Výzkumníci z VŠB – Technické univerzity Ostrava znají nejteplejší místo v Ostravě. To hledali pomocí družicových snímků, nevycházeli však z teploty vzduchu, ale z teploty zemského povrchu. Data analyzovali pro všechna čtyři roční období.
Výsledky zaznamenali do map a tzv. transektů, tedy profilů města. „Vysoce nadprůměrné teploty povrchu země mají v letních i zimních měsících průmyslové areály a obchodní centra. Setkali jsme se s teplotami až o 10 stupňů vyššími, než je průměrná teplota pro celé zájmové území,“ vysvětluje Pavel Švec z Katedry geoinformatiky Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO.
Teplotu těmto oblastem zvyšuje také odpadní teplo z provozů a klimatizací. Spolu s Tomášem Kvapilem zjistili, že v hustě osídlených oblastech, které se nacházejí dále od průmyslových zón, se městské plochy mohou zahřát průměrně o více než 3-6 stupňů. „Od nich se pak sekundárně ohřívá vzduch,“ dodává Švec.
Vědci o takových místech hovoří jako o tzv. fenoménu tepelného ostrova města, který je ještě zesílen vysokou koncentrací obyvatelstva, průmyslovými aktivitami a dopravou.
„Centrum Ostravy však není největším epicentrem městského tepelného ostrova, plochy centra jsou oproti zmíněným areálům o dva stupně Celsia chladnější a srovnatelné s teplotami v částech Poruba a Jih,“ doplňuje Tomáš Kvapil. Na mapách byly identifikovatelné také haldy, mezi další nadprůměrně zahřívající se plochy patří například cesty a koleje s přilehlou půdou, skládky, staveniště nebo neobdělaná orná půda.
„Pozitivní zprávou je, že ke vzniku ještě většího efektu městského tepelného ostrova brání atypický charakter Ostravy, jehož centra jsou rozmístěna v různých částech a rozdělena vegetačními porosty v okolí řek Odry a Ostravice a také městskými parky,“ shodují se výzkumníci.
Fenomén tepelných ostrovů města je známý už dlouho a některé zahraniční metropole již provádějí různá opatření, zavádějí například zelené střechy nebo budují parkovací plochy propustné pro dešťovou vodu.
