V trase budoucího obchvatu Jaroměře stále probíhá záchranný archeologický výzkum. Na území jednotlivých obcí, kterými obchvat povede, našli archeologové již v minulosti řadu významných předmětů, nyní ale odkryli unikátní historické i pravěké areály aktivit. Objeven byl i vzácný typ dvoukomorové vertikální pece.
Záchranný archeologický výzkum byl podle katastrů rozčleněn na jednotlivé úseky. Úseky 01 až 03 na katastrálním území Hořenic, Jaroměře a Čáslavek zkoumali archeologové z Univerzity Hradec Králové.
Na katastrálním území Hořenic byl objeven polykulturní sídelní areál, kde jsou zastoupeny nálezy nadzemních struktur domů, jež jsou předběžně datovány do období neolitu, ke kterým náleží také sídlištní jámy, zásobnice a hliníky. Další nálezy z území pocházejí z doby železné, k její starší etapě (halštatské kultuře) náleží dvě polozahloubené chaty, v jedné z nich se nacházela pec. K její mladší etapě (laténské kultuře) pak náleží několik objektů a nález skleněného náramku.
Na katastrálním území Jaroměře byly odkryty zahloubené sídlištní objekty z druhé poloviny 12. až první poloviny 13. století, z pozdně hradištního období.
Na území Čáslavek evidují archeologové rovněž polykulturní archeologickou lokalitu. „Předběžně nejstarší jsou nálezy náležící době halštatské (800–450 př. n. l.) zastoupeny sídlištními jámami. Dále je zde zastoupena doba laténská (450–50 př. n. l.) sídlištními jámami různého charakteru, ale také i pěti polozahloubenými chatami, z nichž některé pravděpodobně nesloužily pouze k bydlení, ale také jako skladiště či dílny pro výrobu keramických předmětů. Tyto hypotézy jsou ve stádiu ověřování dalšími metodami zkoumání,“ řekl archeoložka Sylva Tichá Bambasová.
K tomuto období také náleží zřejmě nejvzácnější nález z této lokality, kterým je dvoukomorová vertikální pec s podpěrným středovým pilířem. „Jedná se o konstrukční řešení, které není pro laténské hrnčířské pece na sever od Dunaje typické. Setkáváme se s ním ovšem u pecí známých z Karpatské kotliny, odkud se znalost těchto zařízení šířila dále na sever, tedy i na naše území,“ dodala Tichá Bambasová.
Dalším zajímavým zjištěním je existence mocné vrstvy zeminy, která se zde ukládala za působení jak environmentálních, tak i antropogenních faktorů. V ní se objevují archeologické objekty předběžně datované do pozdně hradištního období ve třech výškových úrovních této uložené vrstvy. Z tohoto období také pochází šest jámových keramických pecí. „Mezi nejmladší nálezy patří zbytky novověkých cest, jejichž průběh a podobu zjištěnou výzkumem lze ztotožnit s vyobrazeními na mapách II. a III. vojenského mapování,“ uzavřela Sylva Tichá Babmbasová.
Většina trasy obchvatu byla výzkumem prozkoumána a pro samotnou stavbu je tedy jeho plocha „vyčištěna“ od archeologických nálezů. Nedozkoumána zůstala pouze lokalita na k.ú Hořenice, a to pouze z důvodu majetkoprávních sporů mezi ŘSD a vlastníkem dotčených pozemků.