Vysoká úroveň úmrtnosti byla nejzávažnějším dopadem pandemie covid-19 na českou společnost. Celkem si pandemie, která propukla na našem území před pěti lety, vyžádala přes 43 tisíc úmrtí. V přepočtu na počet obyvatel to bylo u nás osmkrát více než například v Japonsku. Dlouhodobé následky nemoci navíc v populaci pozorujeme dodnes, zejména v podobě long covidu, upozorňuje Dagmar Dzúrová z Národního institutu SYRI a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. O dopadech pandemie na českou společnost s pětiletým odstupem budou vědci SYRI mluvit na debatě Respektu, která se uskuteční 25. února od 19.00 hodin v Café Paměti Národa v Brně na Radnické 10.
Pandemie podle vědkyně prohloubila nerovnosti v oblasti zdraví existující v důsledku nerovností v sociálních determinantech zdraví. „Výskyt různých chronických onemocnění zvyšujících riziko vážných dopadů covidu je vyšší právě ve znevýhodněných oblastech strukturálně ohrožených horší kvalitou životního prostředí, nejistotou zaměstnání, tedy vyšší mírou nezaměstnanosti a ekonomického zabezpečení, a nižší mírou vzdělání. Tento souběh negativních biologických a sociálních faktorů zhoršuje zdravotní stav a prohlubuje sociální konflikty,“ říká Dzúrová.
Pandemie podle vědkyně jasně ukázala, že jsme oproti většině zemí Evropy před budoucími krizemi v nevýhodě. Chybí nám systém krizového řízení a silná dezinformační scéna a nejrůznější konspirační teorie podkopaly důvěru ve vědecké a zdravotnické autority. Dále téměř polovinu všech úmrtí v Česku lze přičíst behaviorálním rizikovým faktorům včetně rizikového stravování, kouření tabáku, konzumace alkoholu a nízké úrovně fyzické aktivity. „Za nezbytné považuji maximalizovat přístup k prevenci, snižovat nerovnosti a posilovat zdravotně-sociální přístup,“ uvádí Dzúrová.
Dzúrová se spolupracovníky analyzovala pandemii z různých pohledů. Studie jejího týmu například prokázala, že onemocnění covid-19 nebylo jedinou významnou příčinou nárůstu počtu úmrtí v prvním roce pandemie. Nouzový stav přinesl mimo jiné omezení zdravotní péče a pravděpodobně také obavy pacientů související s opominutím vlastních zdravotních problémů. To potvrdil nárůst rizika úmrtí na kardiovaskulární onemocnění podle místa úmrtí, a to především doma nebo v zařízeních sociální péče.
Studie týmu SYRI přinesla mj. data o systémových rizicích během zdravotnických krizí. „V případě budoucích zátěžových situací tohoto typu bude nutné posílit dostupnost akutní zdravotní péče, ale také klást důraz na informovanost pacientů, aby akutní zdravotní péči neodkládali,“ upozorňuje Dzúrová.