![Ilustrační foto: Canstockphoto.com](https://www.universitas.cz/cache/multithumb_thumbs/canstockphoto44439664-598x299-2616698580.jpg)
Hned deset českých odborníků se objevilo na letošním seznamu nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers, který vydává společnost Clarivate Analytics v USA. Nově se v seznamu objevili například kardioložka Renata Cífková z Univerzity Karlovy a odborník v oblasti nanotechnologií Radek Zbořil z Univerzity Palackého.
S českou vědou jsou úzce spojeni také další dva odborníci, kteří figurují na seznamu, chemici Patrick Schmuki a Rajender Varma. Ti kromě svých domovských institucí ve Švýcarsku a USA úzce spolupracují s Univerzitou Palackého.
„Na seznamu jsou výzkumníci, kteří mají největší dopad na odbornou komunitu – měřený tím, jak jsou jejich práce citováni jinými. Tato citovanost přispívá k rozšíření hranic a získávání znalostí a inovací pro společnost. A činí tak svět zdravější, bezpečnější, bohatší a udržitelnější,“ uvedla ředitelka oddělení výzkumu v Clarivate Analytics Annette Thomasová.
Celkem pět vědců z letošního seznamu je spojeno s Univerzitou Palackého, mezi nejcitovanějšími výzkumníky se objevili také odborníci z Univerzity Karlovy či Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Akademie věd má v seznamu šest zástupců. Čeští vědci se tak ocitli ve společnosti sedmnácti nositelů Nobelovy ceny.
Jedním z vědců, kteří se na seznam dostali letos poprvé, je odborník v oblasti nanotechnologií Radek Zbořil, který působí jako ředitel Regionálního centra pokročilých materiálů a technologií při Univerzitě Palackého. „Myslím, že citační odezva našich prací odráží nejen jejich kvalitu, ale také správnou volbu výzkumného zaměření. Dlouhodobě se věnujeme výzkumu materiálů a technologií, které mají velký aplikační potenciál v medicíně, biotechnologiích nebo jsou využitelné při čištění vod a hledání nových zdrojů energie. Na druhé straně je to nákladný multidisciplinární výzkum, ve kterém je obrovská konkurence. Uspět v ní lze jen se schopnými lidmi, skvělými nápady a v mezinárodním prostředí s výbornou infrastrukturou. To všechno RCPTM a Univerzita Palackého nabízejí, což se nepochybně odrazilo i v hodnocení Clarivate Analytics,“ uvedl Zbořil.
![Foto: RCPTM Profesor Radek Zbořil.](https://www.universitas.cz/cache/multithumb_thumbs/zboril-600x0-1190528575.jpg)
Nově se na seznamu objevila také odbornice v klinické medicíně, kardioložka Renata Cífková z Univerzity Karlovy, která se ve své odborné práci zabývá kardiovaskulárními chorobami a působí zároveň jako ředitelka Centra kardiovaskulární prevence v Thomayerově nemocnici v Praze.
„To, že jsem na seznamu nejcitovanějších vědců, mě samozřejmě těší. Zejména proto, že se zabývám klinickou medicínou a epidemiologií kardiovaskulárních chorob. Většinu pracovního dne tak věnuji svým pacientům a publikace, které jsou hodně citovány, tvořím převážně po nocích a víkendech,” uvedla Cífková. Poukázala také na to, že je na seznamu z Čechů jediná žena. „To je smutné. Ukazuje to na to, že pro ženy u nás je stále obtížné proniknout mezi absolutní špičku,“ dodala Cífková.
Naopak už počtvrté se na seznamu objevili kardiolog Petr Widimský, od února 2018 také děkan 3. lékařské fakulty UK, a fyzikální chemik a autor objevu nepravé vodíkové vazby Pavel Hobza, který působí v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a na Univerzitě Palackého.
![Profesor Pavel Hobza](https://www.universitas.cz/cache/multithumb_thumbs/4R4A9972_ore-600x0-4263907647.jpg)
„Být již počtvrté zařazen mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa je potvrzením toho, že náš dlouhodobý vědecký projekt týkající se nekovalentních interakcí a jejich využití v bio- a nanovědách je stále velmi perspektivní. V posledních letech přecházíme ze základního výzkumu k aplikacím a výsledky založené na úzkém propojení teorie s experimentem jsou více než slibné,“ uvedl Hobza.
Další z českých chemiků na seznamu je Martin Pumera z VŠCHT, který se po dvaceti letech působení v zahraničí vrátil do Česka. Získal evropský dvousetmilionový grant na výzkum nanorobotů a na Vysoké škole chemicko-technologické tak buduje špičkový mezinárodní tým. „Je to velké ocenění dlouhodobé práce celého týmu a všech studentů a postdoků, kteří se mnou pracovali. Ocenění Highly Cited Researcher je založeno na tvrdých datech a ukazuje, že o naši práci je obrovský zájem ve vědecké komunitě,“ uvedl k uvedení svého jména na seznamu Pumera.
S univerzitami jsou spojení i další čeští zástupci na seznamu, kteří působí v Akademii věd. Ekolog Petr Pyšek, který se zabývá studiem biologických invazí a jejich důsledků a v seznamu se objevuje každoročně, a Ondřej Novák, analytický chemik a fytochemik, jenž působí v Laboratoři růstových regulátorů, úzce spolupracují s Univerzitou Karlovou a Univerzitou Palackého.
Ondřej Novák také poukázal na to, že na jeho zařazení do skupiny vysoce citovaných vědců mají podíl i jeho kolegové. „Myslím, že tento úspěch není jen oceněním jednotlivce, proto mnohokrát děkuji svým kolegům. Je to pro mě jasný důkaz toho, že dlouhodobá práce našeho týmu má nejen národní, ale i mezinárodní přesah,“ řekl Novák.
K nejcitovanějším vědcům ve svých oborech patří nově i mikrobiolog Petr Baldrian, přední odborník v oblasti ekologie a fyziologie půdních hub a bakterií, a tradičně pak i rostlinný ekolog Jan Pergl, zkoumající obecné otázky invazní ekologie za využití velkých datových souborů, kteří také reprezentují Akademii věd.
Opakovaně na elitním seznamu figurují i dva zahraniční vědci úzce spojení s českou vědou, konkrétně olomouckou univerzitou – chemik Rajender S. Varma, který pracuje v Agentuře pro ochranu životního prostředí v USA, a odborník na elektrochemii Patrik Schmuki, který vede olomouckou skupinu RCPTM a zároveň působí na Univerzitě Friedricha Alexandra v německém Erlangenu. Profesor Schmuki se proslavil přípravou fotoaktivních polovodičových materiálů, které nacházejí uplatnění například v technologiích solárního štěpení vody.
![Foto: RCPTM Profesor Patrik Schmuki.](https://www.universitas.cz/cache/multithumb_thumbs/Schmuki-600x0-871463790.jpg)
Na seznamu je uveden také již zesnulý ekolog Vojtěch Jarošík, který působil na Přírodovědecké fakultě UK a byl součástí klíčových evropských aktivit ve výzkumu biologických invazí.
Český úspěch
Zatímco v letošním seznamu je dvanáct zástupců z českých vědeckých institucí, sousední Slovensko nemá v elitní společnosti žádného výzkumníka, Slovinsko je zastoupeno dvěma vědci, Maďarsko třemi a Polsko šesti. Naopak na rakouských univerzitách a výzkumných ústavech působí na čtyři desítky zástupců. Nejvíce badatelů z evropských zemí má na seznamu Velká Británie (546) a Německo (356). Vůbec nejvíce citovaných vědců pak působí na Harvardově univerzitě, na seznamu jich je uvedeno 186. Z evropských institucí je v seznamu nejzastoupenější Společnost Maxe Plancka (76) a Univerzity v Oxfordu (59) a Cambridge (53). Celý seznam naleznete zde.
Aktualizováno o vyjádření Martina Pumery a Ondřeje Nováka.