Je 24. dubna 1938 a Konstantin Päts se stává prvním prezidentem samostatného Estonska. Skok časem do července 2021: Katariina Sofia Päts se stává prezidentkou studentské unie na univerzitě v Tartu. Shoda jmen není náhodná: Katariina Päts je praprapravnučkou estonského Masaryka.
„Ovlivňuje to můj život tím, že se mě všichni pořád ptají, jak to ovlivňuje můj život. Narodila jsem se s tímto jménem, jiný život neznám,“ popisuje Katariina Päts svůj osud se slavným příjmením.
Päts je prezidentkou studentské unie na Tartuské univerzitě, která je nejstarší a největší vysokou školou v Estonsku. Studentské unie mají v Estonsku své legislativně ukotvené místo a podílejí se na správě věcí vysokých škol podobně či spíše ještě více než Studentská komora Rady vysokých škol v České republice. Obecně se dá říct, že studenti a studentky mají příležitost zapojit se do akademické (samo)správy velmi obdobnou jako právě v Česku.
Jak funguje akademická samospráva v Estonsku? A jaké je postavení studujících v tomto systému? A jsou jejich strasti obdobné jako strasti českých studujících?
Problémy studentského života
Ač se to zdá neuvěřitelné, Estonsko v poslední době vykazuje ještě vyšší míru inflace než Česká republika. A to se podepisuje i na finanční náročnosti života studujících.
I přes poměrně nízkou úspěšnost dokončování magisterských i doktorských studijních programů jsou na tom podle Katariiny Päts nejhůře bakaláři: „Asi 90 procent studujících přichází z míst mimo Tartu, do nového prostředí, k novým lidem, do nového systému a řeší otázku obživy.“
Magisterští studenti jsou podle ní daleko lépe připraveni najít si práci v oboru. Studenti bakalářského studia častěji obsazují profese obsluhy v gastronomii a podobných službách, což jednak není kompatibilní s jejich studijním rozvrhem, jednak také práce do noci a studium přes den může mít negativní dopad na jejich duševní pohodu, či dokonce zdraví. „Myslím, že tak 70 procent studentů při studiu pracuje,“ uvádí Katariina Päts a dodává, že nezřídka jde také o tlak okolí, nejen potřebu vydělat si peníze na jídlo a ubytování.
„Najít si v Tartu práci pro studenty není problém. Nebo jsem aspoň neslyšela, že by někdo, kdo chce pracovat, nenašel volné místo. Pokud se ale bavíme o práci v oboru, tam je to samozřejmě něco jiného,“ upozorňuje.
Na nedostatek univerzitních ubytovacích kapacit si prý studující nemůžou stěžovat, i když je samozřejmě vždycky co zlepšovat. Naplněnost těchto kapacit se blíží 95 procentům. Päts ale vysvětluje, že Estonci jsou zvyklí sdílet svůj životní prostor, a tak většina studujících sdílí pokoj s dalšími dvěma nebo třemi lidmi. Poplatky za ubytování se pohybují kolem 100 eur, což zhruba odpovídá situaci v ČR. Pro srovnání: cena za dvoulůžkový pokoj na olomouckých kolejích Univerzity Palackého dosahuje asi 3,5 tisíc korun. Olomouc i Tartu jsou města srovnatelná co do počtu obyvatel (asi 100 tisíc), zatímco Univerzita Palackého se však stará o asi 25 tisíc studentů a studentek na osmi fakultách, univerzita v Tartu má zapsáno ke studiu asi 14 tisíc studentů na čtyřech fakultách. Na šanghajském žebříčku univerzit se nejstarší estonská vysoká škola nachází na 501.–600. místě, tedy o 200 míst výše než olomoucká univerzita.
Velkým problémem, který Katariina Päts jakožto prezidentka studentské unie v současnosti řeší, je ale jídlo. Přesněji řečeno absolutně chybějící infrastruktura pro hromadné stravování studujících i zaměstnanců a zaměstnankyň školy.
V Tartu zkrátka nenajdete žádnou menzu, ve které byste si mohli zakoupit cenově zvýhodněné jídlo. „Když jsem v roce 2017 přijela do Tartu poprvé, stál oběd v průměru 3,70 eur. Dnes je to více než 6 eur,“ říká prezidentka studentské unie.
Nemyslí si ale, že by někdo opravdu hladověl. Na kolejích jsou k dispozici kuchyňky, i když nikdo nemá čas vařit si tři teplá jídla denně. Levné studentské jídelny však neexistují. Boj za řešení otázky cenově dostupného jídla je aktuálně jednou z priorit a žhavých témat univerzity v Tartu i její studentské reprezentace. „Odpověď rektorátu zněla, že univerzita nemůže nutit své partnery v oblasti cateringu, aby nabízeli levné jídlo. Zákon také relativně přísně omezuje poskytování konkurenčních výhod,“ osvětluje Päts původ problému.
O studentských iniciativách
Katariina Päts je sice prezidentkou studentské unie teprve necelé dva roky, její hlas, stejně jako hlas celé unie, byl a je však slyšet silně. Přiznává ale, že pochyby má stále: „Vždycky jsem se trochu obávala toho, jak obrovská instituce univerzita je a vazby studentů na univerzitu jsou přinejmenším slabé.“ Byla to například právě studentská unie univerzity, kdo vyzval v průběhu pandemie koronaviru všechny studující k očkování a po dlouhé době se sešel se studentskými organizacemi a zaměstnanci odboru univerzitní komunikace. „Měli jsme společný problém a potřebovali jsme ho řešit společně,“ vzpomíná Päts.
V sídle unie, bývalých stájích, měli na začátku roku 2022 spoustu práce. Vypuknutí války na Ukrajině nenechalo nikoho v Estonsku klidným a studenti a studentky v Tartu, který se nachází jen 50 kilometrů od ruských hranic, se pustili do akce jako jedni z prvních. „Okamžitě jsme si uvědomili, že máme prostor v centru města a Červenému kříži a dalším humanitárním organizacím chybí logistika,“ popisuje Katariina. Hned 26. února otevřeli studenti a studentky univerzity v Tartu své sídlo humanitární pomoci. „Fungovalo to tak týden, dokud se akce humanitárních organizací nerozjely naplno.“ Katariina přiznává, že to byl dojemný okamžik, když se studentské organizace po celém Estonsku aktivizovaly a odhalily svou nejkrásnější stránku.
Estonské univerzitní orgány
Ačkoli je hlavní osobou zodpovědnou za vedení univerzity stejně jako u nás rektor či rektorka, je tento nejvyšší představitel školy omezen poměrně robustní sítí orgánů. Tím nejvyšším v rámci estonských univerzit je rada univerzity. Orgán podobný českým správním radám, složený z rektora a prorektorů, zástupců akademiků i komerční sféry a veřejného života a nejméně pětiny studujících, má ale širší okruh pravomocí než česká univerzitní správní rada.
Mezi pravomocemi najdeme schvalování rozpočtu a statutů univerzity i jednotlivých součástí, přijímání strategických plánů, schvalování výročních zpráv nebo podmínek pro přijetí uchazečů a uchazeček či podmínek státních zkoušek. Také například uděluje tituly emeritním profesorům/profesorkám a docentům/docentkám nebo schvaluje adepty a adeptky k profesorskému řízení. Rada univerzity v Tartu například má 11 členů a členek, z nichž 5 je nominováno univerzitním senátem, jeden estonskou akademií věd a 5 ministerstvem školství a vědy. Radu schvaluje estonská vláda na pět let.
Rektorská funkce představuje vrchol univerzitní exekutivy. Je volena také na 5 let a musí jít o profesora či profesorku. Zajímavé je, že konkrétní postup volby si může určit každá vysoká škola zvlášť. „V Tartu rektora volí dohromady asi 300 lidí. Jde o celou radu a univerzitní senát, fakultní senáty i rady jednotlivých součástí. Dále také vedoucí jednotlivých součástí i rady studijních programů,“ přibližuje systém v Tartu Katariina Päts.
Senát univerzity je akademickým rozhodovacím orgánem, který odpovídá za výuku, výzkum a vývoj na univerzitě. Senát mimo jiné přijímá statut univerzity a předkládá jej ke schválení radě. Senát má také například právo jednorázově vetovat usnesení rady, kterým se schvaluje rozpočet univerzity. Orgán se skládá z rektora jako předsedy a až 21 členů a členek. Akademičtí pracovníci univerzity volí čtyři zástupce z každé fakulty univerzity. Zástupci studentů, které volí studentská unie, tvoří nejméně pětinu členů senátu.
Jak popisuje Katariina Päts, jde o poměrně velké množství reprezentativních orgánů a do řízení prakticky všech mají možnost zasáhnout nějakým způsobem i studenti a studentky. „Samozřejmě že ne vždycky všichni studentští zástupci musí být hlasitě slyšet. Máte určitou kvótu, kterou prostě musíte naplnit. A na některých ústavech je občas problém najít dostatečně motivované studující, kteří se chtějí zajímat o řízení školy,“ upozorňuje na okolnosti dobře známé i z českých univerzit.