Studujících cizinců-samoplátců v Česku přibývá – jak ukázala aktuální data Českého statistického úřadu – oproti situaci před patnácti lety téměř sedminásobně. Nejvíce se tito zahraniční studenti zajímají, již tradičně, o medicínu, stále častěji ale volí i technické obory. Přinášíme detailní rozbor odkud studující cizinci přijíždějí, kdo je ochoten za vzdělání platit i jaké obory studenty nejvíce zajímají.
Platit si za vysokoškolská studia? Zatímco pro české studenty je to věc výjimečná, pro čím dál větší počet cizinců je placené studium (zpravidla v angličtině) stále vyhledávanějším řešením, jak získat kvalitní vysokoškolské vzdělání. Zdaleka se však nejedná jen o tradičně žádané studium lékařských oborů. Cizinci-samoplátci stále častěji volí i technické obory. Jak se mění zájem cizinců a co pro jejich získání dělají vysoké školy v České republice?
Zatímco v roce 2003 studovalo na českých vysokých školách 1 082 cizinců-samoplátců, v roce 2016 už to byl dle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) šestinásobek (6 354) a nejnovější údaje ministerstva školství za rok 2017 hovoří o dalším nárůstu jejich počtu na 6 973.
Mění se i země, odkud tito platící studenti přijíždějí: v roce 2003 byli nejpočetnější skupinou občané Velké Británie (226) a na dalších místech byli Řekové (109), Norové (88), Kypřané (67), občané USA (51), Indové (42) a Němci (39), v roce 2016 byli stále nejpočetnějšími Britové (580), ale druhou nejpočetnější skupinou už byli Němci (475), následováni Rusy (353), Indy (346) a Portugalci (326).
Celkově je však na českých a moravských vysokých školách cizinců podstatně více. Více než samoplátců, studujících zpravidla v programech v angličtině, je totiž těch, kteří mají studia bezplatná jako občané České republiky a absolvují výuku v češtině. V součtu tak na českých vysokých školách (veřejných i soukromých) studuje téměř 300 tisíc studentů, z nichž přes 43 tisíc jsou cizinci. Největší skupinou jsou Slováci (přes 20 000), následují Rusové (asi 6 000) a Ukrajinci (asi 3 000).
A jaký je poměr mezi platícími studenty a těmi bez školného? Podle údajů ČSÚ bylo v roce 2016 na vysokých školách z celkového počtu 22 200 občanů Slovenska jen 104 samoplátců a z 2 908 Ukrajinců jen 127 samoplátců, zatímco například u norských či portugalských studentů se jedná takřka jen o samoplátce (Norsko celkově 314, z toho 304 samoplátci, poměr u Portugalců 349 ku 326).
Pro zajímavost pár dalších čísel: v roce 2003 bylo mezi platícími cizími státními příslušníky 26 Izraelců, jichž v roce 2017 bylo na českých VŠ už 308. Například z počtu jednoho platícího občana Vietnamu v roce 2003 jich zde za úplatu o třináct let později studovalo 158.
Vzrůstá zájem o studia i mimo tradiční Prahu
Počet zahraničních samoplátců roste nejen na Univerzitě Karlově a Českém vysokém učení technickém v Praze, ale i na vysokých školách mimo hlavní město.
UK měla v roce 2017 přes tři tisíce cizinců-samoplátců, zájem o tato studia neklesá. Nejčastěji pocházejí z Německa, z Velké Británie, z Portugalska, Norska, Izraele, Indie, Řecka, Švédska a USA. Prorektorka pro studijní záležitosti Milena Králíčková informovala na počátku října o výsledku přijímacího řízení pro akademický rok 2018/2019. Celkový počet přihlášek sice mírně poklesl – bylo přijato téměř 61 000 přihlášek, ale při hodnocení dostupných statistik se jasně ukazuje, že roste počet uchazečů o cizojazyčné studijní programy. V akademickém roce 2012/2013 projevilo zájem o tyto studijní programy 2 574 uchazečů, v 2018/2019 již 6 396 uchazečů.
Na ČVUT v Praze se počet cizinců-samoplátců mezi lety 2014 a 2018 téměř zdvojnásobil ze tří stovek na téměř šest set.
Technická univerzita v Liberci měla v roce 2013 jen pět cizinců-samoplátců. V roce 2017 už to bylo 48, mezi nimiž převažovali Indové (30). I v celkové statistice za posledních pět let na této univerzitě převažují samoplátci z Indické republiky, jichž bylo 48, zatímco počet zástupců dalších zemí se většinou pohyboval od jednoho do tří.
Univerzita Palackého v Olomouci, která už v roce 2013 měla mezi svými studenty 400 cizinců-samoplátců, eviduje neustále vzrůstající zájem. V roce 2017 už zde studovalo 537 platících občanů jiných zemí. Mezi nimi nejpočetnější skupinou byli Britové (191), Malajsijci (55), Izraelci (41), Tchajwanci (27) a státní příslušníci Číny (24).
Prudký nárůst zájemců zaznamenává Ostravská univerzita. Na konci roku 2017 měla celkem 677 zahraničních studentů, z toho 202 v cizojazyčných programech, avšak pouze jednotky studentů realizují studium v Ostravě, zbytek na pobočce v Lugganu (studijní program Fyzioterapie) – naprostá většina samoplátců jsou Italové. „Za posledních pět let zaznamenáváme rostoucí trend, a to konkrétně v případě samoplátců o 43 procent a v případě celkového počtu zahraničních studentů o 27 procent. Rostoucí trend se očekává i v následujících letech,“ říká Ivana Adamíková, vedoucí Centra mezinárodní spolupráce Ostravské univerzity. V letošním roce byl na škole otevřen nový program v angličtině, Všeobecné lékařství (předpokládaný počet studentů 25), pro akademický rok 2019/2020 jsou připraveny nové studijní programy vyučované v angličtině – čtyři bakalářské programy, čtyři magisterské a jedenáct doktorských. „Bylo iniciováno ustavení pracovních skupin na fakultách pro aktivní spolupráci s garanty nabízených programů, vytvořen harmonogram náboru a přijímání samoplátců, nastavena spolupráce s náborovým agentem, koordinována vízová podpora v Režimu student, připraven balíček péče o samoplátce, připraven International Student Guide. Za současné kapacity univerzity je optimální podíl samoplátců na celkovém počtu studentů přibližně tři procenta,“ dodává Ivana Adamíková.
Táhne nejen studium medicíny, ale čím dál víc i technika
Největší počet cizinců-samoplátců přijíždí za studiem medicíny, tento trend se v průběhu let nemění. Úspěšně však roste počet těch, kteří si Českou republiku vybrali i pro technické obory, zájem je především o strojařinu a přibývá poptávka po elektro a IT.
Na Univerzitě Karlově k 31. říjnu 2017 studovalo ve všech typech programů (od bakalářského po doktorský) 3 229 samoplátců. Z nich většina (2 344) si zvolila některou z pěti lékařských fakult. Srovnatelný zájem ještě zaznamenává Fakulta sociálních věd, na ostatních fakultách jsou samoplátci v podstatně nižších počtech jedinců či pár desítek.
Na olomoucké univerzitě jsou u samoplátců dva lékařské programy – všeobecná medicína a stomatologie – nejčastější volbou.
I na Ostravské univerzitě vedou právě samoplátci-medici: mezi 677 platícími cizinci jich Lékařskou fakultu studovalo 403, druhou nejpočetnější fakultou v tomto směru byla „filozofie“ se stovkou studentů, zatímco například Fakultu sociálních studií si zvolili jen čtyři platící cizinci a Pedagogickou fakultu patnáct.
Na ČVUT v Praze je největší zájem o anglické programy na Fakultě strojní, Fakultě elektrotechnické a na Fakultě informační technologií. Ke zvýšení počtu studentů-samoplátců došlo i na Fakultě dopravní.
Na liberecké technické univerzitě je jednoznačně největší poptávka po strojním inženýrství, která neustále roste, zatímco zájem o ostatní programy – Ekonomiku a management či Textilní inženýrství se drží na stejné úrovni do deseti studentů.
Zájem i při statisícovém školném
A jaké částky jsou cizinci ochotni platit za studium v České republice? Částky se liší podle stupně studia (nejlevnější jsou bakalářské programy a nejdražší doktorské) i podle oboru. Jednotlivé školy si přitom částky stanovují samy a jejich přístup je různý. Například Univerzita Palackého v Olomouci má poplatky velmi rozdílné, a to od 750 eur (Bc. Program English Philology) až po 11 800 eur za magisterský program zubní lékařství (všeobecní doktoři platí 10 000 eur), přičemž nejčastější platbou je zde 2 500 eur za Mgr. studium a 4 000 eur za doktorské. Oproti tomu například pražské ČVUT zvolilo formu jednotného školného bez rozdílu fakult: zahraniční studenti-samoplátci mají pevně stanovenou výši školného na bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech, která je ukotvena ve Statutu ČVUT. Za posledních pět let se poplatky za studium významně neměnily. Samoplátci platí 128 000 Kč/rok za bakalářské programy, 132 000 Kč/rok za magisterské a 138 000 Kč/rok za doktorské studium.
Ani v Liberci se školné cizinců v posledních pěti letech nezvýšilo: za jeden akademický rok zaplatí student bakalářského a magisterského programu 3 000 až 5 000 USD, tedy přibližně 66 000–111 000 Kč. Studenti doktorského studia platí 1 200–2 000 USD, tedy přibližně 27 000–44 000 Kč.
Proč si cizinci volí Českou republiku?
Jednoznačným důvodem je nejen kvalita zdejších vysokých škol, ale velkou měrou i fakt, že jsou u nás menší životní náklady a jsme bezpečnou zemí.
„Z našich interních přehledů vyplývá, že za rozhodnutím studovat na ČVUT stojí více faktorů. Nižší náklady na život v porovnání se zbytkem západní Evropy nebo Severní Ameriky, kvalita studia a lokalita jsou tou správnou kombinací. Praha je dlouhodobě vyhledávaným místem pro studium a stává se, že studenti, kteří na ČVUT studují v rámci výměnného programu, později nastoupí do řádného prezenčního studia. Studenty láká i výzkumná činnost univerzity a možnost studentů se zapojit do řady projektů a výzkumů a vysoká uplatnitelnost v oboru po ukončení studia.
Rozhodovacím faktorem pro studenty je i umístění České republiky v žebříčku nejbezpečnějších zemí světa,“ říká koordinátorka projektu Study at CTU a Study in Prague Rektorátu ČVUT Erika Ľahká. I na Technické univerzitě v Liberci vítězí finance a bezpečí: „Konkrétním příkladem mohou být studenti z Indie, kteří si Technickou univerzitu v Liberci vybrali, protože nabízíme kvalitní vzdělání za výhodných podmínek a Česká republika je bezpečná,“ upřesňuje vedoucí zahraničního oddělení TUL Lucie Koutková.
Obdobné zkušenosti mají i na olomoucké univerzitě, kde důvodem příjezdu cizinců je kvalitní vzdělávání, dostupné školné, bezpečnost, celkové prostředí v ČR a Olomouc jako „College Town“.
Že jsme zemí, kde je pro zahraniční cizince přijatelný pobyt, potvrdila i letošní studie Nestpick – 2018 First Semester Living Costs: The Price of Going to University Abroad, kde se Praha umístila mezi městy s nejnižšími životními náklady pro přijíždějící studenty. Posuzováno bylo 49 měst, kdy nejlevnějším se ukázala Bukurešť a nejdražší je Londýn. Praha skončila pátá od konce (více zde).
Strategie pro získání samoplátců
Vedení vysokých škol podporuje nárůst platících cizinců, nejde jen o bezprostřední zdroj financí, ale i o rozšíření mezinárodního prostředí a vazby do zahraničí.
Velmi úspěšným se stal projekt Study in Prague, v němž se spojilo sedm pražských veřejných vysokých škol. Od roku 2015 společně propaguje anglické studijní programy všech zapojených univerzit na veletrzích po světě i online (více zde). Koordinátorem projektu je ČVUT. „Spojení pražských vysokých škol v projektu Study in Prague považujeme za velmi důležité a přínosné pro všechny zúčastněné, tedy studenty, vysoké školy, Prahu i Českou republiku. Naše město a naší zemi se díky němu daří představovat ve větší šíři: nejen jako turistickou atrakci s množstvím kulturních památek, ale jako místo, kde žijí vzdělaní lidé vytvářející nové objevy, techniku i umělecká díla,“ říká prof. Ing. Zbyněk Škvor, CSc., prorektor pro vědu, tvůrčí činnost, doktorské studium a zahraniční vztahy ČVUT.
I moravské školy hledají cesty, jak ještě zkvalitnit nábor cizinců. V rámci CRP projektu Study in Ostrava byla připravena Mezinárodní marketingová strategie (MMS) Ostravské univerzity, kde jedním ze strategických cílů je také zvýšit podíl samoplátců a zahraničních studentů v českých studijních programech. Škola tak nedávno začala navštěvovat zahraniční studentské veletrhy a získává zde zejména zkušenosti s oslovováním zahraničních zájemců a testováním svých studijních produktů. V rámci svého strategického směřování si Ostravská univerzita zejména vytyčuje cíl připravit systém výběru a přijímání studentů ze zahraničí na takové úrovni, že bude svými požadavky, cenovou nabídkou a komunikací atraktivnější než obdobné procesy k přijetí ke studiu v zahraničí nebo Česku. Realizace konkrétních aktivit vedoucích k implementaci MMS je předmětem připraveného navazujícího CRP projektu, který OU připravuje společně s VŠB-TU pro výzvu 2019.
Zahraniční mobilitu podporuje i Univerzita Palackého v Olomouci. Rozšíření a zatraktivnění nabídky studia v cizích jazycích na bakalářské a magisterské úrovni vede k posílení pozice UP mezi zájemci o studium ze zahraničí a přispívá k větší konkurenceschopnosti univerzity mezi českými i evropskými univerzitami. Škola spolupracuje s Domem zahraniční spolupráce, účastní se mezinárodních veletrhů a je zapojena v projektu STUDY IN THE CZECH REPUBLIC CONTACT NETWORK. Má aktivní on-line marketing, k získání studentů využívá weby, Facebook, spolupracuje s agenty…
Metody dalších škol jsou obdobné. Například Technická univerzita v Liberci využívá placenou reklamu na Facebooku, má instagramový účet cílený na zahraniční studenty, dobrovolné ambasadory a každoročně jezdí propagovat univerzitu do zahraničí. Nabízí péči o uchazeče přímo v kampusu, která zahrnuje i pomoc s doklady, s žádostí o prodloužení víza, s návštěvou lékaře a podobně. Studenti mají také během studia povinnou praxi ve vhodné firmě, která je navíc schopna vést praxi v anglickém jazyce. Vedení univerzity chce v rámci internacionalizace zvýšit podíl začlenění zahraničních studentů a pracovníků ze zahraničí do vzdělávacích a výzkumných aktivit TUL. Mezi dílčí úkoly pak zahrnuje přípravu prostředí TUL na zvýšené počty zahraničních studentů, propagaci studijních programů TUL v zahraničí, nárůst počtu studijních programů akreditovaných v anglickém jazyce a počet Joint/Double Degrees a zatraktivnění studia na TUL.
ČVUT v Praze zvyšuje počet zahraničních studentů pomocí několika marketingových nástrojů. Od roku 2012 funguje na ČVUT projekt Study at CTU, který cílí na samoplátce od začátku jejich zájmu o studium. Tento projekt propaguje studium v angličtině na webových stránkách, na sociálních médiích a pomocí tzv. studentů „ambasadorů“, kteří pocházejí ze zahraničí a jsou aktuálními studenty. Ti jednak propagují možnosti studia na veletrzích po světě, spravují sociální sítě Study at CTU ve svých rodných jazycích a také pomáhají organizovat různé aktivity pro samoplátce během akademického roku.
Kolik cizinců-samoplátců?
Jak vysoké procento zahraničních samoplátců z celkového počtu studentů by pro školy bylo optimálním cílem? Odpovědi zástupců univerzit jsou zatím skromné – spokojenost bude i při třech až sedmi procentech. Vyšší ambice má univerzita v Liberci: Dle doktorky Lucie Koutkové by ideální počet pro univerzitu byl patnáct až dvacet procent. „Zajímavý je i vliv výuky v anglickém jazyce na vyučující, na které klade vysoké nároky, ale zároveň jim poskytuje nové impulzy,“ přidává další dimenzi příchodu cizinců na školu.
Zahraniční studenti by mohli školám pomoci v současné nepříznivé situaci, kdy demografická křivka náctiletých v České republice stále ještě klesá, takže se školy snaží i touto cestou využít své kapacity.
Na koho se chtějí v nejbližších letech zaměřit?
Nejvíc samoplátců nyní na ČVUT přichází z Indie, což je dáno indickým demografickým vývojem a velkou částí mladé populace v Indii, dále pak z Ruské federace, Kazachstánu, Číny, z Ukrajiny, z Turecka, Ázerbájdžánu či Francie. „Aktuálně vnímáme velký potenciál v Latinské Americe, kde stále více studentů vyhledává studium v anglickém jazyce, nejenom ve španělštině a portugalštině.
Veliké možnosti má i samotná Evropa, kde ČVUT konkuruje známým technickým univerzitám a je jedinečné v některých svých oborech – za zmínku určitě stojí Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská se svým vlastním reaktorem VR-1,“ uvádí vedoucí odboru zahraničních vztahů Rektorátu ČVUT Volfgang Melecký.
Na asijské země se chce zaměřit i Technická univerzita v Liberci, která chce v budoucnu více oslovit i uchazeče z Ruska a Ukrajiny.
Zvyšování počtu cizinců-samoplátců (v návaznosti na zvyšování kvality nabízeného vzdělání) přináší univerzitám v ČR ještě jeden efekt: vede ke zvyšování prestiže v zahraničí a následně k získání nejen dalších studentů, ale i další spolupráce s univerzitami i pracovišti ve světě.
Autorka je ředitelkou nakladatelství ČVUT.