Lidé se zrakovým postižením se dnes při pohybu a orientaci v prostoru mohou spolehnout na 3D hmatové mapy vytvořené moderními nástroji 3D tisku. Unikátní pomůcka je výstupem výzkumu vědců z Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Přestože koncept informační komunikace prostorových dat je v oblasti kognitivní kartografie předmětem řady současných výzkumů, vědci z Univerzity Palackého jako vůbec první využili moderní technologie a poznatky získané pro vzdělávání osob se zrakovým postižením včetně nácviku jejich práce s taktilně-auditivními prostředky. Výstupy tohoto výzkumu přinášejí nové možnosti, jak adaptovat skupinu osob se zrakovým postižením na moderní technologie. Díky nim získává skupina osob se zrakovým postižením možnost samostatného pohybu v prostoru, což je velmi významný aspekt jejich života ve společnosti.
„Hmatové mapy v našem pojetí jsou mapy vytištěné na 3D tiskárně. Mají sloužit k orientaci v prostředí. Většinou při nácviku, upevňování i opakování si trasy. Většinou po zaškolení průvodcem tak, aby si člověk se zrakovým postižením trasu ukotvil, rozpomněl se na ni a podobně. Naším hlavním cílem bylo dosáhnout v dané mapě takové úrovně detailu, při které je možné hmatem odlišovat jednotlivé 3D struktury ve formě bodových znaků. Ty slouží jako aktivační body pro audio složku. Na základě získaných poznatků průběžně vznikaly nové prototypy tyflomap, které slouží k uživatelskému testování a nyní už i v práci s cílovou skupinou při nácviku pohybu v prostoru,“ řekla Veronika Růžičková, hlavní řešitelka projektu Technologické agentrury ČR (TA ČR) s názvem Rozvoj samostatného pohybu prostřednictvím taktilně-auditivních prostředků. Na jeho řešení se podíleli jak vědci Ústavu speciálněpedagogických studií a katedry geoinformatiky, tak studenti doktorských studijních programů a odborníci z praxe.
Samotné realizaci projektu předcházela odborná rešerše a diskuze v rámci odborné veřejnosti, a to jak z hlediska didaktických přístupů, potřeb cílové skupiny a práce s ní, tak z hlediska technologických přístupů a uživatelských aspektů hmatových map a moderních přístupů v oblasti tyflokartografie.
Prvotní návrh hmatových map určený k uživatelskému testování vytvořili vědci z UP v roce 2018, a to na základě získaných poznatků a se znalostí technologie Touchlt3D vyvinuté na katedře geoinformatiky. První tyflomapy v rozměrech odpovídajících mobilním zařízením a tabletům poté vznikly pro tři expertně stanovené lokality v centru Ostravy, Opavy a Novém Jičíně. Během roku 2019 se proces výroby map a jejich technologické řešení ještě několikrát optimalizoval.
Během řešení projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR došlo i ke zmapování oblasti centra Olomouce, vznikla i nová tyflomapa zobrazující reliéf Česka. Funkcionality map vědci rozšiřovali i během roku 2020 – vznikly tyflomapy třetí generace, které lépe využívají možnost přepínání módů hlasového doprovodu. Novými tlačítky pro tuto nabídku pak byly osazeny všechny původní mapy druhé generace i nově vytvořené mapy Brna a Prahy.
Podle Veroniky Růžičkové uživatelské testování prokázalo, že platné normy pro tyflografická zobrazování musejí být při aplikaci do 3D prostoru inovovány tak, aby byly hmatem vnímatelné. „Stejně tak se během jednotlivých testování prokázalo, že propojení 3D map a hlasového výstupu vede k rychlejšímu pochopení prostoru, snadnějšímu zapamatování a později i k vybavování. Ke všem interaktivním mapám vznikly současně i dílčí neinteraktivní mapy, které jsou významné především z hlediska metodiky a didaktiky. Dnes už na ně máme i zpětnou vazbu. Víme, že tento způsob prezentace obsahu mapy je oceňován jako vhodný nástroj pro výuku práce s tyflomapami,“ uvedla.
Jednotlivé výstupy a závěry z testování jsou obsažené v publikaci Tyflomapy – Tyflografika –Tyflokartografie. Více ZDE.