Neurovědní disciplíny si získávají stále větší pozornost a podporu vědecké obce. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity reaguje na rychle se rozvíjející obor a jako první v Česku otevírá magisterský studijní program Neurovědy.
Výzkum neuroplasticity, tedy schopnosti mozku a nervového systému modifikovat spojení mezi neurony a jejich funkční vlastnosti v reakci na různé podněty, zkušenosti a poškození, pátrání po původu Alzheimerovy choroby s využitím vypěstovaných „miniaturních mozečků“, tzv. mozkových organoidů, ale i vývoj umělých inteligentních systémů inspirovaných neuronovými sítěmi. To jsou jen některé ze současných výzkumných trendů v oblasti neurověd. Význam a rychlost rozvoje stále relevantnější vědní disciplíny se rozhodla Lékařská fakulta Masarykovy univerzity reflektovat otevřením nového magisterského studijního programu Neurovědy.
„Na řadě světových univerzit řeší zvýšenou poptávku po kvalitních vědeckých pracovnících v této oblasti už v rámci pregraduální přípravy, a to formou magisterského studia. V Česku však tento magisterský program doposud chyběl,“ podotýká docent Robert Roman, garant nového studijního programu. Na magisterský program přímo navazuje už etablované doktorské studium a brněnská lékařská fakulta v oboru drží také akreditaci pro habilitační a profesorské řízení. Zájemcům tak nově poskytuje možnost komplexního kariérního růstu v oboru a potvrzuje postavení Masarykovy univerzity coby klíčové instituce na poli neurověd.
Interdisciplinárně pojaté studium je určeno absolventům studijních programů psychologie, ekonomie, sociologie, přírodovědných a dalších příbuzných oborů. Během čtyř semestrů se seznámí s teoretickými základy neurověd, ale osvojí si i praktickou činnost ve výzkumu. „Masarykova univerzita už dnes disponuje početnou skupinou neurovědců z různých oborů, ať už to jsou psychologové, neurologové, psychiatři, molekulární a celulární biologové, neuroanatomové, neurofyziologové, neurofarmakologové nebo také biomedicínští inženýři,“ vyjmenovává docent Roman už konkrétní profesní specializace, s nimiž se lze při studiu ztotožnit.
Absolventi nového studijního programu se tak budou moct uplatnit přímo v akademické sféře jako výzkumní pracovníci v experimentálním či klinickém výzkumu v oblasti neurověd, ale i v jiných příbuzných oborech nebo v institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi v soukromé sféře. „Neurovědy pronikají do stále více výzkumných oblastí a zároveň se nejen na Masarykově univerzitě zvyšuje počet řešených projektů. S tím roste i poptávka po neurovědcích, schopných se smysluplně zapojit do dynamicky se rozvíjejícího oboru a přispět k průlomovým objevům,“ podtrhuje význam čím dál populárnějšího oboru Robert Roman.