Na tiskové konferenci 30. května 2017 Evropská komise vyhlásila, zveřejnila a zahájila své dva nové strategické programy v oblasti školního a vysokoškolského vzdělávání: Rozvoj škol a vynikající výuka pro výborný start do života (School development and excellent teaching for a great start in life) a Strategie pro vysokoškolské vzdělávání (A renewed higher education strategy). Programy jsou součástí obsáhlejší politické iniciativy komise Investing in Europe’s Youth.
Význam obou strategických programů podtrhlo, že je na společné tiskovce Evropské komise představili dokonce dva její vrcholní političtí představitelé Jyrki Katainen (vice-prezident komise zodpovědný za pracovní místa, ekonomický růst, investice a konkurenceschopnost) a Tibor Navracsics (komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport).
Oba ve svých vystoupeních zdůraznili, že celkovým cílem těchto programů a na ně navazujících iniciativ je napomáhat prostřednictvím řady konkrétních opatření členským státům Evropské unie při poskytování vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání pro všechny mladé lidi. Ti mají na školách získat znalosti a dovednosti nezbytné pro plné zapojení do společnosti, schopnosti reagovat na nové příležitosti a výzvy vyplývající mimo jiné z probíhající globalizace a rychlých technologických změn; proto ovšem musí být schopni přizpůsobit své vzdělávací plány potřebám pracovního trhu a perspektivám svého budoucího uplatnění.
Zdůraznili, že vzdělávání na vysokých školách má pro budoucnost Evropy mimořádný význam. Bez vysokoškolských systémů a jednotlivých vysokoškolských institucí, které účinně působí ve vzdělávání, výzkumu a inovacích a které jsou současně propojené se společností, nedokáže Evropa na současné výzvy reagovat.
Poptávka po vysoce kvalifikovaných a společensky angažovaných lidech narůstá, ale současně se také mění. Předpokládá se, že v období do roku 2025 bude nejméně polovina nově vzniklých pracovních míst vyžadovat vysokou kvalifikaci. Přitom však závažné nedostatky v oblasti špičkových specializací a dovedností existují již v současnosti. Dynamický a stále složitější vývoj požadavků pracovního trhu a struktury pracovních míst poháněný digitálními technologiemi přináší stále větší nároky na pružnost a komplexnost kvalifikací. Schopnost uplatňovat podnikatelský přístup, pracovat s komplexními informacemi, samostatně a kreativně myslet, chytře využívat zdroje, a to včetně digitálních, účinně komunikovat a být přitom odolný vůči neustálým změnám jsou důležitější než kdykoliv předtím. Evropa potřebuje více odborníků, kteří dokážou vyvíjet špičkové technologie a nacházet řešení, na kterých závisí její budoucí prosperita. Boj proti rostoucí polarizaci evropských společností a nedůvěře v demokratické instituce zároveň všechny – včetně vysokoškolských učitelů a studentů – vyzývá k tomu, aby se aktivněji angažovali ve svých společenských skupinách a komunitách a zasazovali se za sociální začleňování a mobilitu.
Pět nejžádanějších povolání v zemích EU
Podle dokumentů Evropské komise čelí evropské vysokoškolské systémy výzvám a problémům, k nimž především patří:
• Nesoulad mezi dovednostmi, které Evropa potřebuje, a dovednostmi, které má. Mnohé oblasti se u určitých vysoce kvalifikovaných profesí potýkají s nedostatky, a to jak z hlediska dostupnosti těchto kvalifikací, tak i z hlediska kvality potřebných dovedností. Zároveň příliš mnoho studentů končí své studium se špatnými základními a nedostatečnými průřezovými dovednostmi, které v současnosti potřebují.
• Přetrvávající nebo dokonce zvětšující se sociální rozdíly. Děti pocházející ze znevýhodněného socioekonomického prostředí a děti z rodin migrantů mají stále mnohem menší šanci, že zahájí a úspěšně ukončí vysokoškolské studium; akademičtí pracovníci vysokých škol a jejich absolventi jsou příliš často vnímáni jako odtržení od zbytku společnosti; stále také přetrvává genderová segregace podle oboru studia.
• Nedostatečná podpora inovací. Mnohé vysoké školy nepřispívají dostatečně k inovacím ve svém širším ekonomickém a sociálním prostředí, zejména ve svých regionech, tak, jak by měly. Výkonnost vysokoškolských institucí v oblasti inovací se sice mezi jednotlivými zeměmi a regiony EU výrazně liší, ale celkově není ani zdaleka uspokojivá.
• Různé složky vysokoškolských systémů spolu dobře nespolupracují. Mechanismy financování, pobídek a odměn ve vysokém školství nejsou vždy nastaveny tak, aby dostatečně odměňovaly skutečně kvalitní a potřebnou výuku a výzkum, inovace, sociální začleňování a zapojování. Spolupráce s jinými druhy škol, s poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy a programy vzdělávání dospělých je často jen velmi omezená.
Z uvedených důvodů je proto načase dát podpoře EU pro vysokoškolské reformy nový směr. Ten má řešit čtyři výše uvedené výzvy, a to tak, že se zaměří na čtyři odpovídající skupiny akčních priorit, podporované konkrétními opatřeními na úrovni EU:
1) řešení budoucího nesouladu mezi nabízenými a požadovanými kvalifikacemi a dovednostmi, podpora vynikající kvality vzdělávání;
2) vytváření sociálně inkluzivních a provázaných systémů vysokého školství;
3) zajištění toho, aby vysokoškolské instituce podstatně více přispívaly ke společenským inovacím;
4) podpora účinnosti a efektivnosti systémů vysokého školství.
Reforma vzdělávání na vysokých školách je odpovědností jednotlivých členských států a součástí jejich úsilí vyvinout vzdělávání a odbornou přípravu světové úrovně. EU může členským státům s jejich úsilím o tyto reformy pomoci. Proto je úkolem Strategie pro vysokoškolské vzdělávání zajistit, aby se iniciativy EU podporující modernizaci vysokého školství v členských zemích EU zaměřily na skutečně důležité otázky a zároveň napomáhaly přípravě na další finanční období EU.
Podobně jako v případě sdělení Evropské komise k vysokému školství z let 2006 a 2011 (Supporting growth and jobs: An agenda for the modernisation of Europe’s higher education systems) rovněž nově vyhlášený strategický program představuje politické priority Evropské komise pro vysoké školství. Navrhuje také konkrétní opatření, jako je například evropská iniciativa pro monitorování a hodnocení uplatnění absolventů na pracovním trhu, která vychází ze závěrů projektu Eurograduate (Feasibility Study).
Ve stejný den, kdy proběhla tisková konference, zveřejnila Evropská komise všechny důležité dokumenty k probíraným tématům. Vysokého školství se – vedle samotného sdělení komise (Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: A renewed EU agenda for higher education) – týká doprovodný analytický dokument zpracovaný odborníky komise (Staff working document on a renewed EU Agenda for higher education), doporučení ke sledování uplatnění absolventů (Council Recommendation on Tracking Graduates) a stručný přehled otázek a odpovědí (Questions and answers). Všechny dokumenty jsou zveřejněné na webových stránkách komise a některé z nich dokonce přeložené do všech oficiálních jazyků EU.
Autor působí ve Středisku vzdělávací politiky PedF UK.
