Pozůstatky vodního ještěra plesiosaura, důkaz existence fosilních živočišných hub, několik nových druhů mikroorganismů a po poslední sezoně zřejmě i mechů. To je jen malý výčet toho, co přinesly vědecké expedice do Antarktidy.
Od roku 2007 vyjelo na českou vědeckou stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse téměř devadesát odborníků z řady českých vysokých škol a vědeckých pracovišť i ze zahraničí. Letošní expedice se například zúčastnili odborníci z Univerzity Karlovy, Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích nebo z Erciyes Üniversitesi v Turecku. V Antarktidě se zabývají výzkumy v oblastech klimatologie, geologie, geomorfologie, paleontologie, mikrobiologie, botaniky či parazitologie.
K vybudování stanice, která letos oslavila deset let o uvedení provozu, nevedla úplně jednoduchá cesta. „Myšlenku postavit vlastní ačeskou stanici nám vnukl Bernard Stonehouse, britský vědec, který se zastavil na polské základně Henryka Arctowského na Jižních Shetlandách. Tam jsme s kolegy jezdili od roku 1994, ale postupně jsme cítili, že je načase se posunout někam dál,” zavzpomínal na počátky úvah o stanici klimatolog Pavel Prošek.
Vědci tedy začali na různých ministerstvech zjišťovat, zda by se nápad nedal uskutečnit. V roce 1999 byl projekt přijat na ministerstvu školství, které také financovalo výstavbu. Vybudování stanice přišlo na přibližně 60 milionů korun.
„Okamžitě jsme začali pracovat na návrhu, vybrali jsme dodavatele a hledali také přepravce. Na podzim roku 2004 jsme pak všechno, od stavebního materiálu až po vybavení stanice včetně nádobí, naložili a odvezli do chilského Punta Arenas, kde byla domluvená loď na poslední úsek cesty k ostrovu Jamese Rosse,“ uvedl Prošek. Ten si vybrali také více méně náhodou, pro umístění stanice je však místo velmi vhodné.
Stavba začala v roce 2005, kdy 18 stavařů nejdřív několik dní vykládalo materiál z lodi a pak se začalo s kopáním základů pro hlavní budovu. V první sezoně vyrostla hrubá stavba a následující expedice pak výstavbu dokončila. Stanici tvoří hlavní budova pro 15 až 20 vědců. Stěny má z dřevoštěpkových desek, mezi kterými je silná vrstva tvrzeného polystyrenu. Kolem budovy stojí devět kontejnerů, které slouží jako sklady materiálu či potravin, rozvodna a strojovna. Vodu vědci čerpají z nedalekého potoka, který vytéká z ledovce.
Provoz a údržbu stanice stále financuje především ministerstvo školství prostřednictvím projektů velkých výzkumných infrastruktur; Mendelova stanice je součástí České polární výzkumné infrastruktury s akronymem CzechPolar. Ta zahrnuje i Jihočeskou univerzitu, která pečuje o základnu v Arktidě, na souostroví Špicberky.
Letošní jubilejní desátá výprava se vrátila do republiky začátkem března. Expedice byla zhruba o týden kratší než obvykle, ale vědcům přálo počasí. Rok 2016 byl nejteplejší v historii měření na ostrově, takže poloostrov, na němž je umístěna vědecká základna byl suchý a byly také velmi dobré podmínky pro práci v terénu.
„Teploty měříme od roku 2004 a v loňském roce byla průměrná teplota minus 3,9 stupně Celsia, což bylo o dva stupně tepleji, než činí dlouhodobý průměr. Za velmi teplý rok může mírná zima, při které teploty málokdy klesaly pod minus dvacet stupňů. Nástup jara byl také rychlý a teploty se často pohybovaly nad bodem mrazu, což je za dvanáct let měření také neobvyklé,“ uvedl klimatolog Kamil Láska.
Teplé počasí ocenili lichenologové, kterým se podařilo na ostrově najít druhy lišejníků, které byly v předchozích letech ukryty pod sněhem. Velmi pravděpodobně našli také zcela nové druhy lišejníků, což však musí potvrdit další analýzy.