Hejna much v chovech dojnic způsobují velké ekonomické ztráty. Odborníci vypočítali, že tam, kde jsou mouchy přemnožené, jde až o 1 kg mléka na krávu a den. Zatímco většina farem a statků čelí tomuto problému chemickými prostředky, řešením může být podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně likvidace nežádoucího hmyzu pomocí parazitických vosiček, které aktivně vyhledávají a zabíjí muší kukly. Tento postup se osvědčil i v chovech prasat.
Hejna much poletují na zemědělských statcích především v letních měsících. Nesou sebou řadu negativních jevů jako je neklid zvířat, nižší dojivost nebo přenos různých onemocnění. Cílem biologické ochrany, která se používá zejména v zahraničí, je zastavit vývoj much a nedopustit jejich přemnožení. Vosičky nasazené do chovu vyhledávají kukly mouchy domácí případně bodalky stájové, do kterých nakladou svá vajíčka. Z nich se vylíhnou larvy, které pak zahubí hostitele. Jedna samice vosičky naklade 16-20 vajíček za den.
„Nejdůležitější je vždy včas začít, protože systém zabraňuje rozvoji much už v počátku. V okamžiku, kdy jsou všude hejna much, už je tento systém zbytečný,“ říká proděkan Agronomické fakulty MENDELU Daniel Falta. Podle něj z dotazníkových šetření mezi českými chovateli vyplývá pokles dojivosti v důsledku přemnožení much 0,68 kg mléka na krávu a den. „To je obrovská ztráta. V penězích ji vyčíslují například v USA a tam jde o 2,2 miliard amerických dolarů za rok,“ uvedl Falta, který metodu testuje už několik let.
Systém se v českém prostředí více rozvíjí od roku 2015 díky „dotaci na welfare dojnic“ z Programu rozvoje venkova. Přesto si biologickou ochranu zvolilo jen cca několik desítek zemědělců, ostatní problém řeší za použití chemických prostředků. V současném zemědělství přitom rostou nároky na toxickou nezávadnost potravin a tedy i mléka. „Systém založený na aplikaci přirozených antagonistů much je proto jednou z možností, jak tyto nároky splnit,“ uvedl Falta.
Podle něj se metoda stále vylepšuje a účinnost je přes 90 procent. Nejlépe funguje tam, kde ji vědci vyladí přímo na konkrétní podmínky. Kromě aplikace vosiček, jejichž akční rádius je asi 10 metrů čtverečních, doporučují odborníci i prevenci, jako je odstranění exkrementů, znečištěného krmiva, nedožerků a stojaté vody. Systém využívají například farmy v Ostrově nad Oslavou na Žďársku, v Hříšicích na Jindřichohradecku nebo v Unčovicích na Olomoucku.
„Kromě dojeného skotu, ustájeného celoročně ve vzdušných stájích se systém biologické ochrany osvědčil i v chovech prasat, kde bývají rovněž obrovské problémy s mouchami,“ dodal Falta, podle kterého si stále více farmářů uvědomuje vztah mezi mouchami a ekonomickými ztrátami. V případě biologické prevence se pak mimo jiné také zlepšuje prostředí, ve kterém pracují lidé. Situace, kdy například telata nejsou pod nánosem much ani vidět, jsou tak už spíše výjimkou.