Doktorské studium často představuje řadu výzev, od napjatých vztahů mezi školitelem a doktorandem až po nedostatek financí nebo autonomie ve výzkumu. Tyto výzvy mohou navíc zhoršovat společenská tabu – nevyřčená pravidla a omezení, která utlumují otevřenou diskuzi o kritických otázkách a výzvách, jako jsou například kariérní aspirace, konflikty s nadřízenými nebo finanční zabezpečení.
Přestože se tyto výzvy stále více akcentují, výzkum toho, jak tabu formují zkušenosti a výsledky doktorandů a doktorandek, zejména v různých institucionálních a kulturních kontextech, zůstává omezený.
Ph.D. studium v České republice je ve zlomové fázi. V současnosti přibližně 50 % doktorandů a doktorandek v České republice své studium nikdy nedokončí. Na tento neuspokojivý stav reaguje MŠMT přípravou reforem s cílem zlepšit kvalitu doktorského studia v Česku. Pozornost se soustředí na zlepšení podmínek doktorského studia, ale řeší se pouze viditelné problémy. Ve skutečnosti je situace mnohem komplexnější a skrytá tabu hrají zásadní roli ve formování očekávání, motivace a důvěry doktorandů a doktorandů v akademické instituce.
Výzkumníci a výzkumnice z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy se zabývají analýzou těchto skrytých tabu a jejich dopadem na životy doktorandů a doktorandek. Ve svém výzkumu využívají smíšený design, který umožňuje zkoumat rozdílné vnímání tabu z obou stran – doktorandů i školitelů – a následně testovat jejich vliv na klíčové aspekty doktorského studia.
Již na konci roku 2024 byla zahájena kvalitativní část výzkumu zaměřená na identifikaci témat, která jsou v doktorském vzdělávání považována za tabu. Hloubkové rozhovory s účelovým vzorkem 20 doktorandů a doktorandek a 20 školitelů a školitelek z různých institucí a akademických oborů v České republice přinesly bohatá a kontextuální data o tom, jak respondenti a respondentky tato tabu vnímají a jak proměňují jejich perspektivu.
Předběžné výsledky ukazují, že některá tabu jsou vnímána podobně, například finanční nestabilita mladých vědců a vědkyň, zatímco jiná jsou hodnocena v závislosti na institucionální kultuře i osobní zkušenosti. Jasně se ukazuje, že tabu spojená s doktorským studiem formují každodenní zkušenosti doktorandů a doktorandek, protože se promítají do kvality jejich pracovního prostředí, podpory, kterou získávají, i do jejich celkové motivace a šance na úspěšné ukončení studia.
Pro účely tohoto článku vybíráme pouze některé z identifikovaných tabu. Z pohledu doktorských studentů je tabu například finanční ohodnocení, kde mnozí doktorandi vnímají nespravedlivé rozdíly v odměnách mezi sebou, často i na stejné katedře. Tyto nesrovnalosti se přitom veřejně neprobírají, což přispívá k pocitu frustrace a demotivace.
Dalším palčivým tématem je autorství vědeckých publikací. Doktorandi se často cítí nuceni zahrnout své školitele jako spoluautory, i když jejich přínos k výzkumu byl minimální. Někdy jsou navíc mezi spoluautory zařazeni i lidé, které doktorandi neznají, což narušuje jejich pocit spravedlnosti a akademické integrity. Tyto situace pak vedou ke ztrátě důvěry v transparentnost a etiku akademického systému.
Kvalita vedení doktorandů a doktorandek jejich školiteli se ukázala jako významné téma, přičemž mnozí doktorandi často upozorňují na netransparentnost v procesu jejich přidělování školitelům. Tento proces je mnohdy vnímán jako nespravedlivý, což vede k pocitům frustrace a nejistoty. Někteří doktorandi uvádějí, že školitelé jsou jim přidělováni bez zohlednění jejich odborných potřeb nebo výzkumného zaměření. Tento nesoulad mezi očekáváním a realitou se propisuje do motivace doktorandů i jejich schopnosti úspěšně dokončit studium.
Z pohledu školitelů se jako klíčové tabu v doktorském studiu jeví rozdílná míra podpory, kdy někteří doktorandi těží z intenzivního vedení a mentoringu, zatímco jiní zůstávají ve své práci značně osamoceni.
Dalším významným tabu je nejistá budoucnost mladých vědců a vědkyň, kteří se potýkají s krátkodobými pracovními smlouvami a omezenými možnostmi financování, což může oslabovat jejich motivaci i schopnost efektivně se věnovat výzkumné činnosti. K tomu se přidává problematika snížené kvality výstupů doktorandů, která je spojena s tlakem na zachování statu quo ve vědecké komunitě.
Významným a často přehlíženým tabu je rovněž zneužívání práce doktorandů, kteří mohou být využíváni pro dílčí činnosti ve výzkumném procesu, například pro sběr dat, avšak výsledky jejich práce jsou následně připsány školiteli, což podkopává jejich profesní autonomii a spravedlivé uznání.
Velkou přidanou hodnotou výzkumu Národního institutu SYRI je integrace kvalitativních zjištění do následné kvantitativní fáze. Hypotézy odvozené z dat z rozhovorů budou sloužit jako podklad pro rozsáhlé dotazníkové šetření na českých institucích, jehož cílem je posoudit rozsah a dopad tabu na reprezentativním vzorku doktorandů a jejich školitelů.
Plánované dotazníkové šetření, které se spustí v březnu 2025, bude zahrnovat širokou škálu akademických oborů a typů institucí, což zajistí robustnost získaných dat.
Rozdíly ve vnímání tabu poskytují cenný vhled do toho, která témata jsou univerzální a která jsou více závislá na individuálních nebo institucionálních podmínkách. Cílem výzkumu je tak nejen rozšířit odborné poznání o doktorském studiu, ale také nabídnout konkrétní návrhy na možnou intervenci. Tyto návrhy by mohly zahrnovat opatření ke snížení míry předčasného ukončování studia a zlepšení podmínek pro doktorandy i školitele, čímž by se přispělo k reformě doktorského vzdělávání a k vytvoření transparentnějšího a spravedlivějšího systému.
Tento projekt vznikl v rámci projektu NPO „Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik,“ č. LX22NPO5101, financovaného Evropskou unií – Next Generation EU.