Poznají se už v univerzitních lavicích nebo v práci ve vědeckém pracovišti. Kromě pracovního vztahu se mezi nimi vyvine něco víc a končí to svatbou nebo alespoň společným partnerským životem. Takzvaná oborová homogamie, tedy partnerský vztah dvou lidí, kteří vystudovali stejný obor, zamilovali se a i v osobním životě pak tvoří pár, je nejen v Česku, ale i v celé Evropské unii dost častý jev. Čeští vědci z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), nezávislého think-tanku při CERGE –EI, na základě analýzy dat z 24 zemí zjistili, že oborová homogamie je v Unii vysoká. Mezi spárovanými vysokoškoláky je v EU v průměru 36 % oborově homogamních párů. A Česká republika patří k zemím, kde je počet vysokoškolských párů ze stejného oboru vyšší než ve většině ostatních států. Tendence žít s protějškem ze stejného oboru je přitom stejně silná u sezdaných i nesezdaných párů.
Zkoumali 128 tisíc párů
Studii nazvanou Vrána k vráně sedá aneb důležitost oboru studia při výběru partnera vydala v červenci trojice vědců, kteří při šetření vycházeli především z dat o pracovních silách z členských zemí Evropské unie. „Jedná se o reprezentativní vzorky populací jednotlivých zemí, ze kterých Eurostat například počítá velkou část ukazatelů o vzdělání, trhu práce a podobně. V datech jsou k dispozici informace o oboru dosaženého vzdělání u obou partnerů sdílejících společnou domácnost. V naší studii se zaměřujeme na vysokoškolsky vzdělané páry,“ upřesňuje jedna z autorek studie Alena Bičáková.
Ve zkoumaném vzorku je 360 072 žen a 321 069 mužů, kteří graduovali v letech 1993–2013. „U každého z nich sledujeme rok ukončení vysoké školy, úroveň dosaženého vzdělání, obor studia a obor studia partnera či partnerky. V analýze jsou zahrnuty všechny páry, které sdílí společnou domácnost. Celkem jde o 128 040 párů, z nichž 75 procent je sezdaných,“ vysvětlují autoři studie.
Jedním ze závěrů je rovněž postřeh, že míra párování dvojic ze stejného oboru je skoro dvojnásobná oproti tomu, kdyby se párovaly náhodně. „Míra oborové homogamie také narůstá rychle po ukončení studia a dosahuje poměrně vysokých hodnot zejména u párů pracujících ve stejném odvětví. I když je tendence k párování podle oboru v EU obecně vysoká, mezi jednotlivými zeměmi i obory jsou veliké rozdíly,“ doplňuje Bičáková.
Nejvíce se párují absolventi společenských a lékařských věd
Nejvyšší míru oborové homogamie mají Němci, Slováci a Řekové, dále následuje Rakousko, Česká republika, Portugalsko, Finsko a Belgie. Za nimi jsou státy jako Španělsko, Itálie, Francie nebo Velká Británie. Na konci žebříčku pak Nizozemsko, Slovinsko, Kypr nebo Lotyšsko. Měřítkem homogamie byl pro výzkumníky procentní index H, který značí poměr mezi skutečným počtem homogamních párů v porovnání s hypotézou, že takové páry se setkaly náhodně. A ještě tento index zohledňuje podíl žen na absolventech daného oboru. Index H ve výši 100 procent tak znamená, že v dané zemi je o 100 procent, tedy dvojnásobně vyšší pravděpodobnost, že daný pár bude oborově homogamní, ve srovnání s oborově náhodným párováním. Hodnoty indexu H se pohybují od 56 procent v Litvě až po 142 procent na Slovensku. Česká republika se 123 procenty patří mezi země s nadprůměrnou mírou oborové
homogamie.
Výzkumníci se také zabývali otázkou, v kterých oborech je homogamních párů více a ve kterých naopak méně. Zjistili, že rozdíly v jednotlivých oborech jsou značné: nejméně se oborově párují absolventi studia služeb a zemědělství, nejvíce absolventi společenských a zdravotních věd. Jde například o rodiny, kde jsou oba rodiče lékaři.
„Překvapivý byl pro nás také závěr doplňující analýzy, ve které ukazujeme, že oborová homogamie je poměrně vysoká i u párů vzdělanostně nestejnorodých, v nichž jeden z partnerů má vysokoškolské a druhý středoškolské vzdělání a kteří se tedy nepotkali na vysoké škole. Toto zjištění nasvědčuje tomu, že snadnost hledání partnera mezi spolužáky z oboru na vysoké škole není jediným důvodem, který vede k oborové homogamii,“ vysvětluje Bičáková.
Analýza dat potvrdila, že přirozený vliv na rozsah homogamie má také genderové rozdělení oboru. Například v oboru inženýrství, kde muži tvoří 80 procent všech studentů, bude pro většinu těchto mužů nemožné si najít partnerku v rámci svého oboru. Naopak 20 procent žen má ve svém oboru na výběr mnoho potenciálních partnerů. Není proto překvapivé, že ženy, které absolvovaly inženýrské obory, vytvořily homogamní pár v 60,5 procenta, zatímco ve službách, které jsou z hlediska genderového složení studentů nejvyrovnanější, tvořil podíl homogamních párů jen 22,3 procenta.
Studie má pomoci v otázkách platů či plodnosti párů
„Výběrové párování na základě oboru studia bylo zatím ve vědecké literatuře opomíjeno i přesto, že volba studijního oboru přímo souvisí s řadou důležitých společenskoekonomických faktorů. Tato studie poskytuje první ucelený přehled o oborové homogamii mezi vysokoškolsky vzdělanými páry v celé EU,“ upozorňuje výzkumnice Bičáková.
Analýza jako taková by podle autorů měla mít i svůj praktický účel. Oborová homogamie má totiž podle vědců vliv na mnoho důležitých socio-ekonomických jevů. „Díky velkým rozdílům v příjmech absolventů různých oborů oborové párování výrazně zvyšuje příjmové rozdíly mezi rodinami. Rodiny, které tvoří oborově homogamní pár, jsou také pravděpodobně výrazně citlivější na změny na trhu práce zasahující jednotlivá odvětví. V neposlední řadě existuje také úzká souvislost mezi vystudovaným oborem a plodností párů,“ podotýká Bičáková.
Některé obory a následná zaměstnání totiž umožňují snadnější skloubení profesionálního a rodinného života než jiné obory. Rodinná politika na podporu plodnosti párů zaměřená na konkrétní odvětví by tím pádem mohla být díky oborové homogamii efektivnější, než kdyby se lidé podle oboru nepárovali.
A autoři chtějí v tématu párování podle oborů pokračovat. „Závěry této práce otevírají mnoho zajímavých otázek pro další výzkum. Možné oblasti výzkumu zahrnují například vztah mezi mírou oborové homogamie a stabilitou manželských svazků, příjmovou nerovností na úrovni domácností, investicemi do dětí či nízkou porodností, která se v současnosti řadí mezi nejpalčivější demografické problémy Evropy,” vysvětluje Štěpán Jurajda, profesor na CERGE-EI a další z autorů studie. „Dalších témat na navazující výzkum se nabízí hned několik: Jsou oborově homogamní svazky stabilnější? Liší se u homogamních párů vyjednávání mezi partnery o rolích v domácnosti? Má oborová homogamie vliv na investice do dětí? Hlavní výzvou bude získání dat, která by nám umožnila alespoň na některé z těchto otázek odpovědět,“ doufá Bičáková.
IDEA studie Vrána k vráně sedá aneb důležitost oboru studia při výběru partnera vychází z původního výzkumného článku CERGE-EI autorů Aleny Bičákové a Štěpána Jurajdy „Field-of-Study Homogamy“, který je k dispozici na http://ftp.iza.org/dp9844.pdf.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin