“O mezinárodní výjezdy je mezi studujícími stále větší zájem. Na Erasmus+ se stojí pomyslná fronta a školy si mohou mezi uchazeči a uchazečkami vybírat. Vyjíždějí jen ti nejlepší,” říká Petr Suchý, prorektor pro internacionalizaci Masarykovy univerzity v Brně. Proti tomuto trendu stojí rozpočet Erasmu, který je pořád stejný, což nejen Masarykovu univerzitu limituje. Loni už museli tři sta uchazečů a uchazeček odmítnout. Stejně tak zahraniční výměnu zkomplikoval Brexit. Do Británie, která byla u studujících oblíbená hlavně kvůli pracovním stážím, jich nyní jezdí třetina původního počtu – potřebují totiž pracovní víza. A naopak je to podobně náročné: až čtyři měsíce trvá, než se britští vyučující prokoušou všemi povoleními a dostanou se na univerzitu v Česku.
Rektor Masarykovy univerzity v rozhovoru při nástupu do svého druhého období uvedl, že jeho snem je, aby každý studující univerzity měl už na bakalářském stupni zahraniční zkušenost. Je to na MU v současnosti už reálné?
Jsem přesvědčen, že se tento sen opravdu může stát realitou. Záleží na několika faktorech. Na přesvědčení studentek a studentů, že zahraniční zkušenost je jedinečná a nenahraditelná. Na vstřícnosti fakult a programů při nabízení příležitostí a také omezování vlivů, jež mohou zájemce o mobility odrazovat. Dalším velmi důležitým aspektem jsou peníze. Daří se nám posilovat zájem, ale objem potřebných financí zůstává stejný. Mezi zájemci dochází k mnohem větší soutěži než dříve.
Musíme si také uvědomit, že zahraniční studijní pobyty mají různou délku. S přihlédnutím k tomu si skutečně myslím, že třeba dvoutýdenní letní či zimní školu může absolvovat téměř každý, i ti, jimž v dlouhodobějším výjezdu brání nějaké objektivní překážky.
Kolik studentů a studentek nemůžete vyslat z finančních důvodů?
Dostat se na studijní pobyt či stáž v zahraničí je obtížnější než dřív – zhruba třetina až čtvrtina uchazečů a uchazeček kvůli omezeným financím tuto příležitost nedostane. Například vloni se na Erasmus přihlásilo přes 1 400 studujících a vybrali jsme 1 100. Už také vůbec nevypisujeme druhé a třetí kolo výběrového řízení jako v minulých letech, kapacitu naplníme hned v prvním kole v únoru. Podobně výběrové jsou i stáže v Evropě. Z Erasmu se tak pomalu stává prestižnější záležitost a studující si musejí dát na přihlášce do výběrového řízení opravdu záležet. Fakulty přísněji hodnotí dosavadní studijní výsledky, motivaci člověka vyjet i propojení s oborem v případě stáží. Lze proto říct, že se tak do zahraničí dostávají ti nejlepší.
Proč je zahraniční zkušenost pro studenty a studentky tak důležitá?
Rozšiřuje obzory, nabízí jiný úhel pohledu na řadu témat. Lze navštěvovat předměty, které třeba domácí univerzita nenabízí. Inspiruje a vede ke snaze některé zajímavé aktivity přenést i domů. Jednoznačně také hraje roli při uplatnění se na trhu práce. Současně umožňuje si uvědomit, že řada věcí je třeba lepší na vlastní univerzitě, ať už se jedná o přístup pedagogů, elektronizaci studijní agendy, kvalitu vybavení a čistotu budov, učeben a zázemí. Zahraniční pobyt také napomáhá k osobnostnímu vyzrávání, k osamostatnění se a spoléhání na sebe samotného. Člověk se naučí mnoho užitečných věcí a prací. A často zjistí, že se doma vůbec nemá špatně.
Vy osobně jste také někam vyjel?
Studoval jsem v době, kdy zahraniční mobility byly v úplném počátku. Proto jsem se ve druhém ročníku přihlásil k dobrovolnické službě v USA. Padly na to všechny moje tehdejší životní úspory. I na základě této své osobní zkušenosti říkám, že případná jistá spoluúčast na mobilitách je nejlepší životní investicí.
Co konkrétně jste v USA dělal?
Rok jsem působil v mateřské katolické škole v jedné chudší, převážně hispánské části texaského San Antonia. Jako asistent učitelky jsem se věnoval výchově a vzdělávání tříletých a čtyřletých dětí. Dnes už jsou v Kristových letech… Dalo mi to nesmírně mnoho. První pedagogické zkušenosti jsem získal ve školce. S mírnou nadsázkou říkávám, že se mi moc hodí i při práci na škole vysoké. Spojené státy se následně staly předmětem mého odborného zájmu. Do USA se vracím rád a celkem často, i přednášet.
V rámci doktorského studia jsem absolvoval výzkumný pobyt na J.F. Kennedy Institute for North American Studies při Freie Universität Berlin, což byla další skvělá zkušenost a později také Fulbrightův letní institut na University of South Carolina.
Je podle vás angličtina jako jediný cizí jazyk, jímž vaši absolventi a absolventky mluví, dostatečná?
Ne, není. Znalost anglického jazyka je dnes naprostou samozřejmostí. Absolventi středních škol už by teoreticky měli velmi dobře umět i druhý jazyk. Ne vždy tomu tak ale je. I proto je zapotřebí je motivovat, aby se učili i další jazyk či jazyky.
Měl by být druhý cizí jazyk na vysoké škole povinný?
Ano, je to žádoucí. Strategický záměr Masarykovy univerzity na léta 2021-2028 obsahuje vizi, že absolvent MU „ovládá na vysoké úrovni světový jazyk odpovídající vystudovanému oboru a profesnímu směřování, na komunikační úrovni druhý světový jazyk…“. Řada studijních programů znalost druhého cizího jazyka na komunikační úrovni vyžaduje už na bakalářském stupni studia.
Jak ovlivnil mobilitu brexit?
Výrazně. A velmi negativně. Brexit měl zásadní negativní dopad na studentské i učitelské mobility a citelně zkomplikoval spolupráci s britskými univerzitami. Tento negativní dopad je jednoznačně oboustranný a je dobře, že už si to britští představitelé uvědomují. Moc bych si přál, aby se postupně opět podařilo tuto spolupráci vrátit tam, kde byla před brexitem.
Jak konkrétně se dopad brexitu projevuje?
S Velkou Británií jsme nepřestali spolupracovat a stále tam vysíláme naše studující i zaměstnance a mobility fungují i opačným směrem. Rozdíl je ale v počtech. Počet přijíždějících studentů se nezměnil, i nyní jich do Brna ročně přijede studovat kolem 20. Výrazně se ovšem propadly počty vyjíždějících studentů. Zatímco před brexitem vyjíždělo do Spojeného království okolo 120 až 140 studentů ročně, poslední dva roky jich vysíláme jen asi 35 až 40. Tento pokles je způsobený hlavně tím, že do Británie dřív studenti jezdili hojně na pracovní stáže do různých organizací, teď k tomu potřebují pracovní víza.
Ale co se týče studia na univerzitách, naše spolupráce s britskými univerzitami nadále pokračuje, i když je Británie brána jako třetí země a spousta věcí se nám po administrativní stránce zkomplikovala. Nicméně studenti mají pořád stejné studijní možnosti jako před brexitem a věřím, že tam z MU bude časem vyjíždět stejný počet studentů jako před brexitem.
Zkomplikovalo se i přijímání zahraničních vyučujících, vědců i administrativních pracovníků z Británie. Dříve mohli díky členství v Evropské unii nastoupit téměř okamžitě. Nyní ale vyřízení celého procesu zabere tři až čtyři měsíce, což může být pro některá univerzitní pracoviště překážka, kvůli níž upřednostní pracovníky ze zemí Evropské unie. Počet našich zaměstnanců z UK se přesto výrazně neproměnil. V roce 2018 jsme jich měli 21, dnes 17. Jsou mezi nimi lektoři, vědci i administrativní pracovníci.
A jak válka na Ukrajině ovlivnila studentskou mobilitu do a z Ruska?
S ruskými univerzitami jsme spolupráci ukončili hned 24. února 2022. Nelze spolupracovat se vzdělávacími institucemi státu, který zahájí brutální imperiální válku vůči mírumilovné sousední zemi. Rektoři ruských univerzit navíc rozhodnutí Putina jednoznačně podpořili. Řada ruských studentek a studentů ve studiu pokračovala. Mnozí z nich se zachovali velmi statečně a agresi veřejně odsoudili, i když to pro ně byla velmi obtížná situace. Studenty do Ruska, země, která Českou republiku dlouhodobě označuje za nepřátelský stát, vysílat nelze. Jsme moc rádi, že jsme mohli nabídnout pozici na filozofické fakultě profesoru Andreji Zubovovi, který musel z Ruska odejít.
Podle aktuálních dat ČSÚ jsou české vysoké školy mezi zahraničními studujícími stále více populární. Čím to je?
Tento trend má řadu příčin. Česká republika je stabilní a velice bezpečná země, s vysokou životní úrovní, s přijatelnými životními náklady a kvalitními službami. Řada univerzit dlouhodobě nabízí možnost kvalitního vzdělání v angličtině, navíc za velmi přijatelnou cenu. Mnozí zahraniční studenti zde rovněž spatřují reálné a zajímavé možnosti pracovního uplatnění po završení studia.
Jak se mění mobilita studujících u vás na MU? Dá se vypozorovat nějaký trend posledních let?
O některé studijní programy, například medicínské, je opravdu zájem z celého světa. V současné době se například zvyšují počty studujících z Japonska. Na druhou stranu rozhodování uchazečů, a mnohdy zejména jejich rodičů, významně ovlivňuje ekonomická situace a obava o bezpečnost. Stagnaci či pokles přihlášek ze západoevropských států, a zvláště například ze Severní Ameriky, lze pozorovat vždy, když se v Evropě rozhoří nějaký konflikt. Bylo tomu tak v 90. letech minulého století, v době válek na území bývalé Jugoslávie, a nejinak je tomu od února 2022. Co se týká studentů z krátkodobých mobilit, nejvíce studentů přijíždí přes program Erasmus+ ze Španělska, Portugalska, Turecka, Itálie a Francie.
Jak chce Masarykova univerzita posílit internacionalizaci v příštích letech?
Kontinuální aktivní motivací studentek a studentů, aby si uvědomovali ohromný pozitivní přínos zahraničních zkušeností. Pokračováním procesu internacionalizace doma, čili zprostředkováváním výuky předních zahraničních odborníků na Masarykově univerzitě, dalším rozvojem anglických studijních programů a snahou dosáhnout navýšení prostředků na mobility v rámci Erasmus+. Zájem o mobility roste, výše prostředků tento růst ovšem nekopíruje. Mobility, studentské i zaměstnanecké, jsou v naší strategii na prvním místě. Ta se ovšem posouvá dál. Čím dál větší roli hraje spolupráce v rámci univerzitní aliance EDUC (European Digital UniverCity), která je od roku 2019 nedílnou součástí všech aspektů internacionalizace od mobilit, přes inovační společné programy a kurzy, až k vědecko-výzkumným projektům nebo dlouhodobé výměně zaměstnanců. Vedle EDUC je Masarykova univerzita velmi aktivní i v dalších univerzitních aliancích, jež jsou výbornou platformou pro inovace v internacionalizaci.
Mluvíte o inovacích v internacionalizaci. Jaké konkrétní inovace jste už na Masarykově univerzitě v posledních letech zavedli?
Co se týče českých studentů, snažíme se je neustále motivovat, aby se nebáli vyjet. V posledních dvou letech se nám velmi dobře rozjel náš instagramový účet Do světa s MUNI, kde naši studentští ambasadoři sdílejí fotky a videa z jejich aktuálních pobytů, v tomto semestru například z Austrálie, Španělska nebo Finska. Už máme přes 2,5 tisíce sledujících a věřím, že pro váhající a nerozhodnuté studenty je to ideální komunikační kanál.
Máme ale také spoustu nových aktivit směrem k zahraničnímu publiku. Od dubna jsme začali dvakrát ročně vydávat náš Magazín M v angličtině, což je můj dlouholetý splněný sen. Před pár týdny jsme vydali nové propagační video směrem do zahraničí, v němž hraje hlavní roli absolventka medicíny z Japonska.
Také jsme na všech fakultách rozjeli spolupráci se zahraničními ambasadory a spustili jsme program pro zahraniční absolventy. A dokonce jsme uspořádali dva srazy zahraničních absolventů, kam přišli desítky účastníků z více než 20 zemí, což považuji za velký úspěch.
Daří se nám také s letními školami pro studenty z celého světa. Nesmím zapomenout i na nově spuštěný program pro české krajany. Tato novinka vznikla z podnětu rektora a spočívá mimo jiné ve spolupráci s krajanskými organizacemi. Tato část internacionalizace se prolíná s třetí rolí univerzity. Prostřednictvím speciálního webu pro krajany nabízíme podporu a informace pro všechny věkové skupiny členů našich krajanských spolků.
Jakou konkrétní podporu krajanům nabízíte a co jste s nimi už podnikli?
Zažili jsme například nezapomenutelné setkání s krajany ve velmi aktivní české komunitě v Buenos Aires. Jejich zájem a láska k vlasti svých předků byly až dojemné.
A pro krajany jsme otevřeli speciální stipendijní fond, který má přilákat do bakalářských a magisterských studijních programů zájemce o studium s českými kořeny z celého světa. Letos v lednu k nám například přijeli dva krajané na naše zimní školy. Jeden z nich vyrůstal ve Švýcarsku, druhá studentka přijela až z Austrálie – oběma se tu moc líbilo.
Krajané však přijíždějí studovat na MU i na delší dobu. Jeden student z Ekvádoru v Brně vystudoval celý bakalářský program Business Management and Finance a dobu strávenou zde využil i k tomu, aby se seznámil s částí rodiny, která žije v Česku a kterou dříve neznal. Spolupráce s krajany nám dává velký smysl nejenom proto, že jejím prostřednictvím můžeme oslovovat potenciální studenty, ale také nám umožňuje šířit povědomí o MU v zahraničí. V plánu máme spolupráci s absolventy s českými kořeny při propagaci na zahraničních pomaturitních veletrzích nebo na středních školách, kde by sdíleli své zkušenosti se studiem a životem v Brně.