Tři prestižní ERC Starting granty z celkových čtyř set, které letos uděluje Evropská výzkumná rada, míří do Česka. Dva vědci z Masarykovy univerzity, Peter Fabian a Petr Těšina a vědkyně z Univerzity Karlovy Anežka Kuzmičová díky podpoře ve výši 1,5 milionu eur (36 milionů korun) postaví vlastní tým a budou se moci následujících pět let věnovat svému výzkumu.
Loni získala cenu Neuron, letos dosáhla na ERC Starting grant, specializovaný na podporu excelentních juniorních vědců. Anežka Kuzmičová z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze zkoumá čtení a čtenářství u dětí a dospělých, zabývala se například změnami danými mobilními technologiemi nebo vlivem literárního stylu na empatii a představivost.
V pětiletém výzkumném projektu bude zkoumat vztah dětí k informacím a čtení literatury faktu.
„Naším cílem je zjistit, co to vlastně znamená, když dítě nějaké téma zaujme, co mu to dává ve smyslu prožitků a pocitů. Hlavní zaměření bude na knížky a čtení, ale zabývat se budeme i dalšími způsoby získávání informací, jako je například povídání si, volná hra či poslouchání," říká Kuzmičová.
„Je neuvěřitelně povzbudivé, že se ERC rozhodla financovat výzkum založený na participativním přístupu, kdy je dětem daná dost velká autonomie a rozhodovací role – jsou z nich vlastně spolutvůrci výzkumného postupu, což stále nebývá v mnoha odborných kruzích plně respektováno. V tomto projektu navíc zahrneme do výzkumu i rodiče a tvůrce knih, čímž propojíme pohled všech tří hlavních skupin, které se u nás na oběhu literatury faktu podílejí,“ doplňuje Kuzmičová. Svůj projekt bude řešit mezifakultně na Fakultě sociálních věd a Filozofické fakultě UK.
Kuzmičová od roku 2020 pracuje na Filozofické fakultě UK, kde vede mezifakultní skupinu Integrální výzkum textu a četby.
Dále ve výběru Evropské výzkumné rady uspěl Peter Fabian, který působí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Do Ústavu experimentální biologie, konkrétně na Oddělení fyziologie a imunologie živočichů, nastoupil loni na podzim. V letošním roce získal Fabian jako teprve třetí vědec mimo USA také prestižní ocenění Chi-Bin Chien Award 2023 za svou práci v oblasti vývojové biologie s využitím rybky Zebřičky pruhované neboli zebrafish jako modelového organismu.
V soutěži o ERC Starting Grant uspěl s projektem, jehož cílem je studium zcela nového typu buněk, které hrají klíčovou roli v udržení homeostázy a metabolismu kosterních kmenových buněk a tím zajišťují správnou regeneraci kostí.
Svůj další výzkum s podporou ERC grantu bude opět provádět na modelu drobné rybky zebřičky s využitím nejmodernějších genomických, genetických a zobrazovacích metod s vysokým rozlišením.
„Lidé a zebřičky sdílejí 70 procent stejných genů a 84 procent lidských genů, o nichž je známo, že souvisejí s lidskými chorobami, má svůj protějšek u zebřiček. Sdílíme tedy nejen geny, ale také všechny primární tkáně a orgány," vysvětluje Fabian. Zebrafish tedy znamená důležitý modelový organismus pro studium lidské biologie a nemocí.
Dalším úspěšným držitelem grantu za letošní rok je Petr Těšina ze Středoevropského technologického institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Je to strukturní biolog, jeho výzkumné projekty byly klíčové pro pokrok v chápání translačních procesů.
Současný grantový projekt Petra Těšiny pomůže pochopit, jak buňky reagují na problémy během procesu translace. Díky technologii kryo-elektronové mikroskopie, kterou CEITEC MUNI disponuje, bude Petr Těšina schopen vyřešit detaily struktury ribozomových komplexů uvnitř lidských buněk.
Hlavním cílem projektu Těšiny je porozumět, jak funguje kontrola kvality spojená s ribozomy (RQC) u lidí. Chyby, které při tomto procesu nastanou, vedou k produkci vadných proteinů, které způsobují různé buněčné problémy a nemoci, zejména v nervové tkáni.
„Chci zkoumat, jak a proč vedou mutace ve faktorech kontroly kvality souvisejících s ribozomy k neurodegeneraci. Plánuji odhalit základní mechanismy, které tyto mutace spojují se zdravotními následky," vysvětluje Petr Těšina, který tento proces studoval už v kvasinkových buňkách. Nyní se zaměří na studium stejného procesu v lidských buňkách a pokusí se zjistit, jak chyby v RQC souvisejí s neurologickými poruchami.
Loni ERC grant získaly tři české vědkyně
Na startovní ERC grant se daří výzkumníkům a výzkumnicím z Česka dosáhnout každoročně v obdobném počtu tří až čtyř lidí. Loni se laureátkami staly tři vědkyně, Erin Carsonová z Matematicko-fyzikální fakulty UK, která díky pětiletému grantu analyzuje numerické výpočty a hledá nové algoritmy pro výpočetní systémy, Johana Wyss z Etnologického ústavu Akademie věd ČR (AV), která zkoumá populismus, a Madalina Bianca Moraruová z Masarykovy univerzity, která z právnického pohledu řeší téma uprchlíků.
Zisk grantu umožňuje založit vlastní výzkumnou skupinu a věnovat se tématům, která mají potenciál významně rozvinout lidské poznání. Tyto granty získalo i s letošními laureáty 57 vědců a vědkyň působících v Česku. Někteří výzkumníci z Česka získali ERC grant i vícekrát, je mezi nimi například Pavel Plevka, ředitel centra CEITEC MUNI.
V úspěšnosti zemí získávat tyto prestižní granty jsou ovšem značné rozdíly. Například Maďarsko a Slovensko letos nedosáhly ani na jediný, Slovinsko a Rumunsko získaly po jednom a Polsko má dva. Česká republika se třemi je na tom tedy lépe než jiné bývalé komunistické země, ale stále dramaticky zaostává za Západem. Například srovnatelně velké Rakousko jich má letos 19, a nejúspěšnějším je Německo s téměř devadesátkou ERC grantů.