Jak vypadala v jednotlivých epochách květinová výzdoba na hradech a zámcích studují vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Jejich výzkum napomůže obnově architektonických památek v zemi.
Vědci se zabývají nejen výzdobou zámků, ale i úpravou zahrad, parků a okolní krajiny. Pro každou epochu přitom byly typické jiné rostliny, například gotice vévodila lilie a léčivé rostliny, říká spolutvůrce unikátního projektu Jiří Martinek.
Mezi jednotlivými epochami byly významné rozdíly. Zatímco středověk symbolizuje v sakrální architektuře například lilie volně ložená v nádobě, barokní výzdoba byla o poznání mohutnější. „Objevují se symetrické tvary, květiny jsou uspořádané do tvaru kuželu nebo jehlanu, kombinuje se hodně různých druhů květin. To je přímý kontrast právě k té středověké výzdobě, která je spíš jednoduchá, ale také svým způsobem krásná," uvedl Martinek.
Úprava okolí hradů a zámků, tedy zahrad, parků, nebo květinová výzdoba interiérů, je obvykle pomyslnou poslední tečkou za často technicky mimořádně náročnou rekonstrukcí památek. V současnosti ale chybí odborné publikace popisující, které květiny, rostliny či dřeviny se do daných objektů podle historických epoch skutečně hodí.
Řešení nabídne tým z Ústavu biotechniky zeleně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Podrobně nyní mapuje, jak se kdysi přistupovalo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku ke květinové výzdobě zámků, k úpravě jejich zahrad, parků i okolní krajiny. Tým do dvou let poznatky shrne a s pomocí vybraných referenčních příkladů pak vytvoří doporučení, jak by mohli správci památkových objektů při jejich rekonstrukcích postupovat. Nejde zdaleka jen o kastelány či památkáře, ale také o soukromé majitele například měšťanských domů nebo vil, kteří chtějí, aby byla jejich rekonstrukce kvalitní.
Momentálně jsou vědci ve stádiu sběru dat. Pátrání po tom, jak kdysi s květinami a celkově se zelení pracovali v českých zemích zahradníci, nebo jak přistupovali k parkovým úpravám, lze někdy najít i na starých obrazech zdobících zámecké komnaty nebo starých fotografiích uložených v depozitářích. Nutné přitom je si podrobně prohlédnout jejich pozadí. Někdy je k tomu potřebná lupa. Občas se při takovémto detailním zkoumání obrazu podaří zjistit, jak prostor v okolí daného zámku vypadal před staletími.
„Odpovědi na to, jaké květiny, rostliny či dřeviny se v dané historické epoše používaly, a to včetně nejrůznějších postupů, nalézáme v archivech, v historické literatuře i na vybledlých fotografiích,“ řekl k projektu odborný asistent ústavu a spolutvůrce projektu Jiří Martinek.
Sběr dat, jejich zpracování a vyhodnocování je velmi obtížné. Vědci proto výzkumný projekt, jenž byl zahájen v roce 2018, rozdělili na několik témat. Každé z nich má svého specialistu. Samostatnou oblastí je historie používání rostlin interiérech. Dalším tématem jsou květiny a květinový záhon. Třetí oblast se věnuje historickým oranžeriím, sbírkovým skleníkům a rostlinám v nich. Samostatnou kategorii mají zahradníci a osobnosti zahradního oboru, a to s hledem na jejich tvorbu. Jedno z témat je také věnováno o dřevinám z okolí památek.
Martinek zdůraznil, že investor si dnes zdaleka nevystačí se základními informacemi typu, že k renesanci patří tulipány, baroko mělo hyacinty a v pozdějším krajinářském období byly hojně využívány například narcisy. Zvolit správný postup při rekonstrukci, a to včetně výběru rostlin či dřevin, je mnohem složitější, než se laikům může zdát. Jde o komplex více faktorů, o pomyslnou skládačku, v níž je každá část důležitá proto, aby byl celkový výsledek kvalitní.
Jen například v oblasti květin a květinových záhonů, které zdobí prostor téměř před každým zámkem, je nutné vzít v potaz, že 19. století a první polovina 20. století představují etapu, v níž se dovážely i šlechtily nové odrůdy květin ve velkém, což se projevovalo v tehdejším zahradním umění. „Součástí analýzy tehdejšího sortimentu květin bude i jejich srovnání se soudobou botanickou taxonomií. Ověří se také pravost některých starých odrůd a budeme se též zabývat jejich vhodnými náhradami za vybrané soudobé druhy a kultivary,“ vysvětlil Martínek.
V každém z daných témat výzkumu si zájemci o obnovu historických objektů, a to od zámků až po měšťanské domy, najde to své. Při sběru informací nejsou důležité jen samotné mapy zahrad a parků. Tak trochu v ústraní ve srovnání se slavnými malíři, jejichž díla zdobí honosné komnaty, nebo s architekty, kteří vtiskli hradům a zámkům jejich jedinečnou podobu, jsou zahradníci.
Dosud není pořádně popsán vliv především uměleckých zahradníků, a to zámeckých či městských, na dobovou zahradní tvorbu na území současné České republiky v 18. a 19. století. Jde tedy o nové a dosud systematicky nezpracované téma. Odborníky při jeho zpracování zajímá nejen to, jaké principy uplatňovali ve své práci, ale co je po odborné stránce formovalo, tedy kde sbírali zkušenosti a jaký měli profesní postup.
Obdobně výjimečná jsou i další témata, včetně toho, jež je věnováno zámeckým oranžeriím. Každý z kastelánů potvrdí, že turisté už nemíří na hrady a zámky jen za prohlídkou jejich komnat. Právě oranžerie a malebné zámecké zahrady patří stále častěji k cílům jejich výletů. Právě proto se stále více investuje do jejich obnovy.