Jaké jsou příležitosti i rizika jednotného digitálního trhu pro malé země?

Prestižní mezinárodní vydavatelství Springer vydalo knihu Digital Peripheries kolektivu českých autorů z několika univerzit, která popisuje možnosti i hrozby, které by pro audiovizuální průmysl přineslo vytvoření jednotného digitálního trhu v Evropě. Ten doposud z hlediska přeshraniční dostupnosti děl chráněných autorskými právy neexistuje. Publikace je volně dostupná na webu v režimu open access.

Publikace Digital Peripheries vyšla v nové edici Media Industries a obsahuje studie, které se věnují problému dostupnosti filmů a televizních seriálů v rámci nabídky streamovacích služeb, a to z hlediska malých či periferních trhů, jakým je například Česká republika. Knihu připravil Pavel Zahrádka z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Petrem Szczepanikem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Jakubem Mackem z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Na vzniku se podílel i Petr Bilík z katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

„Například spotřebitelé žijící v Česku si nemohou předplatit streamovací služby, které jsou nabízeny spotřebitelům v jiných členských státech EU. Od vlastní kultury tak zůstávají odříznuti migranti, kulturní a jazykové minority, studenti na zahraničních pobytech či zájemci o cizí jazyk a kulturu,“ vysvětluje Pavel Zahrádka z katedry divadelních a filmových studií FF UP.

V knize pak na příkladech ukazuje, že ačkoliv jednotný digitální trh nebyl Evropskou komisí vytvořen a Evropa má 27 národních digitálních trhů s audiovizuálními díly, do určité míry tento sjednocený trh již existuje, a to v rámci českého a slovenského filmového průmyslu.

„Na příkladu česko-slovenského trhu lze proto experimentálně studovat příležitosti a hrozby jednotného trhu pro celý evropský kulturní a politický prostor,“ soudí vědec. Konkrétní zkušenosti z praxe najde čtenář i ve studii dalšího olomouckého spoluautora z FF UP Petra Bilíka. Ten hodnotí svou zkušenost z působení v Radě Státního fondu kinematografie a věnuje se výzvám, před kterými v současnosti fond na podporu české kinematografie stojí.

Kniha zahrnuje texty jak českých, tak i zahraničních autorů. Dopadů jednotného digitálního trhu například na jazykové menšiny si všímá bývalá poslankyně Evropského parlamentu za Pirátskou stranu Německa a přední kritička reformy autorského práva pro jednotný digitální trh Julia Reda.

„Další autoři jako Radim Polčák, Rudolf Leška, Ramon Lobato nebo Aram Sinnrech se věnují chování mediálních publik na malém trhu s omezenou nabídkou a dostupností streamovacích služeb a právním a obchodním překážkám, které brání lepší přeshraniční dostupnosti filmů z malých trhů. Není žádným tajemstvím, že evropské filmy se na zahraniční trhy dostávají mnohem obtížněji nežli ty americké, a to navzdory možnostem, které přináší digitální trh a nadnárodní streamovací služby typu Netflix,“ doplňuje Pavel Zahrádka.

Podle autorů nově vydané publikace má problematika jednotného evropského digitálního trhu i politický rozměr. „Proto je důležitým tématem knihy rovněž otázka vybalancování ochrany a otevřenosti malého a snadno zranitelného trhu z kulturně-politického hlediska vůči zahraniční (hollywoodské) filmové produkci a nadnárodním distribučním společnostem, jako jsou Netflix, Amazon či Google,“ připomínají.

Kniha Digital Peripheries vznikla v rámci projektu OP VVV „Výzkum umění a kulturních průmyslů“, který koordinuje Jakub Korda z katedry filmových a divadelních studií FF UP. Hlavním cílem vydání bylo vytýčit hlavní výzkumné linie, kterým se budou věnovat disertační projekty v rámci nového doktorského studijního programu Studia kulturních průmyslů.

Kniha je volně dostupná ke stažení zde.