Každý dvanáctý český školák či školačka ve věku 11–15 let (8,3 %) patří do kategorie tzv. problematických uživatelů sociálních sítí. O tom, které děti jsou v riziku, rozhodují doprovodné negativní jevy v chování, nikoliv čas strávený před obrazovkami.
Výsledky české části mezinárodní studie prováděné v roce 2022 mezi žáky základních škol představil výzkumný tým studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) Univerzity Palackého v Olomouci. Počet mladých lidí, jejichž virtuální život vykazuje problematické rysy, vzrostl z 5 procent v roce 2018 na 8 procent v roce 2022. Častěji jde o dívky, chlapci naopak ve větší míře hrají počítačové hry.
Výzkum podpořila Technologická agentura ČR v rámci Programu ÉTA.
„Jsou to děti, které se neúspěšně pokoušejí omezit čas strávený na sítích, zanedbávají své koníčky, lžou svému okolí o množství času stráveném na sítích nebo se kvůli němu dostávají do konfliktu s rodiči či kamarády. Problémy se sítěmi jdou ruku v ruce s dalšími aspekty životního stylu: častěji se u těchto dětí objevují depresivní příznaky, konzumace energetických nápojů, problémy se spánkem a životní nuda,“ upozorňuje Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie HBSC, a doplňuje: „Z výzkumu nelze jednoznačně určit, zda zvýšené riziko depresí či horší vztahy s vrstevníky jsou důsledkem, nebo naopak příčinou problematického užívání sociálních sítí.“
Z hlediska intenzity využívání sociálních sítí se Česká republika řadí k zemím s nižším počtem intenzivních i problematických uživatelů. Ke státům, kde je naopak podíl těchto uživatelů nejvyšší, patří Malta, Španělsko či Rumunsko. Na opačném pólu – tedy mezi zeměmi s nejnižším počtem problematických uživatelů – jsou mladí Nizozemci či děti z Izraele. A také z Česka. Mezi padesátkou sledovaných států patří českým dětem poměrně lichotivá osmá příčka.
Polovina chlapců denně hraje hry
Zatímco sociální sítě jsou zejména doménou dívek, hraní počítačových a online her reportují především chlapci. Každý den u počítačové hry sedí 48 % českých chlapců. Do rizika rozvoje problémů s hraním spadá 13 % chlapců a 5 % dívek. Výskyt problematického hraní her klesá s věkem: 15letí jsou tak méně rizikoví z pohledu hraní her než 11letí. Chlapci mnohem častěji než dívky uvádějí, že jediné, na co byli schopni myslet, bylo hraní (38 % ♂ vs. 20 % ♀), cítili se mizerně, když nemohli hrát (19 % ♂ vs. 10 % ♀), nebo se kvůli hraní hádali se svými blízkými (22 % ♂ vs. 10 % ♀).
„Studie HBSC je cenným zdrojem informací o životním stylu nejmladší generace, která žije s digitálními technologiemi už od narození. Dokresluje nám zjištění studie ESPAD mezi 16letými z roku 2019, která ukázala, že nadužívání digitálních technologií se týká až čtvrtiny dospívajících,“ komentuje nová data studie HBSC národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil a dodává: „Digitální technologie samy o sobě problémem nejsou. Varující ale je, že v posledních letech rostou počty dětí a dospívajících ve věku 10–18 let, které v souvislosti s problémy s nadměrným hraním a sociálními sítěmi vyhledávají odbornou pomoc v adiktologických službách.“
Více informací a dat z aktuálního výzkumu je dostupných na webových stránkách projektu Zdravá generace?!.
Publikace, vycházející z nejnovějších zjištění studie HBSC, zaměřená na práci s mladými lidmi v souvislosti s tzv. digitálním wellbeingem, je ke stažení ze stránek zdravagenerace.cz. Další zdroje informací: www.hbsc.cz a facebookový profil: Zdravá generace?!
