Tři vědce a dvě vědkyně a jejich projekty základního výzkumu dnes ocenila Grantová agentura České republiky: cytogenetičku rostlin Terezii Mandákovou, chemičku Judit E. Šponer, matematika Michala Pavelku, muzikologa Aleše Březinu a biochemika Leoše Shivayu Valáška.
Vědci ceny slavnostně převzali dopoledne v refektáři budovy Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Malostranském náměstí z rukou předsedkyně GAČR Aleny Valkárové.
„Každoročně je velmi obtížné vybrat z několika desítek excelentních projektů ty úplně nejlepší. Ani letošek nebyl výjimkou, protože všechny navržené projekty dosahují světové úrovně. Grantová agentura podporuje základní výzkum už sedmadvacet let a průběžně možnosti podpory přizpůsobuje aktuálním podmínkám a trendům. Role základního výzkumu je stěžejní, protože rozšiřuje hranice lidského poznání a tvoří základy pro budoucí aplikované výsledky. I z letošního výběru laureátů je zřejmé, že kvalitní věda není zdaleka jen pražskou záležitostí,“ řekla Valkárová a narážela na fakt, že obě oceněné vědkyně působí v brněnských ústavech.
„Bude mi potěšením i v příštích letech sledovat vynikající výsledky excelentních vědeckých osobností a týmů,“ dodala Valkárová, která jako předsedkyně letos ve své funkci končí, a obměňovat se bude i další část předsednictva.
Grantová agentura od roku 2003 ocenila v oblasti základního výzkumu celkem 75 vynikajících projektů. Každý laureát získává rovněž odměnu sto tisíc korun.
GAČR financuje projekty základního výzkumu ve všech vědních oblastech. Každý rok podpoří stovky výzkumných projektů, a to na základě několikastupňového výběrového procesu. Vypisuje také speciální výzvy zaměřené na excelentní výzkum, mezinárodní spolupráci nebo na podporu mladých vědců.
Laureáti v roce 2020
Mgr. Aleš Březina, Ph.D. (55 let)
Institut Bohuslava Martinů, Praha
Je český muzikolog a skladatel. Vystudoval muzikologii na univerzitách v Praze, Basileji a Olomouci. Je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů v Praze a předsedou ediční rady Souborného kritického vydání děl tohoto skladatele. Jeho edice Eposu o Gilgamešovi získala cenu Best Edition na frankfurtském hudebním veletrhu. Vydal několik knih, sborníků a vědeckých studií v českých i zahraničních časopisech, přednášel v Evropě a USA. Zrekonstruoval původní verzi opery Martinů Řecké pašije (Bregenz 1999). Je oceňovaným autorem koncertní, filmové a divadelní hudby.
Oceněný projekt: Souborné vydání Bohuslava Martinů – 2. fáze. Jde o kritické vydání devíti svazků díla tohoto českého hudebního skladatele mezinárodního významu, které v největší možné míře věrně zachycuje skladatelův tvůrčí záměr. V textových částech poskytuje detailní vhled do geneze, recepce i publikační historie jeho skladeb, a to na základě výzkumu často dosud neznámých hudebních i nehudebních pramenů. V rámci projektu se podařilo vytvořit a zpřístupnit databázi pramenů klíčových jak pro poznání a výzkum skladatelova života a díla, tak i dějiny hudby 20. století v českých zemích, USA, Francii a Švýcarsku. Projektu se také podařilo v autentické podobě zpřístupnit takřka 900 dopisů z obsáhlé korespondence této významné české osobnosti. Řada vydaných svazků pomáhá poznat, zachovat a zhodnotit české kulturní dědictví reprezentované tvorbou Bohuslava Martinů (1890–1959).
RNDr. Terezie Mandáková, Ph.D. (38 let)
Středoevropský technologický institut (CEITEC), Masarykova univerzita, Brno
Je mezinárodně uznávanou vědkyní v oboru cytogenetiky rostlin, který se věnuje genetice buněk a jejích struktur. Zabývá se převážně studiem evoluce genomů čeledi brukvovitých a její výsledky významně přispěly k pochopení vývoje chromozomů a genomů rostlin. Terezie Mandáková je díky svým vynikajícím vědeckým výsledkům a dlouhé řadě kvalitních publikací často zvána, aby přednášela na mezinárodních konferencích, čímž skvěle reprezentuje českou vědu jako takovou.
Oceněný projekt: Chybějící souvislosti: evoluce genomu v tribu Camelineae (brukvovité). Terezie Mandáková se spolu se svými kolegy z výzkumné skupiny Martina Lysáka a americkými kolegy z Washington University a Missouri Botanical Garden v rámci řešení standardního projektu GAČR zaměřila na studium genomu plodiny lničky seté (Camelina sativa). Lnička setá z čeledi brukvovitých, blízce příbuzná rostlinnému modelu huseníčku rolnímu, je starobylá olejnatá plodina, která se v Evropě pěstovala již v roce 4000 před naším letopočtem. Díky tomuto projektu základního výzkumu se podařilo identifikovat nejpravděpodobnější rodičovské druhy této hexaploidní plodiny, charakterizovat strukturu genomu pěti nejbližších příbuzných druhů a identifikovat mechanismy, jakými se tyto genomy během evoluce měnily. Nové poznatky o historii genomu rodu Camelina nyní poskytují informace potřebné k prozkoumání možností budoucího šlechtění této významné plodiny.
Judit E. Šponer, Ph.D. (50 let)
Biofyzikální ústav Akademie věd ČR, Brno
Dlouhodobě se zabývá teoretickým a experimentálním studiem chemie vzniku života a je autorkou asi sta původních vědeckých prací. Navrhuje chemické scénáře syntézy stavebních bloků biomolekul a jejich následného propojení do prvních polymerů schopných samovolné evoluce. Její práce unikátně zasazují tyto chemické reakce do nejmodernějších geochemických a planetologických kontextů o podmínkách na rané Zemi.
Oceněný projekt: Vznik života na Zemi a ve vesmíru – experiment a teorie. Vznik života na Zemi či kdekoliv ve vesmíru patří mezi základní otázky, které si lidstvo od nepaměti klade. S vývojem vědy přešlo spíše religionistické pojetí do roviny přísně vědeckých scénářů, jejichž základem jsou modely unikátních chemických reakcí vedoucích od nejjednodušších mateřských molekul po první chemický systém schopný spontánní evoluce – primitivní genetický kód šifrovaný v sekvenci ribonukleové kyseliny (RNA). Projekt zásadně přispěl k pochopení vzniku prvních molekul genetické informace. Podařilo se ukázat, že dopady asteroidů a meteoritů mohly přispět k syntéze stavebních bloků nukleových kyselin, tedy nukleových bází a cukrů. Projekt objevil cesty, jak se tyto stavební bloky mohly samovolně propojit a vytvořit první krátké molekuly RNA. Díky projektu jsou k dispozici také návrhy geologicky relevantních scénářů, které mohly vést ke vzniku prvních funkčních genetických molekul z jednoduchých látek přítomných na rané Zemi, jakými jsou formamid, kyanovodík nebo formaldehyd.
RNDr. Michal Pavelka, Ph.D. (33 let)
Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Vystudoval matematické modelování na Matfyzu UK, pracoval na École Polytechnique de Montréal (Kanada), na Západočeské univerzitě a na Vysoké škole chemicko-technologické. Poté se vrátil na Matfyz, kam přinesl geometrický pohled na mechaniku a termodynamiku ve fyzice kontinua. „Odhlédnutím od částicové struktury a využitím moderních metod diferenciální geometrie je možné nalézt sjednocující princip pro popis takřka všech přírodních jevů kolem nás,“ říká Pavelka.
Oceněný projekt: Víceškálová nerovnovážná termodynamika. Johannes Kepler kdysi napsal: „Ubi materia, ibi geometria.“ – „Kde je hmota, tam je geometrie.“ Podívejme se například na šálek teplé kávy, v němž se tekutina ještě nepřestala pohybovat, tedy nevychladla. Jak vstupuje do popisu pohybu kávy, tedy procesu chladnutí, geometrie? Tento proces je možné popisovat pomocí různě detailních systémů evolučních rovnic. Například vidíme-li tekutinu jako soubor částic, musíme vyřešit obrovské množství rovnic (typicky 1 024). Vývoj tekutiny v čase však můžeme popsat také pomocí fyziky kontinua soustředící se na průměrné lokální vlastnosti, například rychlost a teplotu (2 rovnice). K popisu hmoty tedy můžeme použít více úrovní, které se liší detailem. Díky podpořenému projektu se – společně s vědci z Kanady, Itálie, Ruska, Číny, Španělska, Turecka a Anglie – podařilo najít obecnou geometrickou strukturu (Poissonova závorka, entropie a disipační potenciál), která vyjadřuje evoluci na každé úrovni popisu a která nás z detailního popisu zavede na popis méně detailní. Lze tak potvrdit Keplerova slova.
Dr. rer. nat. Leoš Shivaya Valášek, DSc. (49 let)
Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR, Praha
Vystudoval molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity a obdržel titul Ph.D. v oboru Biochemie na Universität Wien. Na Mikrobiologickém ústavu AV ČR se jeho skupina v rámci široké mezinárodní spolupráce zabývá regulací syntézy proteinů. Cílem je odhalit a popsat molekulární mechanismy, které umožňují přesně rozpoznat, kde má syntéza jednotlivých proteinů začít a kde skončit a jakým způsobem je tento proces regulován za stresových podmínek, popř. deregulován v rakovinných buňkách. Tým získal řadu prestižních zahraničních i tuzemských grantů.
Oceněný projekt: Detailní analýza funkcí a regulačního potenciálu jednotlivých podjednotek lidského translačního iniciačního faktoru 3 a jejich dílčích podkomplexů. Tento projekt základního výzkumu se zabýval regulací syntézy proteinů, takzvanou translací. Jedná se o proces, během kterého dojde k přečtení a překladu genetické informace – uložené ve formě DNA v genech – do proteinů. Nadneseně lze říci, že syntézou proteinů se genetická informace zhmotní, a vdechne tak buňkám život. Translace probíhá na makromolekulárních buněčných „mašinách“, takzvaných ribozomech. Jejich precizní fungování zajišťuje celá řada faktorů. Klíčovým hráčem zejména během začátku translace je iniciační komplex eIF3. Podařilo se zjistit, jak lidský eIF3 zajišťuje sestavení tzv. preiniciačních komplexů v buňce. Tyto komplexy mají za úkol přesně rozpoznat, kde má syntéza začít. Řešilo se také, jak je tento mechanismus narušen, když je narušena integrita eIF3. Zjištění jsou důležitá pro další výzkum, protože integrita eIF3 vede k deregulaci syntézy proteinů. Ta významně přispívá k progresi některých typů zhoubného bujení a celé řady dalších onemocnění.
Autorka je redaktorka Hospodářských novin.