Unikátní databáze Decoding Ceramics je globálním elektronickým archivem nových i tradičních řemeslných postupů, institucí, osobností a míst spojených s produkcí keramiky a porcelánu. Vznikla jako završení mezinárodního grantového projektu CRAFT: Activating Pedagogy for Ceramic Education Futures. Mezi pěti evropskými univerzitami, které se na projektu podílely, byla i pražská UMPRUM.
„Jednou z nejdůležitějších částí projektu bylo navštěvování ostatních zapojených univerzit. Přijet do jiné instituce, seznámit se s prostředím a způsobem, jakým v něm lidé fungují, je nepřenositelná zkušenost,“ říká vedoucí Ateliéru keramiky a porcelánu pražské UMPRUM Tereza Sluková.
Jaká byla původní myšlenka projektu CRAFT?
Anthony Quinn, hlavní koordinátor projektu a zároveň vedoucí bakalářského programu keramiky na University of the Arts in London: Central Saint Martins, oslovil UMPRUM ve fázi, kdy připravoval přihlášku pro grant Erasmus+. V průběhu přípravy jsme probírali různá témata a dominovala dvě hlavní. Prvním bylo mapování a způsob archivace tradičních technologií při výrobě keramiky. Druhým byla revize způsobu, jakým se tyto znalosti předávají dál studujícím vysokých škol.
Jaké partnerské univerzity se projektu účastnily?
V projektu se setkaly University of the Arts in London: Central Saint Martins, Universidade NOVA v Lisabonu, Weißensee Kunsthochschule v Berlíně, Kunsthøgskolen v Oslu a UMPRUM v Praze.
Součástí projektu bylo setkávání na jednotlivých univerzitách a výměna zkušeností mezi vyučujícími keramiky. Co UMPRUM toto setkávání přineslo?
To byla určitě jedna z nejdůležitějších částí. Přijet do jiné instituce, seznámit se s prostředím a způsobem, jakým v něm lidé fungují, je nepřenositelná zkušenost. Pro nás byla asi nejcennější návštěva v Londýně. Central Saint Martins má velké množství studentů a musí technologii keramiky učit efektivně. My jsme dlouho čerpali z toho luxusu, že v České republice je síť středních odborných škol, odkud přicházejí studující, kteří už mají pokročilé znalosti materiálu. To se ale v posledních letech mění. Na UMPRUM čím dále častěji přicházejí absolventky a absolventi gymnázií nebo prvních ročníků studia na jiné vysoké škole, a je tedy potřeba narovnat základ technologických znalostí mezi studujícími z různých typů škol.
Jak projekt ovlivnila omezení spojená s pandemií covidu?
Pandemie do práce na projektu zasáhla, protože celá koncepce byla připravená tak, že se budeme vzájemně navštěvovat a sdílet informace. To ale v době restrikcí nebylo možné. Zároveň jsme všichni vyučující a vyučovat keramiku po sítích bylo tehdy velmi obtížné. Ale byl to ideální moment pro rozvoj projektu CRAFT, který umožňuje archivovat postupy, informace a techniky v globálním prostředí on-line.
Jak měly týmy jednotlivých univerzit rozdělené kompetence?
Projekt se skládá ze tří dílčích výstupů, každý výstup měl svého koordinátora a všechny tři výstupy na sebe úzce navazují. Prvním z nich bylo vytvoření interaktivní mapy propojující jednotlivé umělce, studia nebo výzkumná a výcviková pracoviště, muzea, školy, ale i dodavatele materiálu. Snažili jsme se postihnout všechno, co by mohlo hrát roli v univerzu člověka, který se rozhodl zabývat se keramikou.
Druhý výstup se zabýval pedagogikou a didaktikou, tedy způsobem, jak se na vysokých školách vyučuje keramika. Po reflexi naší vlastní praxe a odlišností od partnerských institucí jsme dospěli k vytvoření výukových karet, tedy v podstatě technologické kartotéky bohatě vybavené výukovými videi, obrazovým materiálem a popisem technologických postupů.
Výukové karty, dekódující jednotlivé techniky a přístupy, by měly sloužit vyučujícím, nebo i komukoli dalšímu, kdo má zájem o provedení konkrétní keramické techniky nebo navržení kurzu. Pokud škola startuje program, ve kterém plánuje pracovat například s formou kooperativního učení nebo s 3D technologiemi, tak pedagogům tyto karty mohou pomoci jako nástroj, jak zakomponovat specifickou techniku či postup do jejich způsobu výuky. Dekódující karty nabízejí projekty určené začátečníkům, které mohou trvat jeden den, ale i pokročilé projekty, které zaberou celý semestr.
Co se bude dít dál s webem a databází Decoding Ceramics?
Od začátku jsme chtěli, aby databáze zůstala živá, tedy aby do ní bylo možné neustále přispívat a obohacovat ji. Kdokoli se dostane na naši stránku a má chuť se přidat k mapování nebo sdílet svoji technologii, nás může kontaktovat a my ji rádi doplníme. Byli bychom moc rádi, kdyby s námi lidé po celém světě sdíleli proces svojí práce například prostřednictvím videa, protože když se o něj nepodělí, může se ztratit navěky. Projekt jsme v říjnu 2023 prezentovali na Britském bienále keramiky ve Stoke on Trent, kde jsme se snažili oslovit co nejvíce lidí z oboru. Velký zájem o zapojení do projektu projevili instituce, ale i konkrétní umělci a řemeslníci.
V čem účast v projektu CRAFT obohatila výuku v Ateliéru keramiky a porcelánu na UMPRUM?
Na základě této zkušenosti jsme s kolegou Milanem Pekařem navrhli systém, který by jednoduchým způsobem představil základní technologie a vlastnosti keramických materiálů. V Londýně tomuto způsobu říkají „technologický sprint“. Připravili jsme demonstraci technik, jako je točení na hrnčířském kruhu nebo volné koníčkování. Studující mohou s touto technikou okamžitě začít pracovat. Je to často jejich první zkušenost s materiálem, kterou navíc všichni zažívají dohromady. Zároveň to není žádná přísně moderovaná výuka – jedná se o proces, kdy po demonstraci tempo práce udávají sami studující.
Změnil se celkový způsob zadávání úkolů v ateliéru?
Na UMPRUM se tradičně zadává semestrální a klauzurní zadání. Na základě naší zkušenosti s projektem CRAFT jsme se rozhodli upravit systém klauzurních zadání, což je větší projekt, který studující prezentuje jako závěrečnou práci semestru. V zimním semestru, kdy nastupují noví studující, bude zadání orientované technicky, zadání letního semestru se bude orientovat na volná zadání zaměřená na koncept a interpretaci. Chceme, aby studující byli se zadáním schopni vést dialog.
Můžete nastínit konkrétní příklad těchto zadání?
Koncepci jsme otestovali v předchozích semestrech. V zimním semestru 2022/23 studující zpracovávali zadání Nos na stůl. Jednalo se o návrh jakéhokoli předmětu určeného ke stolování. Studující dostali volnou ruku v tom, jaký předmět si vyberou, ale chtěli jsme, aby se zaměřili na způsob a kontext, v jakém se předmět užívá. Výsledkem byla například spolupráce s konkrétní restaurací reprezentovaná prací Pauly Benčaťové, která navrhla sérii talířů pro fine dining. V dalších projektech se studující zaměřili na sociální přesah. Markéta Picková pracovala s telefonem jako předmětem, který nás ruší při jídle. Vytvořila proto neprostupnou keramickou schránku, kam před jídlem telefon odložíte, aby vás nerušil od kontaktu se spolustolovníky.
V letním semestru 2021/22 studující pracovali na tématu Příběh, které je mimo jiné mělo seznámit s historií české keramiky. Společně jsme navštívili otevřený depozitář keramiky a porcelánu Moravské galerie v Brně. Studující si vybrali jeden předmět a pokusili se identifikovat jeho příběh z libovolné perspektivy – příběhu autora, předmětu samotného nebo použité technologie. Alžbětě Pomahačové se podařilo spojit luxusní a okázalé prořezávané porcelánové koše populární v 17. a 18. století se samotným počátkem keramiky, s vymazávanými proutěnými koši. V depozitáři se nenacházely jen předměty české výroby, ale i britská Wedgwoodova kamenina a k jejímu příběhu přistoupily hned dvě studentky. Ema Harmanová téměř detektivním způsobem vypátrala, že na Moravě se v 19. století vytvářely kopie Wedgwoodových vzorů bez licence, a sledovala, jak vnímáme vztah kopie a originálu. Projekt Soni Juríkové byl zaměřený na reflexi způsobu, jakým Josiah Wedgwood uměl v 18. století v zákaznících vzbudit touhu po nákupu stále nových produktů své značky. Nyní po více než roce se realizace studentů budou vystavovat přímo v depozitáři Moravské galerie spolu s pracemi, které je inspirovaly.
