Odborníci a odbornice ze šedesáti zemí zjišťují, jaké rizikové faktory a jaké dopady má závislost na práci. Odhaduje se, že workoholismem trpí až 20 procent populace ve vyspělých zemích. Dotazníky lze anonymně vyplnit do konce května, každý, kdo se zapojí, získá detailní zpětnou vazbu.
Workoholismus je podle autorů a autorek výzkumu jedním z globálních rizik. Závislost na práci se projevuje silným nutkáním věnovat maximum času práci, omezenou schopností korigovat její množství, zanedbáváním rodiny a volnočasových aktivit či abstinenčními příznaky v případě nemožnosti pracovat.
Ačkoliv negativní dopady workoholismu jsou značné, rozpoznat jej je obtížné.
„Odhaduje se, že závislostí na práci trpí 6-20% populace, přesnější údaje však chybí. Negativa jsou přitom značná a zahrnují deprese, vyhoření, nefunkční rodinné vztahy a rozvody, rozpad sociálních vazeb, zanedbávání zdravotní prevence nebo zvýšenou nemocnost,“ uvedla Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty UK, která se v Národním institutu SYRI specializuje na výzkum pracovního zdraví a je zároveň koordinátorkou české části projektu.
„Cílem probíhajícího výzkumu je získat aktuální údaje, identifikovat rizikové faktory pro vznik nejen pracovní závislosti, ale také pracovní deprese a pracovního vyhoření, a v neposlední řadě zvýšit povědomí veřejnosti o psychických onemocněních v práci a jejich prevenci,“ uvedla Zábrodská. Výzkum aktuálně probíhá v 60 zemích formou anonymního online dotazníkového šetření (https://workaddiction.org/).
Téma je vysoce aktuální, protože v mnoha vyspělých západních a evropských společnostech je stále více kladen důraz na výkon, excelenci, produktivitu a soutěživost, a ve spojitosti s tím je nadměrná práce společensky ceněna, jak pro práci samotnou, tak pro prestiž, kterou přináší.
„Obecně se uvádí, že napříč nejvyspělejšími zeměmi stoupá výskyt jak workholismu, tak perfekcionismu, a celkově se mění společenské klima směrem k očekávání dokonalosti a představy, že každý musí být nejlepší a úspěšnější než druzí,“ uvedla Zábrodská, která zároveň upozorňuje, že závislost na práci je formou úniku od nepříjemných emocí, tedy lze očekávat, že v období zvýšeného stresu a zátěže jako je aktuální geopolitické napětí, bude vzrůstat i výskyt této závislosti.
Každý, kdo dotazník vyplní, obdrží detailní zpětnou vazbu týkající se svého osobního psychosociálního fungování v práci a o možných rizicích pro duševní zdraví, včetně vyhodnocení rizika závislosti na práci, pracovní deprese či vyhoření. Zpětná vazba také zahrnuje informace o některých rizikových faktorech na straně organizace a vedení. Nad rámec vyhodnocení je respondentům a respondentkám nabídnut také rozsáhlý edukační materiál o prevenci a vhodných opatřeních pro podporu duševního zdraví v práci.
Unikátní možnost zapojit se do výzkumu mají lidé zde. Dotazník lze vyplnit do konce května 2023.