Vysoká škola báňská přišla s významnou inovací, která pomůže těhotným ženám i nenarozeným dětem. Umožní jim na mobilním telefonu sledovat tep jejich miminka v pohodlí domova. Na bezpečnostní fakultě zase mají unikátní rámy, které simulují kontroly na letištích.
Blíží se porod a nastávající maminka se strachuje, jestli je s miminkem všechno v pořádku. Nyní se v takové situaci musí objednat k lékaři na mimořádnou prohlídku a přijít na vyšetření. Díky zásadní inovaci z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (VŠB-TUO) to bude mít mnohem jednodušší: doma se pohodlně usadí, přiloží si na břicho speciální čidla a na mobilu bude moci sledovat srdeční tep a další životní funkce svého nenarozeného dítěte.
Autorem technologie s názvem Fantom fetálního elektrokardiogramu je tým pod vedením Radka Martínka z Katedry kybernetiky a biomedicinského inženýrství. Na technologii pracovala skupina tři roky. Inovace domácího monitoringu plodu je natolik zásadní, že se o ni letos začal zajímat soukromý investor, který nyní s jeho vývojem pomáhá a rád by jej přivedl na trh.
„Technologie spočívá v přístupu vyhodnocení plodové odezvy. Měřením tepu plodu se dá zamezit spoustě vznikajících chorob a také se maminky mohou ujistit, že je jejich miminko v pořádku,“
říká Michal Mokroš z Centra podpory inovací VŠB-TUO.
Hlídat srdeční tep před porodem je důležité
Technologie umožňuje věrné modelování elektrické aktivity srdce dítěte i matky pomocí 3D modelu těla těhotné. „Systém umožňuje modelovat různé polohy plodu, gestační věk a podobně. Klíčovou vlastností technologie je, že dokáže rozeznat patologické stavy, které není možné získat měřením v klinické praxi,“ vysvětluje Mokroš. Dodává, že právě monitorování tepové frekvence plodu je důležité, protože bývá základním ukazatelem dobré kondice dítěte
„V období porodu se jedná o základní diagnostický nástroj pro určení hypoxie (nedostatek kyslíku v těle, pozn. red.), což může být důvod pro ukončení těhotenství císařským řezem,“ vysvětluje Mokroš. Dodává, že domácím využitím monitoru se dá také předejít mnoha možným potížím. Zařízení bude mít podle něj velký význam, protože těhotné maminky budou mít možnost se ujistit v čase mezi kontrolami u gynekologa, že dítě je v pořádku, a pokud zjistí anomálii, ihned mohou navštívit svého lékaře.
Jak přesně monitor funguje nechtějí výzkumníci z VŠB-TUO prozradit, protože přístroj je ještě ve vývoji a jde o chráněné know-how. Není prozatím jasné, kdy přesně se výrobek dostane na trh, kolik bude stát ani jestli jej budou hradit pojišťovny. „Vývoj zařízení pokračuje v rámci stanoveného harmonogramu ve spolupráci s investorem. Testování zařízení se provádí a výsledky jsou víc než slibné. Bližší informace o stupni vývoje bohužel nemůžeme poskytnout z důvodu smluvního požadavku ze strany investora,“ omlouvá se Mokroš.
Nápad vytvořit domácí monitor pro těhotné není nový, podobné přístroje se již prodávají v zahraničí a jsou dostupné například na e-shopu e-Bay. „Tato zařízení jsou však velmi nepřesná. Náš přístroj pracuje na jiném fyzikálním principu a bude nabízet výrazně vyšší přidanou hodnotu. Jeho koncepce je postavena na zařízeních používaných v klinické praxi,“ podotýká Mokroš.
Studenti odhalují zbraně i výbušniny
Kromě pokročilých medicínských zařízení se na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě věnují i bezpečnostnímu výzkumu a používají unikátní zařízení, které mají k dispozici prozatím jako jediná vysoká škola v Česku. Konkrétně na Katedře bezpečnostních služeb, Fakulty bezpečnostního inženýrství, mají studenti pro výuku bezpečnostní rámy, jež velmi věrně simulují skutečné kontroly na letištích, ale i v dalších speciálních budovách, například ve vězeňských, justičních, ministerských a vládních areálech. Ve školní laboratoři to vypadá jako před letištním gatem, studenti procházejí detekčním rámem a zjišťují, na jakém principu pracuje a jakou má přesnost. „Plně funkční bezpečnostní rentgen studentům v několika režimech vizuálně odhaluje, co se může ukrývat v zavazadlech. Aniž by je otevřeli, mohou tak detekovat zbraně – bodné, sečné, nebo střelné. Zjišťují také, co je to nebezpečný předmět, který může daný proces, osoby a objekty ohrozit, jak vypadají v digitálním zobrazení na monitoru komponenty amatérsky zhotovených výbušných systémů, zda lze proniknout kovovým obalem trubkové bomby a vidět její obsah a tak dále,“ popisuje vedoucí katedry Stanislav Lichorobiec. Než začal učit o bezpečnosti, pracoval například jako pyrotechnik v armádě a u policie, naposledy u protiteroristické pyrotechnické jednotky.
Lepší je věc vidět než o ní mluvit na přednášce
Výhodou laboratoře je, že obsahuje přesně takový rentgen, který mají běžně na letištích. Tam ale nikdo studentům detaily nezpřístupní, takže možnost seznámit se s nimi ve škole je velmi ceněná. „Můžeme v této laboratoři reálně provádět a zviditelňovat rozdíly v zobrazení organických a anorganických látek podle jejich složení. Zaměřujeme se především na odhalení výbušnin a nebezpečných kovových předmětů, včetně zbraní v různých typech zobrazení,“ dodává Lichorobiec. Rentgen a další vybavení získala škola díky Generálnímu ředitelství cel v Praze a instalovala jej ve spolupráci s letištěm Leoše Janáčka v Mošnově.
Vědomosti, které se studenti díky laboratoři naučí, využijí pak při praxích a také při svém zaměstnání. Studenti VŠB-TUO například jako brigádníci zajišťovali kontroly u vstupů na mistrovství světa v hokeji a mistrovství Evropy v krasobruslení pořádaných v ČEZ aréně Ostrava. „Připravujeme bezpečnostní manažery, kteří řeší bezpečnost firem, provozů a procesů. Naší absolventi získávají práci v různých soukromých bezpečnostních službách, v armádě, u policie, u celní a vězeňské služby a v dalších bezpečnostních složkách. Máme své absolventy na letišti v Mošnově i v Praze,“ vyjmenovává Lichorobiec. Každá informace, kterou studenti na katedře dostanou, jim má být v praxi významnou podporou. „Mé krédo je, že přínosnější je jednou nějakou informaci vidět, než o tom třikrát vykládat na přednášce. Studentům tímto aktivuji nejenom vědomostní paměť, ale i tu fotografickou,“ dodává Lichorobiec.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.