Island není jen země vulkánů a ledovců. Země je inspirativní v mnoha směrech, například v politice zaměstnanosti. Mladí lidé se nebojí mít děti i za studií na univerzitě. Úhrnná plodnost se přitom dlouhodobě drží kolem dvou dětí na ženu, což je v Evropě výjimečné a toto číslo výrazně nezvyšují migranti, jako třeba ve Francii. Starší lidé naopak chodí do důchodu spokojení a bez existenčních starostí. Podle výzkumů islandských vědců jsou místní dokonce s rostoucím věkem šťastnější, což se o Češích ve vyšším věku říci nedá.
Nerovnostmi na pracovním trhu se budou vědci z více než třiceti evropských zemí po čtyři roky zabývat díky evropskému projektu, který bude koordinovat brněnská Mendelova univerzita. Srovnání se situací na Islandu může podle Martina Lakomého z Ústavu práva a humanitních věd PEF nabídnout některé nové pohledy a spravedlivější podmínky na trhu práce. Tým brněnských vědců chce například experimentálně ověřovat, jak změna věku nebo pohlaví v jinak identickém životopisu mění průběh náboru zaměstnanců, což velmi podobně zkoumali vědci ze Švédska a právě Islandu.
Mezi islandským přístupem a zbytkem Evropy je podle vědců MENDELU, kteří působili na stáži právě v této severské zemi, spousta rozdílů. „Islandská míra zaměstnanosti je u mužů mezi 55 až 59 lety zhruba 90 procent, u žen pak asi 80 procent, což je nejvíce mezi evropskými zeměmi. V České republice je to o několik procentních bodů méně, ale například na Slovensku chodí do práce v této věkové skupině méně než 70 procent žen. Nejhůře jsou na tom v Řecku, kde je zaměstnanost žen této kategorie nižší než 40 procent,“ říká Lakomý. Jeho vědeckým tématem je digitalizace na pracovním trhu, konkrétně pak výzvy, příležitosti a nerovnosti, které se vztahují ke starším pracovníkům.
Měsíční stáž na Islandu má za sebou studentka doktorského studia oboru Ekonomika a management (PEF) Běla Mikulášková, jejímž tématem je právě odchod do důchodu. Situace v ČR a na Islandu se podle ní srovnávat prakticky nedá, jak je rozdílná. „Lidé na Islandu mají jen šestihodinovou pracovní dobu, takže mají více času na své koníčky, sport a zejména své rodiny. Zajímavé je také to, že na rodičovskou zde mohou jít oba partneři s tím, že mohou mít oba dva kratší pracovní úvazek. Mají tak dost času na společnou výchovu svých potomků. Stát má také skvěle promyšlenou politiku a zaopatření občanů, kteří by chtěli studovat, a přitom zakládat rodinu, takže se rodičovství už na VŠ studiích nikdo nebojí,“ uvedla Mikulášková.
Islandská politika je podle ní celkově jiná. Umožňuje mladým lidem vystudovat a přitom mít rodinu. Lidé pracují do vysokého věku a ve stáří jsou zajištění a zajištěné už mají i děti. „Nejsou tak stresovaní jako čeští senioři. Celkově je nastavení společnosti a mentalita úplně někde jinde,“ říká mladá vědkyně. Islandská stáž byla pro ni vůbec první za jejího studia na MENDELU. „Cestuji ráda, ale tady to bylo skrze školu poprvé, určitě bych to kolegům doporučila,“ uvedla Mikulášková.
Stáž jí pomůže v doktorské práci, která je na téma vliv vybraných faktorů determinujících životní úroveň lidí v postproduktivním věku. „Budu díky zkušenostem z Islandu formulovat různá doporučení s cílem, aby lidé ve stáří nebyli v Česku tak stresovaní jako dosud,“ uvedla Mikulášková, kterou na měsíční stáži doplnila kolegyně Drahomíra Zajíčková z Ústavu práva a humanitních věd PEF MENDELU, která se zabývá dopadem rodičovství na výsledky na trhu práce a rozdíly v platech mezi muži a ženami. Právě severské země jsou v tomto směru inspirativní. „U nás jsou platy žen zhruba o pětinu nižší než mužské,“ upozorňuje Zajíčková.
Podle profesorky Sigurveig H Sigurðardóttir z University of Iceland je situace na trhu práce na Islandu po pandemii COVID-19 stabilní. „Měli jsme nezaměstnanost po určitou dobu a nyní naopak hledáme pracovníky. Obáváme se spíše psychologických dopadů pandemie, zejména na rodiče s dětmi,“ uvedla.