Dlouhodobý nedostatek peněz na vzdělávání budoucích lékařů a sester ohrožuje české zdravotnictví. Během tří let může vést k nedostatku lékařů. Situaci je proto třeba urychleně řešit, informují vládu děkani lékařských fakult. Ti se v únoru spojili do asociace, která bude usilovat o navýšení financí do medicínského vzdělávání a zavedení dlouhodobého plánu, jak udržet kvalitní zdravotnické vzdělávání, a tím i péči o obyvatele Česka.
„Podfinancování medicínského školství s úbytkem učitelů lékařství, zejména v základních oborech, rozkolísání systému specializačního vzdělávání a trvající nejasnosti v postavení a fungování fakultních či univerzitních nemocnic vyvolaly potřebu aktivní a konsolidované spolupráce fakult,“ řekl k zahájení činnosti Asociace děkanů lékařských fakult ČR její předseda a děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK) Aleksi Šedo.
Přestože je společenská poptávka po lékařích, sestrách a dalších zdravotnických profesích stále naléhavější, dostávají lékařské fakulty od státu méně finančních prostředků, než kolik je náročná výchova odborníků fakticky stojí. „Fakulty navíc vytvářejí základnu biomedicínského výzkumu, který patří mezi nejúspěšnější část české vědy ve světovém srovnání, a spoluurčují podobu celého zdravotnického systému našeho státu,“ dodal Šedo. Upřesnil, že vnímá fakulty jako spojnici rezortů školství a zdravotnictví.
Nedostatek peněz, odcházející učitelé
Zásadním je tedy podle děkanů financování medicínského vzdělávání. Zástupci asociace upozorňují, že nejen navýšení, ale i udržení stávajícího počtu absolventů vyžaduje od státu dlouhodobě garantované peníze, které pokryjí faktické náklady na výuku. Peníze jsou potřebné na rozšíření prostorových, ale především personálních kapacit lékařských fakult. Dlouhodobá stagnace ohodnocení učitelů lékařství vede k jejich nedostatku napříč obory a k jejich odchodu ze školství do rezortu zdravotnictví.
„Příčina nedostatku učitelů se dá jednoduše vystopovat. Ze strany státu jsou pokryty jen asi dvě třetiny nákladů potřebných na vzdělávání. Zbylou třetinu si musíme jako fakulty vydělat sami a děláme to třeba tak, že učíme cizojazyčné studenty. Nevyděláváme na nich, naopak: Jen díky této výuce můžeme učit české studenty,“ zdůraznil Šedo.
Ani prostředky, které si fakulty zajišťují navíc, však podle děkana 1. lékařské fakulty nestačí k tomu, aby mohli mladým adeptům na učitele medicíny nabídnout atraktivní platové podmínky. Nástupní platy se podle děkanů pohybují u mladých asistentů pod třiceti tisíci korunami. Stejně staří lékaři ve zdravotnictví si mohou vydělat dvou a vícenásobek této částky.
Potvrzuje to i děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martin Bareš. „V době rekordního ekonomického růstu, při setrvalém stárnutí populace a neustále se rozšiřující kvalitní zdravotní péči je s podivem, že český stát dává na výuku nových lékařů, zdravotních sester a dalších zdravotnických profesí významně méně, než kolik jejich výuka ve skutečnosti stojí. Lékařské fakulty pak musejí své hospodaření dorovnávat z vlastních zdrojů, přičemž každý rok odmítají vysoké procento uchazečů o studium z kapacitních důvodů. Tato vysoce nestandardní a nezdravá situace je zcela neudržitelná již z krátkodobého hlediska.“
Lékaři stárnou, nových nebude dost
Pokud nezačne český stát a odpovědné instituce situaci v podstatě ihned systémově řešit, je možné během dvou až tří let očekávat krizový stav v počtu zdravotníků, protože je nebude mít kdo vychovávat a školit, upozorňuje děkan Bareš.
Významně se k tomu přidává také stárnutí lékařů, což v kombinaci s nedostatkem učitelů může způsobit vážnou krizi v oblasti dostupnosti a kvality zdravotní péče v Česku.
Podle Bareše se řešení situace neobejde bez finančního dorovnání stávajícího deficitu a bez dlouhodobého plánu. Ten by mohl mít formu národního programu, který umožní postupné navýšení počtu studentů. „Veřejnost musí být pravdivě informována o zásadním ohrožení zdravotní péče v Česku a možných velmi závažných důsledcích současného stavu,“ varuje místopředseda nové asociace.
Stárnutí populace a tedy i lékařů ukazují podle děkanů také data, která zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky. V některých specializacích se průměrný věk lékařů blíží hranici šedesáti let. „Bez účinné intervence bude lékařská péče již v roce 2020 přibližně ve 32 procentech závislá na lékařích nad šedesát let a tento podíl bude dále významně narůstat,“ uvedl ředitel ústavu Ladislav Dušek.
Nedostatek kapacit lékařů je vidět zejména v lůžkové péči, kde už nyní chybí tisícovka lékařů. Zásadní pokles počtu lékařů kvůli odchodu do důchodu má přitom přijít teprve po roce 2018.
„Ještě do období 2018–2019 budou úbytek stárnoucí populace lékařů pokrývat, pak už to ale stačit nebude. Navíc česká populace stárne i obecně a v následujících 15 až 20 letech dojde nevyhnutelně k nárůstu nemocnosti a počtu onemocnění typických pro vyšší věkové kategorie, jako jsou onkologická a kardiovaskulární onemocnění, diabetes a podobně, což přinese nové požadavky na lékařské kapacity ve všech regionech republiky,“ dodal Dušek.
Řešením může být navýšení stávajícího počtu studentů lékařských fakult, ze kterých nyní ročně vychází asi tisíc absolventů oboru Všeobecné lékařství a do zdravotnictví přinášejí zhruba 850 nových plných úvazků.
Co na to ministerstva
Ministerstvo zdravotnictví si podle slov náměstka Romana Prymuly vážnost situace uvědomuje a chce situaci na fakultách stabilizovat a posunout ji dál. „Jde o to podpořit zejména pedagogy tak, aby kapacita lékařských fakult narostla podle predikcí o minimálně patnáct, ale spíše o dvacet procent tak, abychom do budoucna dokázali zajistit požadavky na zdravotnický systém,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula s tím, že navýšení financování pro lékařské fakulty bude ministerstvo podporovat už při jednáních o rozpočtu na rok 2019.
Podobně se k situaci staví ministerstvo školství. „Vnímáme, že existuje určitá společenská potřebnost některých profesí. Co se týče zdravotnictví, musí ji definovat ministerstvo zdravotnictví. Společně pak musíme jít na vládu a pokusit se získat prostředky navíc, abychom mohli provádět efektivní opatření na zlepšení situace. Součástí vyjednávání o rozpočtu na příští rok je i další navyšování prostředků pro vysoké školy a rádi bychom získali prostředky právě na pokrytí společenské poptávky,“ uvedl na úvodním setkání Asociace náměstek ministra školství Pavel Doleček.