Nové trendy na pracovním trhu pandemie covidu-19 výrazně urychlila. Home office najednou není něco, čemu se firmy brání – naopak. Zrychluje se i digitalizace, robotizace a automatizace. A bez ohledu na pandemii čelí pracovní trh podle vedoucí Ústavu práva a humanitních věd PEF Mendelovy univerzity v Brně Martiny Rašticové klíčové změně, a tou je stárnutí populace.
Právě otázkami změn pracovního trhu se vědkyně intenzivně zabývá i v mezinárodních projektech. V příštích deseti letech podle odborníků na pracovní trh zanikne zhruba 30 procent pozic, ale stejný počet jich zase vznikne.
„Už dnes můžeme sledovat řadu nových pozic, které před pár lety ještě nikdo neznal, nebo vůbec neexistovaly. Jedná se například o specialisty na sociální sítě, další profesí bude učitel chatbotů, tedy komunikační specialista vytvářející jazyk, kterým mluví chatbot, počítačový program, který simuluje lidskou konverzaci,“ uvedla Rašticová.
A vyjmenovala další profese: „Analytik velkých dat, dálkový on-line učitel, což bude obnášet jednak přípravu on-line kurzů, samotné natočení i komunikaci se studenty, instagramový influencer nebo influencerka, tedy profese částečně nahrazující novináře a marketéry, pověřenec GDPR, tedy člověk provádějící dohled nad tím, jak a zda umí společnosti pracovat s osobními údaji a další.“
Průmysl 4.0 a polarizace trhu práce
Základním pilířem konceptu Průmysl 4.0 bylo vytvoření tzv. inteligentní továrny, která vyniká univerzálností, efektivitou při využívání zdrojů a dodržuje základy ergonomie při snaze usnadnit lidem práci.
Scénář, jak taková továrna může v ideálním případě fungovat, je takový, že zákazník předá požadavek dle svého přání, který se prostřednictvím internetu a webového konfigurátoru dostane přímo na výrobní linku. Celý proces běží automaticky a je propojen od výroby až po servis, potřebný materiál se automaticky odesílá ze skladu. Jeho přepravu zajišťují autonomní přepravníky, které jsou vybaveny čidly a na základě komunikace přesně ví, kam a v jaký čas mají materiál doručit. Pomocí mikročipu může sám výrobek řídit následující výrobní proces. Sám určí, kdy a jaký příslušný díl je potřebný a interaktivně vyjednává s výrobním strojem o optimálním postupu zpracování.
Hotový produkt spolu s výpočetním programem dokonce vytvoří plán optimální trasy doručení zákazníkovi, které se uskuteční pomocí dronů až na místo jeho aktuální polohy.
„Je tedy zřejmé, že digitalizace, robotizace a automatizace výrobních procesů se odrazí také na změnách na trhu práce,“ doplňuje Rašticová. Digitální znalosti však nebudou nutné pouze u technických profesí, ale zasáhnou trh práce ve všech úrovních a ohledech.
„Změny vyvolané Průmyslem 4.0 budou polarizovat trh práce a vytvářet nové nerovnosti,“ říká vědkyně. Nejvíce ohrožené jsou tzv. middle skills profese. „Na sklonku života je také profese účetní, protože jejich práci už dokážou dělat automatizované programy,“ uvedla Rašticová.
Mezi další, které zanikají, patří podle ní poštovní doručovatelka. Klasickou poštu nahradila elektronická. Dříve doručovatelky nosily například důchod seniorům, většina jich už preferuje bezhotovostní platební styk. Mizí pokladní, bankovní úředníci, agenti v cestovní kanceláři, rozhodčí, které již začínají nahrazovat video asistenti, asistenti právníka apod.
„Naopak nezaniknou profese, ke kterým sice není potřeba velké vzdělání, ale nelze je nijak nahradit. Například úklidové služby, extrémně vyžadované budou v souvislosti se stárnutím společnosti pečovatelské služby. Nezaniknou také kreativní profese,“ popsala Rašticová.
Firmy se také učí ponechat zaměstnancům možnost využívat flexibilně pracovní dobu, aby práci dokázali kombinovat se starostí o rodinu a firmu tak neopouštěli. Zajímavou novinkou posledních let, která se prosazuje, je portfoliová práce. Tedy jeden člověk či jedna firma pracuje pro více zákazníků. „Jsou účetní, kteří dělají pro více firem a třeba v Brně se velmi rozvíjejí shared service centra. Firmy zjistily, že je pro ně levnější některé činnosti zadat externím firmám a nesnažit se někoho vychovávat pro danou práci. Spoustu věcí lze navíc v současné době dělat přes počítač na dálku,“ uvedla Rašticová.
Nový trend, který se však v Česku zatím nijak neprosadil, je práce založená na poukázkách. Hodně lidí totiž pracuje na černo a pohybuje se v šedé ekonomické zóně. Jde například o uklízečky či některé řemeslníky.
„Systémově to není dobré a problém vzniká nejen kvůli tomu, že neodvádějí daně, ale často si také přispívají zcela minimálně na zdravotní a sociální pojištění. Po dosažení důchodového věku tito lidé dostanou minimální důchod a mnozí se mohou ocitnout na hranici chudoby, sociálně – ekonomické nůžky v naší společnosti se tak dále rozevírají. Aby se tomu předešlo, může mít samospráva či místní komunita k dispozici poukázky, jejichž součástí je už zaplacené pojištění a zákazníci pak dávají uklízečkám a drobným řemeslníkům právě tyto poukázky. Poměrně dobře to funguje například ve Francii,“ vysvětlila Rašticová.
Jaká je aktuální situace na trhu práce v České republice?
Nezaměstnanost v Česku se zatím v současnosti dlouhodobě drží na velmi nízkých číslech kolem čtyř procent, a to i v době pandemie covidu-19, kterou provázejí přísná opatření, omezení pohybu osob, služeb a obchodu. Zaměstnanost se však udržuje zatím uměle pomocí vládních opatření. Jde o programy Antivirus, kurzarbeit, dotační programy, ošetřovné, podporu nájemného atd. Aktuální zaměstnanost tedy neodráží stav ekonomiky, navíc je dlouhodobá podpora programů na zaměstnávání ohrožených skupin na trhu práce neudržitelná.
„Předpokládáme, že opětovný rozsáhlý podzimní lockdown vyhlášený vládou od 22. října 2020 ohrozí existenci malých a středních podniků a živnostníků, pro mnohé z nich bude tento stav likvidační. Očekáváme propouštění v restauračních a hotelových zařízeních, utrpí také zaměstnanci v turistickém ruchu a v leteckém průmyslu,“ zmínila socioložka.
Pro celkový ekonomický vývoj Česka však může být fatální zpomalení a propad výroby osobních aut, který roztočí spirálu rychlého a dramatického propadu firem na automobilový průmysl napojených.
„Automobilový průmysl patří mezi nejdůležitější průmyslová odvětví v Česku. Produkuje více než pětinu objemu výroby, společnost Škoda Auto je největším zaměstnavatelem a zaměstnává přibližně 33 000 lidí,“ shrnuje Rašticová. Ekonomické zpomalení s sebou přináší nejen existenční ohrožení firem a lidí, ale zvyšuje sociální problémy a nerovnosti. Ruku v ruce s ekonomickou recesí roste počet vražd a sebevražd, domácího násilí, řada lidí se dostává do dluhových spirál a je vystavena exekucím. Lidé a jejich rodiny včetně dětí padají na hranici chudoby či pod ni.
Dlouhodobé důsledky tvrdých ekonomických opatření budou ohrožovat zranitelné skupiny, tedy ženy samoživitelky, popřípadě muže samoživitele, také muže a ženy pečující o děti do 15 let, muže a ženy se zdravotním hendikepem, lidi se základním vzděláním a mladistvé uchazeče o zaměstnání, zaměstnance nad 50 let a osoby bydlící v okrajových částech okresů s omezenou dopravní obslužností.
Každá krize je nicméně příležitost. Skvělé věci podle vědkyně nikdy nevznikají v komfortní zóně, tedy i tato doba spojená s nepohodlím, řadou omezení a nepopulárních opatření přestavuje výzvu, jejíž překonání a zvládnutí bude přínosem nejen v oblasti digitalizace, využívání nových technologií, ale také zavedení práce z domova, které nepochybně přežije pandemii, nebo v tom, že si všichni začneme vážit běžných obyčejných mezilidských setkání.