Well-being dospívajících bývá narušován negativními emocemi. Trápení, vztek, obavy, strach a smutek v českých školách častěji zažívají žáci s horšími známkami z matematiky a ti, kteří jsou ve třídách s nízkou mírou sociální opory ze strany vyučujících právě tohoto pro mnohé obtížného předmětu. Vyplývá to ze studie Národního institutu SYRI. Odborníci a odbornice sledovali reprezentativní vzorek 2548 žáků a žákyň šestých tříd ze 134 základních škol z celé ČR.
Výsledky studie zveřejnili na výroční konferenci institutu, která bilancovala letošní rok.
V poslední době se mluví o řadě negativních jevů, které lze vypozorovat u adolescentů. Odborníci mluví o nárůstu duševních potíží u této věkové vrstvy. Právě proto je dobré sledovat, co může kladně či negativně ovlivnit well-being žáků. Zatímco čeština v tomto ohledu není příliš problémovým předmětem, vědci SYRI doporučují více se zabývat matematikou.
„Zdá se, že nedostatečná opora ze strany vyučujících u tak zásadního a náročného předmětu může přispívat k negativním emocím i k vyčleňování některých studentů z kolektivu vrstevníků,“ uvedla Lenka Kollerová ze SYRI.
Matematika bývá dospělými i dospívajícími často považována za stěžejní, obtížný a také prestižní předmět. „Pokud se žák či žákyně potýká se školním neúspěchem v matematice v podobě špatných známek, doporučujeme pracovat i se slovním hodnocením, které může poskytnout větší povzbuzení. Vyučující mohou navíc průběžně připomínat těmto žákům a žákyním silné stránky jejich školní práce a dílčí pokroky. To může přispět k tomu, aby se ve třídě cítili lépe a více si věřili,“ uvedla Kollerová.
Role kantorů je v tomto procesu stěžejní. Pokud totiž vyučující matematiky poskytuje celé třídě sociální oporu, tak to negativní afektivitu u žáků a žákyň, kteří mají horší známky z matematiky, pomáhá naopak snižovat. Školy a kantoři by se podle vědců měli věnovat obzvláště ohroženým skupinám, efektivněji pracovat na (sebe)hodnocení školního výkonu a poskytovat studentům oporu. „Učitelé mají možnost významně přispět k lepšímu well-beingu dospívajících. Aby je ale mohli účinně podporovat, potřebují k tomu nejen kvalitní vzdělávání, ale i vhodné pracovní podmínky. Proto je důležité kantory nepřetěžovat jinými povinnostmi než těmi, které přímo souvisí s funkcí pedagoga,“ uvedla Kollerová.
Pomoci má prevence
V oblasti prevence vědci doporučují věnovat zvýšenou pozornost emocionálním potřebám dospívajících při zpracovávání negativních emocí. Při prevenci vyčleňování se osvědčuje monitorovat sociální dynamiku ve třídě a aktivně pracovat na začleňování dospívajících. Prevence vyčleňování by měla zahrnovat snahu o zapojení všech žáků a žákyň do aktivit a skupin.
Nový výzkum se zaměří na mladé lidi
Národní institut SYRI zveřejnil také hlavní parametry nového výzkumu mladých. Klimatická změna, nástup umělé inteligence, pandemie covid-19 nebo válka na Ukrajině. To vše jsou významné proměnné, které mají vliv na dnešní dospívající generaci. Jak ale česká mládež vnímá současnou společnost a co ji vlastně trápí, o tom víme zatím jen minimum.
„Chceme zjistit jaké společenské problémy jsou pro dospívající relevantní. Jak oni sami cítí, že by tyto problémy mohli ovlivňovat, případně do nich sami vstupovat,“ uvedla k výzkumu, který začal před několika týdny, vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová.
Vědci si vybrali poměrně rozsáhlý vzorek zhruba stovky mladých lidí ve dvou věkových skupinách mezi 15 a 19 lety a od 19 do 25 let. S těmi vedou hloubkové rozhovory. „Unikátní je výzkum v tom, že rozhovory s mladými lidmi vedou zároveň mladí výzkumníci. Je to tedy opak konceptu o nás bez nás. Čekáme, že se dozvíme, co mladé trápí, co vnímají za problémy a zda a do jaké míry jsou s tím ochotni a případně se cítí být schopni něco dělat,“ doplnila Petra Guasti, která v rámci SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na polarizaci společnosti.
Jednou z forem, jak získat vhled do myšlení mladé populace, je využití deníkových a participativních metod. Mladí díky nim mohou objevit často i skryté vrstvy problémů, které je trápí. „Ne všechny problémy a postoje ke světu máme formulované na vědomé úrovni a ne všechny problémy je možné formulovat individuálně. Participace umožní přístup k těmto důležitým složkám vnímání světa v jeho problematičnosti,“ uvedla filozofka Alice Koubová, která se zabývá společenskou odolností.
Do výzkumu mladých se zapojily hned tři výzkumné skupiny SYRI. Tedy třetina všech týmů, které institut má. „Z prvních rozhovorů, které už máme za sebou, zatím vyvstávají dva nejpalčivěji vnímané okruhy problémů. Tím prvním je dostupnost bydlení pro mladé lidi a celkově finanční nejistota při vstupu do dospělosti a osamostatňování se. Tím druhým je environmentální a klimatická krize,“ dodala Šeďová.