Průměrný obyvatel Brna si myslí, že ročně vyhodí do popelnice čtyři kilogramy potravin. Ve skutečnosti je to ale 37,4 kilogramu. Unikátní výzkum provedli vědci z Mendelovy univerzity. Podobně rozsáhlé šetření nemá v českých poměrech ani v zahraničí obdoby.
Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně vyhodí 53,6 kilo na osobu a rok. Na venkově (29,1 kg/os/rok) a ve vilové zástavbě (32,7 kg/os/rok) je plýtvání menší, což souvisí mimo jiné s tím, že je v těchto lokalitách lepší možnost kompostování, případně krmení zvířat.
Data výzkumníci z Mendelu nasbírali ve spolupráci s firmami SAKO Brno a Green Solution.
Hlavním cílem projektu je najít možnosti, jak ovlivnit spotřebitele, aby množství vyplýtvaných potravin v budoucnu snížili. Zjištěné statistiky mnohé zřejmě překvapí, protože sami Brňané dosud v dotaznících odhadovali, že ročně vyhodí jen čtyři kilogramy potravin ročně.
Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně měřili od loňského jara po celý rok ve vybraných městských částech Brna skutečné množství potravin vyhozených do komunálního odpadu. V každém ročním období udělali rozbor komunálního odpadu z běžných „černých“ popelnic celkem z 900 domácností v Brně. Rovnoměrně bylo zastoupeno 300 domácností ze sídlištní zástavby, 300 z vilové zástavby a 300 domácností venkovské zástavby.
„Nyní jsme konečně schopni popsat chování brněnské domácnosti bez ohledu na sezónní a jiné výkyvy. Máme k dispozici velmi zajímavé údaje o obsahu černých popelnic – víme, kolik procent tvoří odpad spalitelný a nespalitelný, kolik je v popelnicích papírů a plastů či textilu, ale hlavní pozornost je věnována údajům o biologickém odpadu, který byl velmi detailně rozebrán, tříděn a vážen – v centru pozornosti byly samozřejmě potraviny,“ uvedla vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty MENDELU.
V létě a na podzim plýtváme více
Lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny včetně obalu jak rostlinného, tak živočišného původu. V létě a na podzim lidé plýtvají potravinami více než na jaře a v zimě.
Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. Například v létě převažují balené potraviny proti potravinám bez obalu.
Důležitá je i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat. Podle odborníků tvoří biologický odpad ročně 48,81 procent.
V rámci EU nikde neexistují přesná data o množství vyplýtvaných potravin v domácnostech, čísla nejsou dostupná ani v celosvětovém měřítku. Publikované informace jsou často pouze odhady, které nejsou založené na skutečném měření plýtvání v domácnostech. Proto odborníci z PEF MENDELU přistoupili už před několika lety k vlastnímu průzkumu.
Projekt, na který výzkumný tým čerpá peníze z Technologické agentury ČR, však nemá za cíl pouze zjistit, kolik potravin se reálně vyplýtvá v domácnostech. Po zjištění těchto dat budou výzkumníci provádět experiment ve vybraných lokalitách a budou se pomocí různých intervenčních módů snažit změnit chování domácností a přimět obyvatele, aby méně plýtvali.
Efekty tohoto experimentu budou měřeny a srovnány s již zjištěnými daty, aby mohlo být prokázáno, zda existují nějaké způsoby, kterými je možno chování obyvatel v oblasti plýtvání potravinami změnit a jak významný vliv tyto intervence na změnu chování lidí mohou mít.
„V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v ČR, ale zřejmě ani jinde ve světě,“ dodala Kubíčková.