Co vznikne, když se mladí lidé vystaví Dostojevského analýze člověka? Jak se střetnou s brutalitou světa bez pravidel, bez autority a bez otce, se světem, v němž je všechno dovoleno? Absolventský ročník studentů Katedry činoherního divadla uvede jako svou poslední inscenaci Bratry Karamazovy. Dramatizace Evalda Schorma v režii Aminaty Keita bude mít premiéru 23. ledna v divadle DISK.
Synové Fjodora Pavloviče Karamazova vyrůstali bez otce a k otcovskému domu necítí nic než strach a odpor. Přesto se do něj všichni vrátili, aby se odtamtud mohl každý z nich vydat za svým vlastním osudem. Jediné, co tomu brání, je starý šašek a chlípník, prohnilý Karamazov. Inscenace původně vznikla jako bakalářská klauzura a již po svém prvním uvedení v květnu 2018 v ateliéru na DAMU byla navržena na přenesení do divadla DISK.
Režisérka Aminata Keita, jejíž inscenace Čechovova Višňového sadu se v DISKu uvádí od března 2019, k přenesení dodává: „Témata, která zpracováváme v Bratrech Karamazových, jsou i po téměř dvou letech od původní inscenace stále silná a rezonují uvnitř celého týmu. Tehdy jsme začali zkoušet po druhé prezidentské volbě, kdy pro nás absence autority a zmizení hranice mezi tím, co je dobré a co zlé, byly čerstvými zážitky. Od té doby se atmosféra v naší společnosti nezměnila k lepšímu a prožívání těchto problémů se stalo v podstatě každodenní skutečností.“
Ačkoliv je podle inscenátorů ústřední téma úzce propojeno se stavem dnešní české společnosti, nejedná se o tzv. politické divadlo. „Náš záměr byl vzít Dostojevského a konfrontovat sami sebe s tématy, o nichž píše. Nevytváříme nějakou zcela novou, jedinečnou a bombastickou interpretaci Dostojevského myšlenek – pokusili jsme se během zkoušení objevit to, co mohou jeho myšlenky probudit v dnešním člověku. A těmto objeveným emocím a situacím, do kterých se člověk dostává na hranicích svých možností, porozumět a zvládnout je,“ doplňuje režisérka.
Proč právě adaptace Evalda Schorma?
Dostojevského příběh Bratrů Karamazových se na českých jevištích objevuje pravidelně, nezřídka je uváděn v již zmiňované adaptaci Evalda Schorma. Právě tu si vybrali i studenti DAMU. „Evald Schorm psal svou dramatizaci pro Divadlo Na zábradlí, což je relativně malý prostor, ve kterém jeho filmové vyprávění působí velmi silně. Je to jeden z důvodů, proč si jeho adaptaci vybírají menší divadla s jednoznačným zaměřením na herectví – jako Dejvické Divadlo v roce 2000, Činoherní klub před pěti lety, nebo my dnes,“ komentuje výběr dramaturg Jaroslav Jurečka.
Na jevišti divadla DISK se zpracování románu hrálo naposledy před 12 lety v adaptaci a režii současného uměleckého ředitele Činohry Národního divadla Daniela Špinara.
Původní scénografie ve větším
Scénografické pojetí Michala Spratka vychází z původní podoby inscenace na ateliéru a bude upraveno na míru divadelnímu sálu DISKu. „DISK je pocitově i dispozičně úplně jiný, než atelirér. Původní záměr pro ateliér byl vytvořit multifunkční prostor, který bude suplovat chrám na jedné a putyku na druhé straně. Nyní v DISKu jsme celý koncept interpretačně dotáhli a příběh se odehrává v opuštěném pobořeném divadle,“ komentuje scénograf.
Bratři Karamazovi jsou čtvrtou a poslední absolventskou inscenací činoherního hereckého souboru, který momentálně kromě divadla DISK působí také v Divadle Kolowrat pod názvem Činohra 16-20.
Více na stránkách divadla DISK