Experti z Mendelovy univerzity v Brně se spolu s dalšími dobrovolníky snaží zachránit Masarykův les v Izraeli. Ten vysadili na počest prvního československého prezidenta v roce 1930 českoslovenští židé, kteří přesídlili do tehdejší Palestiny. O les se ale od té doby nikdo odborně nestaral, nedělal na místě výchovné zásahy, takže je nesouvislý a nestabilní.
Řada stromů je nakloněná v jednom směru podle převládajícího proudění větru. Horní etáž je navíc prakticky ve stadiu rozpadu. Rozvolněný porost zároveň není možné pokácet, protože je zásadní pro budoucí obnovu lesa.
„Pro zmlazení a regeneraci lesa je potřebný stín. Les plní krajinotvornou a půdoochrannou funkci, podrost není zajištěný,“ uvedl Jiří Volánek, který tým lesníků MENDELU letos v únoru na místě vedl. Do Izraele s ním vyrazilo šest studentů se zaměřením pokrývajícím více oborů.
V týmu byl například arborista, krajináři a expertka na hospodaření s přírodními zdroji tropických a subtropických oblastí.
„Les byl vysazený jako stejnověká monokultura, nyní se mu vrací přírodě blízký charakter. Obnova je už nyní smíšená, je přirozená i umělá, tedy je to kombinace podsadby i přirozené obnovy. Vzniká smíšený les, který je stabilnější a do této oblasti patří,“ uvedl Volánek.
Na místě probíhá také výsadba, cílem je vybudovat spíše lesopark a ne jen borový les, který zde byl původně. Souvisí to i s poměrně malou rozlohou, která je jen několik hektarů a les je tak zhruba poloviční, než na jaké ploše leží botanická zahrada Mendelovy univerzity v Brně.
Základem původního lesa je borovice halepská, která je náchylná mj. na kalamity mšic. Před 90 lety byla borovice v tehdejší Britské Palestině běžně používaná. Je to nejrozšířenější druh Středomoří, který se vyskytuje až do 1 500 metrů nad mořem. Místní klima se vyznačuje srážkami výhradně v zimním období.
„V Izraeli se v podstatě střídají dvě roční období, období dešťů a sucha v létě. V posledních letech mají nadprůměrné srážkové úhrny v zimě. Pro obnovu lesa je to výhoda,“ uvedl Volánek, který společně s kolegy na místě okopával stávající výsadbu, kterou ohrožuje konkurence bujného travního porostu. Běžnou součástí péče o krajinu a les je v Izraeli pastva, proto musí každý nový stromek mít vlastní oplocení.
Odborníci MENDELU na místě likvidovali invazivní druhy, kterých našli celou řadu. „Arboristické práce spočívaly v kácení vyvrácených nebo zavěšených mrtvých stromů a odstraňování výmladků a prořezávání korun karobu, který je ekonomicky přínosnou dřevinou,“ uvedl Volánek. Další práce by měly spočívat v úpravách porostního prostředí, dosadbách sazenic a péči o předchozí výsadby, které čeští dobrovolníci provedli v minulých dvou letech.
Studenti MENDELU bydleli v kibucu, který dodnes nese stopy československého osídlení, i když česky už tam nikdo nemluví. „Někteří starší lidé umí zpívat české písničky, přestože neví, co slova znamenají. Písně se učili jako ukolébavky nebo v hodinách zpěvu,“ uvedl Volánek, který českou stopu zaznamenal i v kuchyni kibucu díky tradičním receptům, které jsou dodnes živé. Poslední český kuchař ale na místě skončil asi před půlstoletím. Dnes v kibucu žije kolem 800 lidí, polovina z nich na místě i pracuje.