Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT vznikla v roce 1955 jako důležitá součást českého jaderného programu. Dnes se kromě jaderných věd věnuje výzkumu a výuce také v oblasti kvantových technologií či laserů, studenti mohou na fakultě pracovat s plasmatem i nanotechnologiemi.
K dispozici jsou studentům špičkové laboratoře, kde se vyvíjejí nové lékařské metody využitelné například pro léčbu rakoviny, testují se zde materiály pro letecký průmysl. Důraz klade i na matematické inženýrství a informatiku.
„V rámci ČVUT jsme sice poměrně malá fakulta, ale vybudovali jsme si velmi dobrou reputaci a titul od nás má svou váhu. Je to i díky tomu, že se naši studenti velmi záhy zapojují i do vědeckého výzkumu, ať už přímo na fakultě, nebo třeba ve švýcarském CERNu a na dalších světových pracovištích, s nimiž úzce spolupracujeme,“ vysvětluje doc. Václav Čuba, proděkan pro rozvoj fakulty.
Fakulta také koordinuje CAAS, což je s rozpočtem přesahujícím 560 milionů korun a zapojením sedmi různých subjektů jeden z největších projektů financovaných prostřednictvím Evropských fondů v rámci ČVUT. Podílí se na něm mimo jiné i velká část vědeckých kapacit FJFI a CAAS se podílí i na financování konference ICHEP.
Pro fakultu je významné také 30. výročí od zprovoznění jaderného reaktoru VR-1 Vrabec, který je umístěn v pražské Troji. Slouží zejména k výukové činnosti, a to nejen pro studenty FJFI a ČVUT. Učí se na něm také například pracovníci jaderných elektráren, a dokonce zde byla i posádka jaderné ponorky. Kromě toho se na reaktoru provádí i vědecké experimenty, například pomohl se zkoumáním obsahu látek v tradiční tibetské medicíně. „Přestože jde o štěpný jaderný reaktor, obejde se bez chladicí věže, protože jeho celkový výkon je nižší, než má běžná rychlovarná konvice,“ ujišťuje o jeho bezpečnosti prof. Igor Jex.
Postupně se připravuje budování druhého štěpného reaktoru VR-2. Kromě toho provozuje fakulta od roku 2007 také fúzní jaderný reaktor – tokamak Golem. A takové vybavení má už jen velmi málo univerzit na světě. Přestože je přitom Golem nejstarším stále fungujícím tokamakem (jeho rodný list sahá do roku 1957), je už několik let připojen k internetu a takzvaný zážeh na něm mohou provádět studenti prakticky z celého světa.