Prostor pro výuku je stejně důležitý jako vyučující, studující, učivo a didaktické pomůcky. „Víme, že uspořádání učebny souvisí s kvalitou a efektivitou výuky, má vliv na chuť (a mnohdy vůbec možnost) studujících aktivně se zapojovat do výuky, na jejich pozornost a studijní výkony,“ píše ve svém komentáři Ingrid Procházková z Masarykovy univerzity.
Díky videoreflexím výuky máme jedinečnou příležitost nahlížet do různých učeben na všech deseti fakultách Masarykovy univerzity. Viděli jsme výuku ve velkých sálech, počítačových učebnách, různých seminárních místnostech, laboratořích, v tělocvičně, na pitevně, volejbalovém hřišti, ale i na chodbě.
Téma podoby učeben se dříve nebo později objeví na většině našich workshopů. Vnášejí jej tam sami vyučující, když přemýšlejí nad tím, jak by probírané téma mohli zařadit do své výuky, a zjišťují, že v řadě učeben to půjde pouze velmi obtížně, pokud vůbec. Na videozáznamech jsme až příliš často viděli například učebny, ve kterých jsou, zdá se, celkem náhodně rozmístěny masivní sloupy. Ať děláte, co děláte, vždy máte někoho za sloupem. Nejčastěji jste tam vy a zhruba polovina vaší tabule nebo plátna.
Přestože se to jeví jako jasné, při pohledu do učeben to vypadá, že je často opomíjena skutečnost, že existují různé podoby výuky vyžadující různá uspořádání prostoru a vybavení. Když pomineme specializované prostory, jako jsou laboratoře, tělocvičny a podobně, které jsou většinou zařízeny na míru konkrétním činnostem ve výuce, zbývají učebny pro velké přednášky pro až stovky studujících a učebny seminární.
U přednáškových místností by se mohlo zdát, že není co řešit. I přednáška však vyžaduje specializované prostory. Především co se týče pohodlnosti stolů a židlí. Pokud máte sto minut sedět na židli, měla by být jako peřinka. Ne, divadelní lavice nejsou v pořádku. A pokud u toho máte psát, musíte mít na čem. Ne, židličky se sklopným stolkem nejsou v pořádku. A také je pohodlnější mít kolem sebe více prostoru než v plechovce sardinek.
Seminární učebnu chápeme jako místo, kde probíhají semináře, které mohou mít různou náplň, co se týče metod výuky a činnosti studujících – například diskuse, skupinová práce, dramatizace, menší simulace, projekty, badatelská výuka (bez nutnosti využití laboratoře), prezentace, nácvik a tak dále.
Neprobíhají zde přednášky ani cvičení. Zdá se vám divné, že to zdůrazňuju? Kdybyste věděli, kolik lidí jsem viděla přednášet v seminárních místnostech a kolik lidí snažících se organizovat skupinovou práci v přednáškových místnostech zkrátka proto, že to tak vyšlo v rozvrhu, tolik byste se nedivili.
Ukazuje se jako nevhodné mít jeden model seminární učebny společný pro všechny a všechno, protože ten pak nevyhovuje nikomu. Proto je vhodné zjistit, která z metod výuky na fakultě převažuje, a učebnu takto nastavit (se snadnou možností změny). Například pokud nejvíce vyučujících využívá skupinovou práci, je vhodné, aby učebna vypadala zhruba takto: menší stoly složené do většího, kolem nich židle (tzv. hnízdo). U hnízda tabule, na kterou studující tvoří nebo na ni jakkoliv umísťují své výtvory pro prezentaci.
Sedmero poznámek k ideální seminární učebně:
1. Studující nejsou sardinky. Když studující nesedí v řadách, zaberou více místa. Často se na to zapomíná a učebna přestává být učebnou a stává se skladištěm nábytku, ve kterém není příliš mnoho místa pro lidi. Kdyby se do učebny naskládaly židle jako na přednášku s kapacitou čtyřicet osob, byl by to ideálně velký prostor pro třicet lidí v semináři.
2. Mobilní nábytek je pohyblivý. Učebně sluší menší stoly, se kterými lze snadno manipulovat a nezabírají moc prostoru, pokud je potřebujete odklidit. Židlím sluší minimalismus – jsou tedy bez sklopných stolků, na kterých se obvykle stejně dá psát pouze nepohodlně. Menší mobilní nábytek snadno vnáší do výuky tolik potřebnou dynamiku. Zároveň je vhodné, aby učebna měla základní podobu, do které se stále vrací. V opačném případě budete vždy vstupovat do prostoru, který působí neuklizeně.
3. Tabule vs. plátno není bitva, kterou chcete bojovat. Je důležité, aby si vyučující nemuseli vybírat, zda promítají, anebo používají tabuli. Je nezbytně nutné, aby mohli používat obojí zároveň. Učebna nutně nemusí mít čelo, takže není potřeba svázat se představou, že vše podstatné se děje u jedné zdi. Je zajímavé, pokud učebna disponuje také (nikoliv pouze) pojízdnými tabulemi, které se dají kromě psaní využít k oddělení prostoru při skupinové práci.
4. Skříň nebo police na pomůcky šetří vaše záda. Je mnohem pohodlnější, pokud mohou pomůcky zůstávat v učebně a nemusí si je vyučující neustále nosit s sebou. Kromě oborových pomůcek je vhodné mít v učebně základní kancelářský a výtvarný materiál, případně specifické lektorské pomůcky.
5. Vizuální smog do učebny nepatří. Pokud je učebna vizuálně co nejčistší, odlehčuje kognitivnímu zatížení studujících. Výzdoba obvykle nežádoucím způsobem poutá pozornost studujících. Na druhou stranu, jemný vizuál dodá učebně na osobitosti. Z říše snů jsou zatím bohužel třeba květiny v učebnách.
6. Hodiny pomáhají hlídat čas. Vyučující žonglují s vymezeným časem a k tomu jej potřebují neustále sledovat. Ze zkušenosti víme, že jeden z nejčastějších problémů vyučujících je ten, že nestíhají. Řešení? Rozdělte si výuku na menší části, určete jim čas a vezměte si do učebny hodiny, pokud v ní někde dávno nevisí. A pak se dějí zázraky: výuka končí včas.
7. Technika není hlavní hvězdou. Mnohdy stačí jen počítač, zeď nebo plátno, reproduktory a prezentér. Co je důležité, to jsou licence na výukové a další aplikace, které jsou často opomíjeny. Zajímavá je také kamera v učebně a její napojení na systémy zpracovávající videa. To abychom mohli podnikat ještě více videoreflexí, ve kterých jsou hlavními hvězdami vyučující.
Až k vám na fakultu dorazí designéři, nezapomeňte se s nimi seznámit a požádat je o učebnu, která kromě toho, že je oku lahodící, je především užitečná pro konkrétní typy výuky. Na pomoc si vezměte kompetenční rámec vysokoškolských vyučujících a jeho indikátor 3.8 Prostředí a prostor pro výuku přizpůsobuji potřebám studujících a plánovaným činnostem. Snít o ideální učebně má smysl a usilovat o ni je možné!
