Univerzity se ocitají v době pandemie na rozcestí a Evropská univerzitní asociace v nové zprávě naznačuje, na co by se školy měly v příští dekádě zaměřit. Japonsko chce na výzkum dát 95 miliard dolarů, i na celosvětové poměry obrovskou částku. V Turecku narůstá napětí kvůli volbě rektora Bosporské univerzity (Boğaziçi Üniversitesi). Přečtěte si shrnutí novinek ze světa.
Univerzity se ocitly kvůli pandemii koronaviru v bodu zlomu. Mění se nastavení společnosti a školství na to musí reagovat. Jak by tedy mělo vypadat evropské vysoké školství za deset let? Evropská univerzitní asociace (EUA) vydala strategický dokument Univerzity bez hranic: Vize pro rok 2030. Spolupracovala na něm během druhého pololetí roku 2020 s více než stovkou odborníků.
Zástupci EUA zdůrazňují, že i přes krizi, se kterou se bude Evropa potýkat, se musí zachovat dostatečné financování univerzit ze státních rozpočtů a nesmí se v žádném případě snižovat. Zároveň musí být navýšeny prostředky na infrastrukturu, a to fyzickou i digitální, protože i výuka a výzkum budou fungovat v hybridním modelu, který bude více kombinovat fyzické a virtuální prostory.
Školy si také musí zachovat otevřenost a angažovanost založenou na základních akademických hodnotách, jako jsou úcta ke znalostem a důkazům, kritické myšlení a otevřená debata. A zaměřit se na akademickou integritu a etiku ve vědě. Nedílnou součástí zůstává důraz na akademickou svobodu a institucionální autonomii.
Univerzity musí být v budoucnu otevřené a nadnárodní. Dalším klíčovým rysem bude začlenění tématu udržitelnosti do výuky, výzkumu i univerzitního prostředí obecně. Důležitým nástrojem k prosazení udržitelnosti pak bude interdisciplinarita, prolínání různých oborů.
Více v dokumentu EUA.
Japonsko zřídí štědrý univerzitní fond pro výzkum: bude v něm 95 miliard dolarů
Japonsko zřizuje nový, velmi štědrý fond na zvýšení veřejného financování výzkumu, a to díky i navzdory tomu, že se země aktuálně potýká s třetí vlnou pandemie covid-19. Pandemie totiž odhalila nedostatek dlouhodobého a stabilního financování výzkumu v zemi, uvádí odborníci podle University World News.
Pro fond označovaný jednoduše jako „Univerzitní“ vláda předpokládá nahromadění až 10 bilionů jenů (95 miliard dolarů). Pokud by takovou částku opravdu získal, stal by se jedním z největších nadačních fondů na podporu výzkumu na světě. Fungovat by měl pod Japonskou technologickou agenturou. Očekává se, že investice začnou v roce 2022.
Zdroj: University World News
Zahraniční akademici podporují univerzitní studenty v Turecku
Napětí ohledně situace na Bosporské univerzitě (Boğaziçi Üniversitesi) v Istanbulu vzrostlo. Během protestů na začátku února bylo podle Financial Times zatčeno více než 150 lidí. Nepokoje vyvolala nedávná – lidskoprávními a dalšími organizacemi označovaná jako politicky motivovaná – nominace nového rektora Meliha Bulu. Jeho jmenování oznámil turecký prezident Erdogan. Pravomoc jmenovat rektory osobně bez voleb získal prezident v roce 2016. Rektor Bulu kandidoval dříve také za Erdoganovu stranu.
Znepokojení nad ohrožením autonomie univerzit v Turecku vyjádřila také Evropská univerzitní asociace a celou situaci již dříve odsoudily přes tři tisícovky akademiků z celého světa ve společném prohlášení.
Více např. EUA