Na posledním zasedání Pléna České konference rektorů před prázdninami rektoři spolu s ministrem školství mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou zhodnotili situaci vysokého školství v době koronavirové krize. Ve své třetí roli univerzity obstály. S flexibilními distančními formami výuky bude potřeba počítat i nadále. Zároveň je třeba otevřít se znovu světu.
Ministr Plaga nejprve na 156. zasedání ČKR, které se konalo na brněnské Mendelově univerzitě, poděkoval vysokým školám za jejich činnost v posledních měsících. Zmínil jejich podíl na testování, pomoc seniorům, hlídání dětí zdravotníků i právní pomoc.
„Univerzity ukázaly, že třetí role univerzit není jen prázdné slovo, které se dává do proslovů, ale zjevně ho dokázaly naplnit obsahem,“ uvedl Plaga.
Poté s rektory řešil větší flexibilitu vysokých škol směrem k distančnímu vzdělávání. „Bavili jsme se o strategických záměrech na další období,“ uvedl ministr, který sám věří, že se celá vzdělávací soustava vrátí co nejdříve do stavu před březnem letošního roku.
„Je nepochybné, že nás ještě budou provázet zvýšená hygienická opatření a dotknou se i vysokých škol,“ uvedl Plaga.
Vysoké školy mají podle něj tu výhodu, že řada z přednášek může probíhat i distančně. „Přes centrální rozvojový program chceme školy motivovat a finančně podpořit, aby se posunuly v distanční výuce ještě poněkud dopředu a byly připraveny na případnou odstávku části výuky nebo část výuky aktivně převedly na vzdálený způsob," uvedl ministr.
Na další etapu distanční výuky se připravuje například Mendelova univerzita v Brně. „Pracujeme s variantou, že ještě příští semestr bude takový, že budou zřejmě lokální lock downy. Určité části výuky budou zřejmě probíhat online způsobem," uvedla rektorka MENDELU Danuše Nerudová.
V létě budou pedagogové školy natáčet hromadné přednášky, aby se daly v dalším semestru použít. Zimní semestr podle rektorky začne v termínu.
Nerudová počítá s tím, že na zimní semestr přijedou i někteří zahraniční studenti. „Obrovským problémem jsou studenti samoplátci, protože většina z nich je ze zemí mimo EU. Tam je velký problém, protože hranice Schengenu jsou stále uzavřené," uvedla Nerudová, která dlouhodobě prosazuje otevření hranic.
Česká konference rektorů v této souvislosti vyzvala stát, aby proces přijímání a zpracování víz byl reorganizován tak, aby studenti a uchazeči ze zemí s vízovou povinností mohli zahájit studium na českých vysokých školách ještě v zimním semestru, například formou krátkodobých víz. „Univerzity jsou instituce, které potřebují obrovskou diverzitu," uvedla Nerudová.
Rektoři též vyzvali prostřednictvím MŠMT ministerstvo zdravotnictví, aby zmírnilo restriktivní opatření v oblasti vysokého školství. Žádá například zvýšení počtu osob, které mohou být při dodržení hygienických zásad přítomny v jedné místnosti. Zároveň apelovala na vládu, aby dodržela závazek navyšovat finanční prostředky do vysokého školství, které prokázalo v době pandemie, že je strategickou infrastrukturou státu.
Předseda České konference rektorů a rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička v této souvislosti zmínil testování COVID-19 a také související výzkum.
„Na začátku jsme měli obavy, že právě vysoké školy budou ohnisky nákazy – s ohledem na jejich mezinárodní charakter, ale i podmínky života v kampusech a na kolejích. Ale to se naštěstí nepotvrdilo. Navíc školy obstály jako strategická infrastruktura státu, dokázaly, že umí rychle přejít na online výuku, a zároveň umí nabídnout spoustu odborníků a dobrovolníků, dobře posloužila výzkumná infrastruktura… Vysoké školy obstály a naplnily až po okraj třetí roli, kterou mají, tedy službu veřejnosti a přenos poznatků do praxe,“ řekl Sklenička.
Podle rektorů univerzity přišly o řadu forem příjmů, kromě samoplátců jde například o výpadek provozu kolejí a menz a také o spolupráci s firmami, která u některých univerzit tvořila až třetinu příjmů.