Firma Charles University Innovations Prague (CUIP) bude spojovníkem světa vědy na Univerzitě Karlově a světa byznysu. První samostatná dceřiná firma v Česku stoprocentně vlastněná univerzitou bude mít zástupce školy přímo v dozorčí radě. Nepůjde o klasický spin-off: Firma bude nabízet byznysu projekty napříč univerzitou a pomáhat dílčí spin-off firmy zakládat.
Vědci vyvinuli nový počítačový program a hledají firmu, se kterou by pokračovali v jeho inovacích i v uvedení na trh. Jenže jejich univerzita je v jednání moc těžkopádná. Vše dlouho trvá. Soukromý investor po čase ztrácí zájem.
Do budoucna by se to už nemělo stávat. Alespoň ne na Univerzitě Karlově. Největší česká vysoká škola na konci června oznámila, že jako první v republice zakládá stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost, která bude převádět výsledky výzkumu svých vědců do praxe.
Firma s názvem Charles University Innovations Prague (CUIP) bude jakýmsi mostem mezi výzkumníky a soukromými firmami. Jejím úkolem bude vědce a investory spojovat – a také zakládat, řídit a investovat do dalších, menších univerzitních spin-off firem.
„Vědeckým institucím se často vytýká, že nedostatečně komunikují s průmyslovou sférou,“ říká rektor UK Tomáš Zima. Na Karlově univerzitě se inspirovali prestižními školami jako je Oxford, Cambridge nebo ETH Curych.
„Chceme sblížit svět akademický se světem obchodním, světem průmyslu. Každý z těch světů rozumí jiné řeči a má svoji terminologii. Procesy, které stanoví vysokoškolský zákon jsou v některých otázkách méně pružné, na rozdíl od společnosti s ručením omezeným, která je komerčnímu světu blízká,“ vysvětluje Zima.
Firmy chtějí pružnějšího partnera
Prorektor pro vědu Jan Konvalinka se setkává s potenciálními investory a říká, že příliš nerozumějí systému akademických institucí typu Univerzity Karlovy s mnoha fakultami, senátem, rektorátem a děkanáty.
„Ale na druhou stranu velmi dobře rozumějí spolupráci s firmami. Když existuje firma, která je stoprocentně vlastněná univerzitou nebo ústavem akademie věd, je to pro ně komerční partner. Naprosto jednoduše chápe, jak má vypadat smlouva, jak má vypadat licence a vyjednávání. Investoři se v tu chvíli úplně rozradostní a začínají jednat,“ popisuje Konvalinka.
Univerzitní firma CUIP má formu s.r.o. a na její činnost dohlíží dozorčí rada složená z představitelů univerzity, kterou jmenuje rektor. Již nyní má funkční web s kontakty.
Základní jmění společnosti jsou tři miliony korun z prostředků školy. Rozpočet v prvních letech bude dotován z hospodářské činnosti univerzity. „Tedy z financí, které škola generuje z jiných činností, nikoli ze státních prostředků. Předpokládáme, že v období tří až pěti let to pro univerzitu bude činnost dotovaná. Může přijít krásný projekt v krátké době, ale může to být i delší proces, to uvidíme. Co máme zkušenosti ze zahraničí, ovoce to začíná nést po pěti až deseti letech,“ odhaduje Zima.
Příjmy za objevy se na UK ztrojnásobily
Před třemi lety získala Univerzita Karlova z transferu poznatků do praxe jedenáct milionů ročně, loni už to bylo sedmatřicet milionů, tedy její příjmy z přenosu výzkumu do praxe se ztrojnásobily.
Již od roku 2007 totiž při univerzitě funguje Centrum pro přenos poznatků a technologií (CPPT), díky němuž vznikly významné vědecké projekty. Firma CUIP má být partnerem tohoto centra a časem převzít jeho agendu.
„Máme už vytipované projekty, které jsou nazrálé k diskusi s externími investory, ať už formou licenční smlouvy nebo přímo založením spin-off společnosti, kde by univerzita mohla mít podíl prostřednictvím CUIP. Jsou to jednotky projektů v pokročilejší fázi, oborově napříč celou univerzitou,“ říká ředitelka CPPT Hana Kosová.
Nadřazená spin-off firma napříč obory
Takzvané spin-off firmy, kdy se spojí firma a výzkumná instituce a rozdělí si ve firmě podíl, jsou v Česku běžné. Při mnoha vysokých školách již řadu let fungují. Většinou ale vznikají v jednom oboru a jejich úkolem je reprezentovat na trhu jeden produkt z jedné vědecké oblasti.
Společnost CUIP Univerzity Karlovy ale funguje jinak. Patří jen škole a bude se zaměřovat na všechny oblasti, které univerzita zahrnuje. „Je to jakýsi nad spin-off. Instrument, který bude Univerzitě Karlově pomáhat ty menší spin-off firmy vytvářet,“ vysvětluje Konvalinka.
Nyní se to dělá tak, že většina univerzit má ve své struktuře oddělení, které se o oblast komercializace objevů stará. „Ale to funguje strašně špatně. Je velmi obtížné investora, který má peníze a chuť investovat, přesvědčit, že musí počkat rok a půl, než nápady projdou všemi schvalovacími procesy. Navíc je to složitá kombinace soukromého a veřejného investování,“ podotýká Konvalinka.
Oproti tomu CUIP je soukromá firma, která může velmi jednoduše jednat přímo s investory a mluvit s nimi jazykem, kterému oni rozumí. „Dva právníci a jednoduchá smlouva. Protože je to zcela vlastněné univerzitou, je zaručeno, že potenciální zisky zůstanou na univerzitě a nikdo je nemůže vyvést,“ ujišťuje Konvalinka.
Otázkou zůstává, jestli tak sofistikovaný způsob spolupráce s komerční sférou nepovede k tomu, že univerzita bude vedená trhem a její bádání se bude trhu přizpůsobovat víc, než je žádoucí.
„To nebezpečí se nedá stoprocentně vyloučit, ale jak znám atmosféru na univerzitě a jak znám velkou nezávislost akademických senátů a vědeckých pracovníků, tak si to prakticky neumím představit,“ je přesvědčen Konvalinka. Dodává, že se to může dít na některých západních akademických ústavech, kde touha po praktických aplikacích je až přehnaná. „My jsme zatím na opačné straně toho spektra. Před patnácti lety komerce byla na univerzitě sprosté slovo a doteď se to pořád pozoruje s podezřením. Nebezpečí je to tedy zcela teoretické,“ shrnuje Konvalinka.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.