Právo být zapomenut je v České republice zatím velká neznámá. Podle výzkumu agentury Nielsen Admosphere tento pojem nikdy neslyšelo 91 % lidí. Přitom je jedná o důležité téma, které významně ovlivňuje kvalitu života pacientů v remisi. S problémem získat například životní pojištění se potýká až čtvrtina onkologických pacientů, jak ukázal výzkum Národního institutu SYRI.
Národní asociace pacientských organizací (NAPO) se nyní snaží rozšířit povědomí o právu být zapomenut mezi českou veřejností a v rámci pracovní skupiny na ministerstvu zdravotnictví připravit jeho zavedení v ČR.
Každý třetí člověk v České republice během života onemocní rakovinou. V současnosti u nás žije na 700 tisíc lidí, kteří se léčí nebo prošli léčbou zhoubných novotvarů. Každý rok jich přes 50 tisíc přibude. Díky rozvoji medicíny se dnes už většinu pacientů podaří uzdravit. U těch ve věku do 35 let je léčba při včasném zachycení úspěšná až v 98 % případů.
„Pacienti jsou tedy mnohdy mladí a po vyléčení chtějí pokračovat v prosperujícím životě, začít podnikat, pořídit si vlastní bydlení. Při žádosti o životní pojištění nebo hypotéku však narážejí na bariéru, kterou představuje jejich zdravotní historie,“ upozorňuje předseda NAPO Robert Hejzák.
Pojišťovny při oceňování rizik potenciálních klientů nahlížejí do výpisu ze zdravotní dokumentace. Žadatelům, kteří prošli závažným onemocněním, dávají přirážku nebo je zcela odmítnou. Toto znevýhodnění se navíc netýká jen zmíněných onkologických pacientů, ale i řady lidí s chronickým onemocněním.
Metodiky, podle kterých k posuzování rizik dochází, přitom často nedrží krok s možnostmi moderní léčby. Například prognóza onkologického pacienta je dnes zcela jiná než před pouhými deseti lety, ovšem pojišťovny staví na datech starých i dvacet let. Uzdravení pacienti jsou tak vystavováni dvojnásobnému traumatu – po prodělání nemoci ještě čelí finančním překážkám.
Čeští pacienti mají problémy s různými typy pojištění, hypotékou a úvěry
Loňský dotazníkový průzkum Národního institutu SYRI ukázal, že čtvrtina dotázaných se potýkala s problémem získat životní pojištění, další nedosáhli na hypotéku, cestovní pojištění nebo spotřebitelský či podnikatelský úvěr. V některých případech se podařilo uspět v jiné bance, nebo lidé situaci vyřešili tím, že si půjčku na sebe vzal někdo jiný z rodiny.
„Z tohoto důvodu si 40 % respondentů a respondentek myslí, že by bylo dobré, kdyby různé instituce – banky, pojišťovny, zaměstnavatelé, veřejná správa – musely na jejich zdravotní historii po určité době „zapomenout“. Lepší ochranu před diskriminací při vyřizování finančních produktů uvedlo 19 % dotázaných jako prioritu, jejíž zavedení by jim zlepšilo kvalitu života,“ uvedl Michal Koščík, který v rámci Národního institutu SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na efektivitu zdravotního systému.
Právo být zapomenut již existuje v několika zemích EU
„V některých zemích Evropy je již právo být zapomenut zavedeno, a to nejen pro pacienty po onkologické léčbě, ale třeba i s cystickou fibrózou, hepatitidou typu C nebo HIV. Celkem devět zemí EU už tento institut má, nebo jeho zřízení aktuálně řeší,“ uvádí Robert Hejzák. Například Francie toto pravidlo zavedla již v roce 2016, a to po uplynutí 10 let po ukončení léčby. Vloni lhůtu zkrátila na 5 let. Jiné země zavádějí maximální násobek přirážky, kterou pojišťovny mohou pacientům napočítat.
Evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakides říká, že právo být zapomenut není o GDPR, ale o rovnosti a odstranění zbytečného stigmatu a diskriminace. Francouzská poslankyně Evropského parlamentu Véronique Trillet-Lenoir podle zpravodajského webu Euractiv.com propaguje zavedení práva být zapomenut po 5 letech od ukončení léčby jednotně pro celou EU.
Kudy se ubírá Česká republika
V pracovní skupině na Ministerstvu zdravotnictví ČR zasedá kromě ministerských úředníků i zástupce pacientů (Národní asociace pacientských organizací a Hlas onkologických pacientů), České asociace pojišťoven a ÚZIS. V současné chvíli probíhají diskuze, jakým mechanismem právo být zapomenut zavést – variantou je legislativní změna, nebo autoregulace pojišťoven. ÚZIS aktuálně zpracovává zdravotní data vybraných diagnóz, které pacientské organizace chtějí zahrnout do regulace. Další jednání pracovní skupiny je naplánováno na 27. března 2023.