Pandemie více zasáhla akademičky než jejich mužské kolegy, ukázala studie amerického Národního úřadu pro ekonomický výzkum. A přestože v USA ženy tvoří přes 60 procent odborných vysokoškolských pracovníků, podle další studie tvoří pouze 24 procent z nejlépe vydělávajících výzkumníků na amerických univerzitách.
Rychlé šíření pandemie covid-19 a následná opatření, jako jsou zavírání škol, přechod k práci z domova a sociální izolace, zasáhla v akademické sféře výrazněji ženy. A zejména ty, které mají mladší děti.
Prohloubila tak existující rozdíly a vytvořila ještě více nevýhodné prostředí pro ženy, které se snaží udržet produktivitu svého výzkumu. Ukazuje to nedávno vydaná studie amerického Národního úřadu pro ekonomický výzkum.
Ve studii její autorky uvádějí, že během pandemie musely akademičky zásadně omezit čas věnovaný výzkumu. I muži se během pandemie více věnovali domácím pracím a péči o děti, u žen byl ale nárůst tohoto času výrazně vyšší.
Ženy ztratily třetinu (resp. 33 procent) z času, který měly původně vymezený na výzkum.
Průzkum byl veden od května do července 2020 mezi téměř 30 tisíci postdoktorandů a postdoktorandek.
Nedostatečné zastoupení žen ve výzkumu podle studie rozhodně není problémem poslední doby. Ještě před pandemií byla mezi řádnými profesory v USA pouze třetina žen (v Kanadě a Evropě to bylo ještě méně). Kromě toho, že obecně akademičky publikovaly méně článků, dostaly méně grantů, vykázaly méně citací, bylo také méně pravděpodobné, že budou povýšeny.
Situace se lišila podle oborů, například v matematice, fyzice a informatice ženy představovaly pouze 15 procent autorů článků.
Pandemie a následná opatření (například zavírání škol) ale tyto problémy ještě zvýraznily. Podle studie se prohloubily genderové rozdíly třeba u příspěvků do časopisů společnosti Elsevier, přičemž deficit byl zvláště výrazný u žen, které dosáhly pokročilejší fáze kariéry.
Autorka článku v Science doplňuje i možná řešení nerovnosti. Příklad? Poté, co kanadská grantová agentura těsně před vypuknutím pandemie vypsala grant na výzkum covid-19 a zadala velmi krátkou dobu na podání žádostí – pouhých osm dní, přihlásilo se 29 procent žen. Poté, co upravila pravidla pro podávání grantů – prodloužila dobu na podání žádosti a snížila papírování –, vzrostl počet žádostí podaných ženami o celých deset procent.
Zdroj: Science, Studie NBER
Nová studie: Mezi nejlépe vydělávajícími výzkumníky je pouze 24 procent žen
Nerovné postavení žen v akademickém výzkumu se ukazuje také na jejich platových podmínkách a vlivu, který na celé dění ve vědě mají.
Přestože v USA ženy tvoří přes 60 procent všech odborných vysokoškolských pracovníků a po desetiletí většinu těch, kteří získali magisterský nebo doktorský titul, podle únorové studie tvoří pouze 24 procent z nejlépe vydělávajících výzkumníků na elitních univerzitách.
A pokud jde o ženy z etnických menšin, jsou to jen dvě procenta.
Studie zkoumala 130 nejlepších výzkumných univerzit v USA.
Data Times Higher Education (THE) Rankings nicméně ukazují, že celosvětově se počet žen ve vedoucích funkcích na nejlepších univerzitách zvyšuje – ačkoli velmi pomalu. Čtyřicet jedna (20 procent) z dvoustovky nejlepších škol z posledního THE žebříčku vedou ženy, to je o dvě více než loni a o sedm více než v roce 2018.
Největší propad naopak zaznamenaly elitní školy ze Spojených států. V jejich nejvyšším vedení mají pouze 17 procent žen (10 škol z celkových 59 zástupců v žebříčku). Jejich počty letos vyrovnává Německo, kde se počet žen ve vedení zvýšil na čtyři z 21, zatímco loni mělo pouze jednu zástupkyni z 23 škol.
Pokud jde o podíl žen ve vedení špičkových škol, dobře si vedou Finsko, Nový Zéland a JAR, následované Švédskem, Francií, Nizozemskem, Itálií, Británií a Švýcarskem. Nejlepší škola v žebříčku, Oxfordská univerzita, má rektorku.
Celkově ze 27 zemí, které mají školy v analýze sestavené u příležitosti Mezinárodního dne žen, 14 nemá ve vedení žádnou ženu.
Zdroj: Inside Higher Ed, THE