Především společensky závažná témata bude řešit Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Sdružuje 150 vědců ze tří klíčových českých vědeckých institucí. Zřízení institutu podle náměstka ministryně pro vědu, výzkum a inovace Štěpána Jurajdy povede ke zvýšení vědeckého výkonu českých společenských věd v mezinárodním srovnání. Jurajda to uvedl dnes na zahajovací konferenci SYRI v Brně.
Institut sdružuje vědce Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Zabývat se bude devíti oblastmi, financován je z Národního plánu obnovy.
Podle náměstka ministryně pro vědu, výzkum a inovace Štěpána Jurajdy byla podpora výzkumu v oblasti společenských věd zatím v ČR oproti jiným oborům v mezinárodním srovnání nízká.
„SYRI je v tomto ohledu důležitou vlaštovkou, projekt přitom reaguje mimo jiné na potřebu sběru dat, která jsou v krizích i po nich nezbytná pro analytickou podporu veřejného rozhodování,“ uvedl Jurajda s tím, že jedním z cílů institutu je i zvýšení vědeckého výkonu našich společenských věd v mezinárodním srovnání. Posílení dopadu a role společenských věd podle něj závisí mj. na skutečnosti, zda se podaří uskutečnit reformu přístupu k individuálním datům veřejné správy, konkrétně na úspěchu věcného záměru zákona o správě veřejných dat.
Vědecká konsorcia dosud v České republice fungovala hlavně na bázi přírodních věd, ve společenských vědách jde o novinku. Lídrem konsorcia je Masarykova univerzita. Podle jejího rektora Martina Bareše je SYRI jedním z nejdůležitějších pilířů současnosti.
„Covid, energetická krize, inflace a válka na Ukrajině mají už třetím rokem v řadě vliv na životy každého z nás. Krize vždy představují zátěž, přináší stres a obavy a mají schopnost dokonce ovlivňovat celou společnost. Právě v takových chvílích je věda optimálním nástrojem, který může přispívat k nalezení odpovědí na otázky, přinášet poznatky a nabízet řešení, jak předcházet negativním důsledkům v době velkých krizí. Věda zásadním způsobem přispívá k lepší odolnosti společnosti. I proto jsme rádi, že byl umožněn vznik tohoto Národního institutu a že Masarykova univerzita a její odborníci hrají v jeho fungování naprosto zásadní roli,“ uvedl Bareš.
Výzkumníci SYRI budou zkoumat aktuální rizikové situace a na základě svých nálezů dávat doporučení směrem k veřejným politikám v různých oblastech – například ekonomice, zdravotní péči či vzdělávání.
„Chceme dělat špičkovou vědu, která bude zároveň bezprostředně užitečná,“ uvedla vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová, jejíž tým bude využívat mimo jiné výjimečnou datovou základnu.
Dlouhodobější spolupráci s výzkumníky SYRI plánuje Jihomoravský kraj. „Zlepšování kvality veřejných služeb patří mezi důležité cíle Jihomoravského kraje. Důležitá je schopnost lépe pracovat s daty a umět provádět experimentální vyhodnocování různých veřejných politik a přístupů. Vidím velký potenciál v činnosti SYRI i pro náš kraj, například v oblasti vzdělávání, kde SYRI přináší v českých poměrech zcela unikátní kapacitu ověřovat efektivitu různých výukových přístupů a podmínek uskutečňování vzdělávání,“ uvedl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jiří Nantl.
