Lidé, kteří věří v konspirační teorie, mnohem více propadají pesimismu a intenzivněji prožívají také ekonomickou úzkost, přestože na ně chudoba přímo nedoléhá. Tím, že věří v konspirace, nehodnotí ekonomickou situaci objektivně, a to jak na osobní úrovni, tak na úrovni země, ve které žijí. Vyplývá to z aktuální studie, na které se podílela Magdalena Adamus z Národního institutu SYRI a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Lidé podléhají konspiračním teoriím mj. proto, že většinu informací konzumují prostřednictvím sociálních sítí. Tyto teorie často vysvětlují různé společenské a politické události jako důsledek tajných plánů mocných a zlovolných skupin. „V lidech pak prohlubují pocity bezmoci nebo úzkosti,“ vysvětlila Adamus. Vědci se aktuálně zabývali především otázkou, zda a jak může víra v konspirační teorie zvýšit pocity ekonomické nejistoty a strachu z ekonomické budoucnosti, a výzkum na vzorku dat ze 16 zemí ukázal, že tato linka je poměrně významná.
„Zjistili jsme, že přijetí konspiračních přesvědčení v průběhu času zesiluje pocity ekonomické nejistoty, a tak čím více konspiračních vysvětlení přijímáme, tím více se prohlubuje naše vnímaná ekonomická úzkost,“ uvedla Adamus. Konspirační přesvědčení sama vědkyně chápe nejen jako vedlejší produkt lidských kognitivních selhání, ale také jako možný zdroj pesimismu, antisystémových nálad, skupinového antagonismu, úzkosti a strachu z ekonomických ztrát.
„I když se konspirační teorie někdy zdají být neškodnými příběhy, mohou mít vážné společenské důsledky, zejména pokud jsou použity k manipulaci veřejného mínění a šíření ekonomického pesimismu. Proto bychom je měli vnímat jako vážnou hrozbu pro sociální stabilitu a aktivně proti nim bojovat,“ uvedla Adamus.
Podle vědkyně může být snížení víry v konspirační teorie jedním z klíčů ke zlepšení ekonomického zdraví společnosti. „Vzdělávání, transparentní komunikace a psychologická podpora mohou pomoci zmírnit dopad konspiračních teorií a posílit ekonomickou bezpečnost lidí, aby jejich rozhodnutí mohla být založena na důkazech, nikoli na strachu,“ dodala vědkyně.