Student medicíny Jáchym Wiesner, který jako dobrovolník pečuje o šestnáctiletého Alexe Miku, kvadruplegika po těžké nehodě. Matematici z Univerzity Karlovy Matěj Moravčík a Martin Schmidt, jejichž výzkum v teorii her publikoval časopis Science. Imunoložka Jiřina Bartůňková, která stála u zrodu nových diagnostických a léčebných postupů prioritně zavedených v České republice. I tyto osobnosti si na konci listopadu převzaly od ministra školství Stanislava Štecha ceny pro výjimečné studenty i vynikající odborníky české vědy a výzkumu. Kromě diplomů získali jednotliví laureáti i finanční či věcné ocenění ve výši do 25 tisíc korun.
Cena ministra školství pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu a za mimořádné činy studentů
kategorie mimořádný čin studentů
Jáchym Wiesner, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova
Od roku 2014 se Jáchym Wiesner věnuje jako dobrovolník péči o 16 letého Alexe Miku, kvadruplegika po těžké autonehodě. Jáchym Wiesner společně s dobrovolnickým spolkem Totem zorganizoval dobrovolnickou sbírku a povedlo získat potřebné prostředky k získání nákladného přístroje, který umožňuje takto hendikepovanému pacientovi ovládat počítač pomocí úst.
kategorie bakalářské programy
Bc. Lukáš Pekárek, Fakulta potravinářské a biomedicínské technologie, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Zavedl postupy pro purifikaci virových strukturních proteinů a analýzou jejich interakcí s nukleovou kyselinou položil základy pro zavedení kvantitativního systému pro skládání virových částic Dengue a Zika a hlavně pro testování možných inhibitorů těchto nebezpečných virů.
Bc. Jasna Simonová, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Zabývá se možnostmi přenosu plžů uvnitř trávicího traktu ptáků, kteří v některých případech díky schránce mohou projít ptačím zažívacím traktem nestráveni. Tento mechanismus by mohl pomoci vysvětlit, jak se mohou plži dostat na vzdálená a izolovaná místa či jak se mohly některé druhy po ledové době rychle rozšířit bez přispění člověka.
Bc. Barbora Vacková, Filosofická fakulta, Univerzita Karlova
Autorka mimořádné bakalářské práce Geraldine Mucha: Sonda do života díla a skladatelky, ve které se zabývala v České republice dosud nereflektovanou problematikou psaní ženské skladatelské biografie v muzikologii.
kategorie magisterský studijní program
Ing. Martin Fůs, Fakulta biomedicínského inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
Vyvinul, realizoval a ověřil návrh programu pro zdokonalení virtuálního navigačního systému používaného při operaci katarakty, čímž bylo docíleno objektivizace pooperační diagnostiky pacientů s implantovanou intraokulární torickou čočkou.
MUDr. Karel Kieslich, absolvent 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Ve své výzkumné činnosti se zaměřil na oblast neurověd, zejména na výzkum anatomických změn u neurodegenerativních onemocnění. Za svou prací „Vizuální skórování atrofie hipokampu na magnetické rezonanci pro diagnostiku Alzheimerovy nemoci“ získal řadu ocenění.
Ing. Filip Šmejkal, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze
Během studia dosáhl vynikajících studijních výsledků, se svou diplomovou prací „Desky proměnné tloušťky a jejich aplikace v optice“ zvítězil ve Vyčichlově a Bažantově studentské soutěži.
kategorie doktorský studijní program
Mgr. Pavlína Janovská, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
V rámci studia se zabývá výzkumem signálů, které ovlivňují chování bílých krvinek v těle, jejich komunikaci s dalšími buňkami a okolním prostředím. Hlavní otázkou její práce je, jak tyto signály přispívají ke vzniku a rozvoji leukémií a lymfomů.
Mgr. Matěj Moravčík a Mgr. Martin Schmid, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova
Zabývají se algoritmickou teorií her s neúplnou informací, jejichž typickým příkladem je poker. Právě pro tuto hru vyvinuli algoritmus DeepStack, který v roce 2016 poprvé v historii porazil profesionální hráče v no-limit Texas hold'em pokeru. Tento přelomový výsledek publikoval časopis Science. Související vědecké objevy však mají mnohem širší pole uplatnění.
Mgr. Karel Škubník, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
Studuje celosvětově rozšířený virus deformovaných křídel, který přispívá k poklesu populace včel v Evropě a Severní Americe. Mimo včely medonosné napadá tento virus také solitérně žijící včely a čmeláky. Tito opylovači jsou nezbytní pro zemědělskou produkci a udržení druhové pestrosti divokých kvetoucích rostlin.
Ministerstvo školství (MŠMT) tuto cenu uděluje od roku 2014. Ocenění může získat student nebo absolvent bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu za mimořádné výsledky ve studiu nebo ve vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti související se studiem. Ocenění lze udělit i za mimořádný čin prokazující občanskou statečnost, odpovědnost nebo obětavost.
Cena za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
doc. Mgr. Lumír Krejčí, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
Obdržel ocenění MŠMT za dosažení mimořádných výsledků výzkumu celosvětové úrovně v oblasti mechanismů, které zajišťují stabilitu genetické informace buňky a zabraňují vzniku celé řady vážných onemocnění včetně rakoviny. Objevy týmu docenta Krejčího byly publikovány v prestižních světových časopisech, posouvají celou výzkumnou oblast a znamenají reálnou kontribuci ve světové vědě. Dosažené výsledky mimořádného významu na celosvětové úrovni zviditelňují českou vědu. Ve svých aktivitách se Lumír Krejčí výrazně zaměřuje na popularizaci vědy pořádáním prestižních vědeckých přednášek Mendel Lectures, které uvítaly i řadu laureátů Nobelovy ceny, a organizaci vědeckého výukového centra Bioskop.
prof. RNDr. Vladimír Matolín, DrSc., Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova
Obdržel ocenění MŠMT za dosažení celosvětově uznávaných vědeckých výsledků v oblasti vývoje pokročilých materiálů pro vodíkové technologie a patenty nových elektrokatalyzátorů. Dané výsledky mimo jiné významným způsobem redukují cenu vodíkových palivových článků díky zcela zásadnímu snížení obsahu drahé platiny. Udělená cena taktéž oceňuje Vladimíra Matolína za sestavení kolektivu excelentních mladých vědců působících pod jeho vedením ve špičkově vybavené laboratoři velké výzkumné infrastruktury, která se stala centrem výzkumu nanomateriálů pro katalýzu. Progresivní materiály jsou uváděny do praxe.
prof. PhDr. Petr Vorel, CSc., Fakulta filozofická, Univerzita Pardubice
Obdržel ocenění MŠMT za dosažení mimořádného výsledku výzkumu v oboru raně novověkých hospodářských dějin a měnového vývoje. Jedinečná odborná publikace „La storia piastra d´argento di Urbano VII“ (Láttivit`a della zecca romana sul finire del pontificato di Urbano VIII e il catalogo dettagliato delle piastre d´argento pontificie degli anni 1634–1644) Praha – Řím 2013. Uvedené mimořádné výsledky byly dosaženy kombinací pramenného výzkumu v archívu papežské komory a hmotných pramenů. Petr Vorel ve svém výzkumu současně řešil problematiku technologie strojové výroby mincí a materiálové analýzy mincovního kovu. Vědecký přínos knihy je ceněn v mezinárodním měřítku a to zvláště s ohledem na široký mezinárodní a interdisciplinární kontext základního výzkumu profesora Vorla.
Ministerstvo uděluje cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací od roku 1991. Tuto příležitost ministr nebo ministryně každoročně využívají k ocenění konkrétních mimořádných výsledků, kterých bylo v této oblasti dosaženo za posledních pět let na základě finanční podpory poskytnuté Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Cena Františka Běhounka
prof. Ing. Karel Janda, M.A., Dr., Ph.D., Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova
Působí ve výzkumném oboru mikroekonomiea energetická ekonomie. Je autorem vysoce světově hodnocených příspěvků v oblasti výzkumu vzájemného přenosu cenových pohybů mezi biopalivy a potravinářskými komoditami. Neméně významné jsou i práce prof. Jandy z oblasti mikroekonomie bankovnictví, které se systematicky věnuje delší dobu. Společným rysem studií prof. Jandy je výrazná aktuálnost a celosvětová společenská důležitost z pohledu ekonomických politik.
Profesor Janda se věnuje organizační činnosti výzkumu na mezinárodním poli. Působil jako hlavní koordinátor v rozsáhlých projektech 7. rámcového programu EU, v současnosti v programu Horizont 2020 a v řadě dalších mezinárodních projektech. Prostřednictvím osobnosti prof. Jandy a jeho koordinační činností v mezinárodních projektech se stává Česká republika významnou součástí výzkumného prostoru nejen Evropy, ale i světa.
prof. RNDr. Ladislav Kavan, DSc., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Věnuje se studiu vlastností elektrochemických nanomateriálů a patří k průkopníkům uvedeného oboru. Jako první zavedl metodu optické spektroelektrochemie uhlíkových nanotrubic a rozpracoval Ramanovu spektroelektrochemii uhlíkových nanostruktur. Výčet všech úspěšných výsledků mimořádného významu jeho výzkumu zde nelze z důvodu jejich mimořádného rozsahu uvádět. Jeho práce však zásadním způsobem přispěly k vývoji nového typu vysokonapěťového solárního článku se špičkovou účinností. Profesor Kavan úspěšně vyřešil celkem 7 velkých projektů rámcových programů EU. V těchto projektech působil jako koordinátor za českou stranu. Je držitelem řady mezinárodních grantů. Jako jediný zástupce z České republiky získal evropský grant v rámci programu Graphene Flagship – největší projekt, jaký Evropská komise kdy finančně podpořila.
Ministerstvo školství uděluje Cenu Františka Běhounka od roku 2012. Tato cena nese jméno významného českého fyzika, akademika, profesora a spisovatele. Smyslem Ceny Františka Běhounka je ocenit vědce nebo vědkyni, kteří se svým objevem, publikací nebo jiným obdobným způsobem významně zasadili o propagaci a popularizaci české vědy a šíření dobrého jména České republiky v evropském kontextu.
Cena Milady Paulové 2017 v oblasti klinické medicíny
prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA, 2. LF UK
Kromě rozsáhlé pedagogické činnosti a klinické praxe se věnuje výzkumu v celé šíři klinické imunologie. Stála u zrodu nových diagnostických a léčebných postupů prioritně zavedených v České republice, jako je např. transplantace kostní dřeně u primárních imunodeficiencí. Deset let výzkumu věnovala patogenetické a diagnostické úloze antineutrofilních protilátek (ANCA), v nichž dosáhla několika priorit (ANCA u cystické fibrózy, ANCA u dětí). V posledních letech se profesorka Bartůňková se svým týmem věnuje převážně protinádorové imunologii. Iniciovala také složité administrativní, regulatorní a technické procesy, které vedly ke schválení klinického hodnocení léků na bázi geneticky modifikovaných mikroorganismů v České republice. Jiřina Bartůňková se stala v roce 2003 nejmladší profesorkou Univerzity Karlovy na lékařských fakultách. V roce 2004 byl Ústav imunologie 2. LF UK a FN Motol pod jejím vedením uznán Federací klinickoimunologických společnosti (FOCIS) jako Centrum excelence.
Ministerstvo školství ve spolupráci s Národním kontaktním centrem – gender a věda při Sociologickém ústavu Akademie věd uděluje Cenu Milady Paulové od roku 2009 ženě-vědkyni za celoživotní přínos vědě a mimořádný přínos rozvoji daného oboru. Cena Milady Paulové nese jméno výrazné osobnosti české vědy 20. století, které jako první ženě bylo od roku 1925 umožněno přednášet na univerzitě, současně byla vůbec první ženou na našem území, která byla jmenována profesorkou. Právě touto cenou si ministerstvo přeje upozorňovat na přínosy žen-vědkyň v České republice, představovat je široké veřejnosti a inspirovat tak začínající vědkyně a studentky, které vědeckou dráhu zvažují.
Zdroj MŠMT.