poměrech naprostým unikátem. Místní terroir se výrazně odlišuje od ostatních viničních tratí. Z výzkumů vědců Mendelovy univerzity v Brně je navíc zřejmé, že vzájemný vztah topografie vinice a příjmu slunečního záření vytváří v tomto místě situovaném v Národním parku Podyjí zcela optimální podmínky pro aromatickou vyzrálost bílých odrůd.
Město Znojmo a vlastník vinice Znovín Znojmo chtějí dál pokračovat v úsilí dostat vinici na seznam UNESCO.
Šobes je jednou z nejznámějších viničních tratí v České republice. Nachází se v katastru vinařské obce Podmolí, ve Znojemské vinařské podoblasti. Je také nedílnou součástí Národního parku Podyjí. „Umístění této viniční tratě v hlubokém údolí řeky Dyje a vynikající kvalita a typičnost šobeských vín dělá zdejší terroir zcela jedinečné. Snaha o zápis mezi památky UNESCO je proto logická. Šobes by se tak dostal do společnosti jedinečných vinic nebo vinařských regionů světa,“ uvedl Pavel Pavloušek ze Zahradnické fakulty MENDELU.
Podle profesora Pavlouška, je zároveň jedním z největších znalců moravských vinic, má Šobes nejblíže k rakouskému vinařskému regionu Wachau. Na seznamu UNESCO jsou dále Tokajská vinařská oblast, Burgundsko, Champagne, Piedmont nebo vinice na terasách ve švýcarském regionu Lavaux. Z moravských a českých vinic zatím není na prestižním seznamu žádná. Z pohledu terroir je nejcennější spodní část viniční tratě.
Terroir ovlivňuje výjimečnost vína, vědci proto sledují topografii včetně nadmořské výšky, sklon svahu a orientaci. V chladných podmínkách jižní orientace Šobesu umožňuje maximální akumulaci tepla pro zrající hrozny. Jižní a jihozápadní expozice jsou obecně teplejší než východní, i když během teplých let mohou vést k přehřívání bobulí a snížení obsahu kyselin.
„Geomorfologická komplexnost terroir má hlavní úlohu v ovlivnění klimatických a půdních podmínek vinice, které je třeba brát v úvahu při rozhodování o výsadbě odrůdy, podnoži, pěstitelském tvaru, orientaci řad a hustotě výsadby. Svůj velký význam na kvalitu hroznů má také blízkost řeky Dyje, která obtéká viniční trať. Působí tak pozitivně na zrání hroznů,“ uvedl Pavloušek. Vodní hladina ovlivňuje sluneční záření na vinici. Například u Balatonu vinice profitují ze dvou sluncí, jedno na nebi a druhé odražené od hladiny jezera. Na Šobesu je efekt vodní hladiny podobný.
Jedinečnost Šobesu je založená na mikroklimatických datech, respektive podmínkách přímo ve vinici. „Z analýzy aromatických a fenolových látek je zřejmé, že na Šobesu jsou optimální podmínky pro rozvoj aromatických látek. Vinice však prochází i určitou mírou abiotických stresů, které se následně velmi pozitivně projevují na obsahu fenolových látek a zejména látek ze skupiny resveratrolu,“ uvedl Pavloušek, který u šobeských vín z produkce Znovínu porovnával mj. izotopové poměry a obsah minerálních látek. Z výzkumu vyplynulo, že bílá vína jsou zde zcela výjimečná. Zejména pak odrůdy Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Pálava a Sauvignon.