„Naším cílem je, aby o své výuce a o tom, jak se studenti a studentky v jejím průběhu učí, dokázali akademičtí pracovníci lépe přemýšlet, reflektovat, a tím pádem i přednášky a semináře lépe plánovat a vést,“ říkají lektorky vzdělávacího programu rozvíjejícího pedagogické dovednosti akademiků, Karolina Duschinská a Radka High z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Článek původně vyšel v magazínu Univerzity Karlovy Forum.
Na rozdíl od vyučujících na středních a základních školách nemusí ti vysokoškolští absolvovat didaktickou průpravu. Nevztahuje se na ně totiž zákon o pedagogických pracovnících. Přitom začít vyučovat bez odborné přípravy není vůbec snadné. A právě proto probíhá na Univerzitě Karlově již od roku 2017 kurz pedagogických dovedností. Nečekejte ale od něj pouze „kuchařku“ s osvědčenými tipy a triky, které vám zaručí, že po jeho absolvování budete vyučovat lépe.
Jak říkají jeho lektorky, didaktička a pedagožka Karolina Duschinská a psycholožka Radka High z PedF UK UK (kurz realizují ještě spolu s Michalem Urbanem – absolventem Pedagogické UK a Právnické fakulty, jenž se profesně věnuje didaktice práva – pozn. red.), vést přednášky a semináře tak, aby byly pro studující zajímavé, přínosné a učili se při nich efektivně, je dlouhodobý proces ovlivněný také léty vyučovací praxe. Tento kurz do něj může přispět z hlediska času drobným, ale informačně zásadním dílkem. Dává věci do souvislostí, poskytuje data z výzkumů a praktické zkušenosti, snaží se posouvat takzvané intuitivní učení k záměrnému, kdy si pedagog uvědomuje nejen, že mu „něco funguje“, ale také proč.
Vykládáme karty na stůl
Účastníci kurzu vstřebávají nové informace, jež mohou průběžně přenášet do vlastní výuky, přes prožitky a osobní zkušenosti. Když se například probírá téma převrácené výuky (metoda takzvaného „flipped classroom“, kdy si studentky a studenti projdou učivo doma a ve škole se pak místo dlouhého výkladu pedagoga probírají doplňující otázky a souvislosti – pozn. red.), dostanou na předešlé hodině akademici domů k prostudování text, s nímž pak při následujícím setkání společně pracují a rozebírají ho.
Lektorky se také nebojí samy vykládat své pedagogické karty na stůl a upozornit třeba na vlastní nešikovně položenou otázku. „Vhodnější než: ´Máte nějaké dotazy?´, je ptát se: ´Jaké máte dotazy?´ Připouštím tím, že otázky budou, vycházím posluchačům vstříc,“ zmiňuje Karolina Duschinská na první pohled maličkost spočívající v jemné práci s jazykem, která ale může hodně pomoci aktivizovat studentky a studenty a rozproudit debatu.
Kurz se otevírá každý semestr, funguje pod platformou Paedagogium, jež se věnuje vzdělávání akademiků, a je možné se do něj zaregistrovat přes zaměstnanecký portál Centra celoživotního vzdělávání UK. Vzhledem k velkému zájmu v uplynulém letním semestru poběží od října dva paralelní kurzy, každý rozdělený do pěti několikahodinových tematických bloků. Plus v září proběhne již podruhé také dvoudenní intenzivní kurz v angličtině pro zahraniční vyučující.
Změna co čtvrt hodinu
Jednoduché návody podle lektorek nefungují. „Vždy je třeba dívat se na konkrétní situaci očima konkrétního pedagoga a dle konkrétních cílů. I tradiční přednáška může být efektivní, pokud se realizuje s respektem k zákonitostem učení – například se znalostí faktu, který je doložen i výzkumy, že člověk dokáže udržet plnou pozornost v jedné aktivitě patnáct až dvacet minut. Poté musí následovat aktivizace, aby měl prostor nad výkladem přemýšlet,“ říká Radka High.
„Účastníci kurzu jsou poměrně heterogenní skupina, ať už z hlediska oboru, ale i pedagogických zkušeností. Náplň kurzu tedy připravujeme tak, aby byl užitečný pro všechny. Probíráme například kritéria kvalitní výuky, otázky bezpečného prostředí, respektování zásad učení, způsoby motivace a aktivace studujících,“ vyjmenovává stěžejní témata Karolina Duschinská. Zabývají se ale i náměty, které přináší sami účastníci.
„Nestavíme se do role direktivních autorit dávajících nezpochybnitelná doporučení. Naopak jsme zvědavé, jak oni sami vyučují, co jim ne/funguje, jsou pro nás inspirací,“ doplňuje svou kolegyni Radka High. Do kurzu přichází s pokorou a respektem k účastníkům, a pokud to situace, respektive obor vyžaduje, připravují ho lidem na míru. Například se chodily dívat na výuku mediků Lékařské fakulty v Hradci Králové UK, aby pochopily její specifika. „Jako v každé odborné práci i ve vysokoškolské didaktice je třeba se neustále vzdělávat, sledovat nové poznatky a reflektovat svou činnost,“ odpovídají obě svorně na otázku, co se od účastníků kurzů naučily ony.