Jak bojovat s dezinformacemi? Situace je čím dál horší a lidé unavení, shodli se odborníci

Dezinformace tu byly a budou, jen kontext je jiný. Liší se hlavně způsob jejich šíření. Evropská unie aktuálně hledá bolestně model regulace nových médií a válka na Ukrajině jej bude podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka akcelerovat. „Pociťuji jistou únavu, jak povrchně je toto téma debatováno a jak málo se zatím děje,“ uvedl Bek na debatě Evropské kachny aneb Čemu všemu jsme ochotni věřit? v brněnském kině Scala.

Podle Beka ve skutečnosti říkáme novým slovem něčemu, co je velmi staré. Boj s nevzdělaností a hloupostí je starý problém, který je mezi námi pořád a jen se jinak jmenuje. 

„Liší se pouze způsoby šíření,“ uvedl Bek. Část populace podle něj dnes stejně jako v minulých stoletích upadá do víry ve věci, které jsou zdravým rozumem nepřijatelné. Nový mediální kontext má tedy historické paralely. 

Sám Bek s nástupem nových médií v 90. letech prožil fázi velkého optimismu, kdy se očekávalo, že internet přinese „světlo poznání do každé duše“ a všichni si na internetu všechno najdou. Tento optimismus vydržel zhruba deset let a naopak poslední dekádu podle Beka prožíváme deziluzaci. „Nový digitální svět se stal světem manipulací a tmářství,“ uvedl Bek, který zároveň zmínil, že svět potřeboval druhou světovou válku, aby se dobral regulace médií.

Tato otázka je aktuální i dnes, kdy hledáme bolestně model regulace nových médií, což je velké téma evropské politiky a každá z 27 zemí EU na to má svůj názor. „Diskuze dělá pokroky, ale pořád je před námi velký kus práce,“ uvedl Bek s tím, že věří, že válka na Ukrajině bude tento proces akcelerovat a dojde rychleji k dosažení kompromisu a EU najde rovnováhu mezi svobodou vyjadřování a nezbytnou mírou regulace.

Podle odborníka na rizikové formy komunikace v online prostředí Kamila Kopeckého z Univerzity Palackého v Olomouci nesmíme rezignovat. „Drtivá většina z nás, co fungujeme v online světě cítíme únavu. Stejný problém mají starší lidé, nemají chuť, energii a čas ověřovat informace, které k nim plynou,“ zmínil Kopecký v diskuzi. Jako formu, jak s tím zacházet navrhuje dávat si pozor na emoce, které nás strhnou k iracionální reakci. „Když najdeme něco se silnou emocí, měli bychom zpozornět. Bylo to možná napsáno z důvodu, aby to v nás emoci vyvolalo,“ uvedl Kopecký.

Podle politologa Masarykovy univerzity Miloše Gregora žijeme každý ve své bublině, díky které zjišťujeme, že máme pravdu a necháme se tím ukolébat. Zaplouváme do toho dál a dál a ztrácíme kontakt s jinými skupinami. Expert navrhuje, abychom se nechali konfrontovat i s jiným pohledem. „Chybí nám lidé s jinými hodnotami, co mají odlišný pohled na věc. Doporučuji lidem, ať mají na Facebooku člověka, kteří má i jiný pohled. Který vás bude fakt štvát, ale nechá vás to nohama na zemi,“ uvedl Gregor.

Novinářka Respektu Ivana Svobodová se v diskuzi svěřila s osobním pocitem, že situace je horší, než jak to vypadá. „Mluvím s lidmi, co nejsou úplně radikální, ale relativizace u nich zapouští kořeny. Trochu se bojím, že boj s dezinformacemi bude nekonečný. Doufám, že se najde síla jej přitlumit do nejvyšší možné míry, protože jinak to může časem obrátit naruby životy našich dětí,“ uvedla Svobodová. 

Vypnutí ruských dezinformačních webů hned na začátku války na Ukrajině mělo podle ní spoustu kritických stanovisek. „Je to ale to nejlepší, co jsem v poslední době zažila,“ uvedl Svobodová. Slovo na internetu má podle ní velkou sílu a ochota pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny by brzy vzala za své.

Rozpoznat pravdu od lži není podle odborníků v dnešní době jednoduché. „Společnost je rozdělená. Žijeme v komplexním světě, zájmy jednotlivých skupin spolu nebudou ladit, jak se to jevilo v 90. letech,“ uvedl Bek. Úkol, jak některé věci změnit, je podle odborníků mimo jiné zadáním pro české školství a částečně i pro kulturu.

„Mluvíme o emocích a schopnosti pozorovat sám sebe. Nejlepší lék je chodit do divadla, chodit na koncerty,“ uvedl rektor Janáčkovy akademie múzických umění Petr Michálek. Lidé ale do divadla nechodí nejen proto, že nemají čas. Často prý tvrdí, že mají starostí dost a nechtějí se náročnějšími díly rozrušovat. To jde ale podle Michálka proti smyslu návštěvy divadla, protože právě díky tomu se dostanou sami k sobě a naučí se mluvit sami se sebou.

Evropské odpoledne v brněnském kině Scala pod záštitou českého předsednictví Radě EU spolupořádala Janáčkova akademie múzických umění, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Veterinární univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci a Univerzita Tomáše Bati. Akce se uskutečnila díky podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci projektu Komunikace priorit a témat českého předsednictví Radě EU se zaměřením na problematiku vysokého školství a vzdělávání a za mediální podpory magazínu vysokých škol Universitas. 

Ještě před debatou zazněly evropské motivy v podobě světové premiéry hymny Evropské unie v novém aranžmá pro bicí nástroje. Autorem je Martin Opršál umělecký vedoucí Percussion Ensemble. Součástí evropského odpoledne byl i velký kvíz pro příchozí o euromýtech, který připravili vysokoškolští studenti sdružení v komunitní organizaci Euforka. Vyskytovala se v něm rčení jako EU nám zruší Ř! nebo EU zakázala český rum!!!