Válka na Ukrajině jasně ukázala, že Česko má stále nedostatek zkušeností s pomocí válečným uprchlíkům a uprchlicím na svém území. I přes poměrně úspěšnou pomoc, kterou u nás dostávají, nebyly a nejsou humanitární a integrační kroky bezproblémové. Vyplývá to z analýzy Národního institutu SYRI.
Podrobnosti k ní budou vědci a vědkyně prezentovat na konferenci Dopady války na Ukrajině na českou společnost, která se uskuteční 20. června v Senátu. Její spoluorganizátorem je 1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš.
Tým SYRI analyzoval subjektivní zdravotní charakteristiky mezi ukrajinskými ženami, zaměřil se primárně na vysokoškolačky. Z výzkumu vyplynulo, že na negativní zdravotní vnímání ze strany Ukrajinek má například vliv vyšší počet blízkých osob, nízká schopnost získat pomoc nebo malá velikost domácnosti.
Z pohledu finančního kapitálu je patrný vztah mezi zdravím a materiální deprivací. Zjednodušeně, čím méně peněz, tím větší deprivace. „To je lehce pochopitelné, některá jiná zjištění jsou ale překvapivá. Data nám ukázala, že zdraví žen nevykonávajících placenou práci je lepší než těch, které tuto práci vykonávají. To zřejmě souvisí především s následujícími fakty. Některé ženy jsou na tom socioekonomicky dobře a nepotřebují brát jakoukoliv práci, mnohé zase nejdou pracovat proto, že zvažují návrat a nechtějí "investovat do nového zaměstnání". V neposlední řadě hraje roli i to, že nalezení odpovídající práce dle například dosaženého vzdělání je problémem, v případě osob s vysokoškolskou kvalifikací to platí dvojnásob. Pokud se migrantům nabízí uplatnění na pracovním trhu, tak se jedná většinou o práce manuální, nevyžadující vyšší kvalifikaci,“ uvedla Dzúrová.
Vědci se dosud u Ukrajinců a Ukrajinek zabývali pracovní migrací a navazující rodinnou migrací, které mají dlouhodobou tradici. „Zaměření výzkumu na válečné uprchlíky z Ukrajiny na tyto poznatky navazuje, byť jde o zcela jinou vědeckou výzvu. Pracovní migrace je promyšlená, plánovaná, cílená na rozšíření ekonomického kapitálu, ale uprchlická migrace je spontánní, nepřipravená a cílená na ochranu vlastního života před válečnou agresí,“ uvedla Dzúrová.
Ukrajinští uprchlíci zažívají stresové situace v důsledku války, migrace a přesídlení. Kromě fyzického a duševního zdraví je pro uprchlíky důležité i sociální zdraví, jelikož jsou často odloučeni od rodinných příslušníků a přátel. Snahou vědců bylo zhodnotit vliv ekonomické situace a sociální podpory na subjektivní vnímání zdraví. Výsledky ukázaly, že humanitární a integrační kroky stále nejsou bezproblémové a další vyhodnocení situace je proto nezbytné.
V prvním roce války na Ukrajině přijalo Česko téměř půl milionu ukrajinských uprchlíků. Největší část z nich pak v prvních měsících po vypuknutí konfliktu. Jejich rozmístění v rámci Česka bylo regionálně velmi diferencované, když uprchlíci mířili především do velkých měst. Zatímco pro některé regiony se jednalo o velkou zátěž organizační i finanční, v jiných regionech zůstala část nabízených kapacit nevyužita.
Také podrobnosti k této části výzkumu vědci zveřejní na konferenci v Senátu. Dalšími tématy, o kterých budou odborníci mluvit jsou dopady války na Ukrajině na společenskou a individuální odolnost, téma dezinformací, adaptace ukrajinských žáků v českých školách a některé další.
Mediálním partnerem konference, na které vystoupí kromě vědců SYRI mj. ministr školství Mikuláš Bek nebo ministryně pro vědu Helena Langšádlová, je web universitas.cz