Společnost Česká hlava vyhlásila laureáty ocenění za vědu, výzkum a inovace. Letošním držitelem národní ceny Česká hlava se stal archeolog Petr Sommer. Ocenění v dalších kategoriích získali tři vědci a jedna společnost. V letošním byly ceny Česká hlava uděleny po šestnácté.
Národní cena Vlády ČR
prof. PhDr. Petr Sommer, CSc., DSc. – archeologie
Ředitel Centra medievistických studií Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze a vědecký pracovník Archeologického ústavu Akademie věd se odborně zabývá církevní archeologií a středověkou duchovní kulturou. Je mezinárodně uznávaným odborníkem v oborech archeologie a historie raně středověké Evropy, tedy doby, která zásadní měrou ovlivnila naši současnost. Je badatelem, pedagogem a popularizátorem výzkumu středověkých památek a duchovní kultury raně křesťanského období.
Vynikajícím způsobem dokázal skloubit výsledky, kterých dosáhl jako terénní archeolog při rozsáhlých výzkumech klíčových středověkých klášterů, s výsledky historického, uměleckohistorického a církevně historického výzkumu pramenů k začátkům českého státu a christianizace jeho společnosti. Podílel se na výzkumech nejstarších českých klášterů nebo je sám vedl na Ostrově u Davle, v Praze-Břevnově, v Praze-Strahově a především v Sázavě. K nejvýznamnějším vědeckým výsledkům profesora Sommera patří právě detailní poznání stavebního a historického vývoje Sázavského kláštera, dnes významné Národní kulturní památky, a každodenního života jeho obyvatel.
Profesor Petr Sommer vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy obor prehistorie-dějepis. Je autorem či spoluautorem řady monografií, studií a článků, které zásadně rozšířily dosavadní poznání o počátcích křesťanství v Čechách a o počátcích českého státu ve středoevropském kontextu (například Encyklopedie českých klášterů – s P. Vlčkem a D. Foltýnem, Svatý Prokop, z počátků českého státu a církve, Začátky křesťanství v Čechách).
Invence, cena společnosti Kapsch
prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr. – proteinové inženýrství – Masarykova univerzita
Získal celosvětové renomé vývojem nových softwarových nástrojů pro inženýrství proteinů a systematickým studiem enzymů dehalogenas. Kombinací metod řízené evoluce a počítačových simulací se mu daří dramaticky zvyšovat aktivitu a stabilitu těchto enzymů tak, že dokáží v průmyslových odpadních vodách efektivně přeměňovat jedovaté sloučeniny, neutralizovat chemické zbraně nebo produkovat farmaceuticky zajímavé látky. Vyvíjí rovněž růstové faktory pro kultivace kmenových buněk a rychlé hojení ran. Vědecký tým Jiřího Damborského úspěšně spojuje základní biochemický výzkum s inženýrstvím a průmyslovými aplikacemi kombinací experimentálních a výpočetních přístupů. Dlouhodobě se věnuje podpoře a výchově mladých talentů.
Tým profesora Damborského je také velmi úspěšný při přenášení výsledků základního výzkumu do praktických aplikací zaměřených na likvidace toxických látek a vývoje proteinů pro lékařské účely. Profesor Damborský je nositelem několika mezinárodních patentů, šesti unikátních biotechnologií a software, které využívají vědci, lékaři a odborníci v průmyslu. Zároveň je spoluzakladatelem prvního biotechniologického spin-off Masarykovy university Enantis s.r.o. a softwarové firmy CaverSoft s.r.o. zaměřené na vývoj programů pro modelování a optimalizaci funkce enzymů.
Doctorandus – přírodní vědy, cena Nadačního fondu Česká hlava
Mgr. Karel Škubník – strukturní biologie – Masarykova univerzita
Virus deformovaných křídel je hlavní příčinou, proč od roku 1950 klesá počet včelstev včely medonosné v Evropě a Severní Americe. Je jednou z hlavních příčin celosvětového problému se syndromem zhroucení včelstev. Napadené včely mají deformovaná křídla, ale i jiné části těla. Včelstva se snaží takové jedince vynášet z úlu, nicméně uchránit se chorobě nedokáží. V současné době neexistují léky proti tomuto viru. Virové infekce proto není možné léčit a téměř všechna včelstva v Evropě jsou tímto virem infikována.
Izolovat tento virus se podařilo vědcům v Japonsku už před třiceti lety. Karel Škubník popsal strukturu tohoto viru, za různých podmínek. Objevil, jakým způsobem vstupuje virus do včelích buněk, čímž otevřel možnost k vytvoření protivirové látky, která by tuto nemoc mohla léčit.
Charakterizovat tento virus se nesnažil jen český student Masarykovy univerzity, to že tento objev učinil právě on, se stalo díky tomu, že kombinoval dvě metody studia virů – a to kryo-elektronovou mikroskopii a rentgenovou krystalografii. Použití kombinace těchto metod je v ČR naprosto unikátní a i ve světě je provádí jen malý počet laboratoří.
Doctorandus – technické vědy, cena Skupiny ČEZ
RNDr. Vít Saidl – fyzika, Univerzita Karlova
Magnetické látky lze – při určitém zjednodušení – rozdělit na feromagnety a antiferomagnety. Pod pojmem feromagnet si člověk může představit klasický magnet. Antiferomagnety se od feromagnetů liší tím, že z pohledu vnějšího světa žádné magnetické vlastnosti nevykazují, i když jsou ve svém vnitřku taktéž magneticky uspořádané.
Ačkoli se v současnosti používají ve výpočetní technice spíše okrajově, do budoucna by mohly hrát mnohem větší roli. Uvažuje se kupříkladu o jejich aplikaci v magnetických RAM pamětech.
Díky tomu, že by na sebe jednotlivé antiferomagnetické elementy magneticky nepůsobily, by se dalo dosáhnout větší integrační hustoty než u feromagnetických MRAMek, antiferomagnetické paměti by dále měly být rychlejší a méně energeticky náročné.
Vnitřní magnetické uspořádání antiferomagnetů je důležité studovat, změřit, což je ale díky vnějškové nemagnetičnosti značně obtížné. Antiferomagnety se dnes obvykle zkoumají s pomocí obrovských zařízení, která jsou pro rutinní rychlá měření většího množství vzorků nepraktická. Vít Saidl proto vyvinul metodu, která dokáže antiferomagnety - přesněji řečeno tenké antiferomagnetické kovové vrstvy - taktéž charakterizovat, ale která ke svému fungování potřebuje pouze relativně běžný stolní laser.
Industrie, cena Ministerstva průmyslu a obchodu
SHM s.r.o. – soubor PVD povlaků typu CrVN, CrNx a CrAlBN a technologie jejich přípravy
Evropský trh je dlouhodobě atakován levnými průmyslovými nástroji z mnoha zemí a kontinentů. Jejich kvalita nemusí být vždy pochybná, odpovídající nízké ceně. Udržet se na trhu s vyššími evropskými náklady znamená hledat originální, nová a lepší řešení. To je i případ laureáta ceny Industrie, která se uděluje za technologickou nebo výrobkovou inovaci. Firma se věnuje vývoji PVD technologií, které umožňují nanášet na průmyslové nástroje velmi tvrdé či kluzné tenké povlaky, které výrazně zlepšují vlastnosti výrobku.
Povlaky na bázi vanadu, aplikované na nástroje pro tlakové lití hliníku, zvyšují mnohonásobně životnosti těchto nástrojů a zlepšují kvalitu odlitků. V sortimentu má firma i povlaky, které mají vysoký potenciál nahradit povrchové úpravy „tvrdochromem“, který obsahuje šestimocný chrom. Použití tvrdochromu bude od příštího roku v EU zakázáno. Současně nejrozšířenější aplikace tohoto relativně tlustého povlaku je u pístních kroužků v automobilovém průmyslu.
Porota ocenila i další povlak na bázi bóru, který výrazně prodlužuje životnost odvalovacích fréz, nástrojů pro výrobu ozubených kol. Vysokou technickou úroveň dokazuje i to, že si povlak k využití vybrala i Škoda Auto. Povlak CrAlBN se zároveň řadí mezi skupinu tzv. nanokompozitních supertvrdých povlaků, které patří do základního portfolia nabídky firmy.
Firma SHM, s.r.o. se věnuje vlastnímu vývoji již od svého vzniku před 25 lety. Má devět národních a mezinárodních patentů a velmi nezvyklá je míra jejích investic, většinou do vlastního výzkumu a vývoje, která při obratu něco málo přes 110 milionů korun, dosáhla za roky 2016 a 2017 téměř 90 milionů korun.
Zdroj: Česká hlava PROJEKT z.ú.